Kultura a památky Kraje Vysočina

„Na jedné straně se stát snaží hledat peníze na podporu venkova, na druhé pak neuváženými kroky jednotlivých ministerstev omezuje dostupnost základních služeb státní správy v menších městech a obcích, čímž právě nepřispívá k jeho rozvoji. Pokud se náhodou v této vlně rušení poboček finančních úřadů podaří ušetřit, ušetří pouze Finanční správa. Náklady se automaticky zvýší na straně opačné - v regionu, u podnikatelů a obyvatel,“ neskrýval překvapení z připravovaných změn hejtman Kraje Jiří Běhounek.

Na individuální potřeby měst a obcí upozorňují i starostové. Všechny deklarace pro druhou etapu reformy veřejné správy se postupně rozplývají. Obce III. stupně byly vytvořeny s vizí přiblížením služeb k občanům, v posledních několika letech se však děje opak. Připomenout si můžeme změny v oblasti vyplácení sociálních dávek, změny v síti poboček katastrálních úřadů, či přípravy na změny ve fungování stavebních úřadů i redukování sítě poboček České pošty.

„Veřejná správa musí fungovat jako komplexní systém služeb pro obyvatele, jednotlivá ministerstva nemohou individuálně nekoncepčními kroky zasahovat do regionů, které jsou v rámci naší republiky velmi rozdílné. Je nutné si nelhat a otevřeně vést regulérní diskuse o dalším směřování služeb státní správy, aby nebyli znevýhodňováni obyvatelé malých měst a obcí,“ dodal hejtman.

Finanční správa v ČR je dána Zákonem o finanční správě č. 456/2011 Sb., dle tohoto zákona je zřízeno Generální finanční ředitelství (GFŘ) a finanční úřady pro kraje (se sídlem dle krajského města). Tyto finanční úřady nejsou samostatnými účetními jednotkami , mají postavení vnitřních organizačních jednotek GFŘ. Dále jsou na základě vyhlášky MF  zřizována a bohužel taky rušena územní pracoviště finančních úřadů. Takže ke zrušení územních pracovišť stačí změna vyhlášky, která neprochází Parlamentem ČR, k její platnosti stačí podpis ministra financí.

• tisk@kr-vysocina.cz