Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Vstupní modelová studie slouží jako:

• podklad pro realizaci zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO Jihlava) v rámci Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zaměřením na kvalitu ovzduší
• podklad pro zpracování rozptylové studie v rámci případného procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA

Závěry vstupní modelové studie:

§        Původně měla jako šablona pro výpočet příspěvku koncentrací ze spalovacího zdroje sloužit brněnská spalovna komunálního odpadu SAKO Brno, a.s. Avšak při zadání vstupních podmínek vycházely ve výsledném modelu velmi nízká čísla příspěvku ke znečištění ovzduší. Proto byl zvýšen hmotnostní tok na 1000 g/s (zhruba 5.000 krát vyšší, než v případě SAKO Brno, a.s.), aby jednak byl příspěvek při tomto velmi vysokém hmotnostním toku lépe interpretovatelný, a zároveň dobře přepočitatelný na reálný hmotnostní tok navrhovaného zdroje (až bude znám).

               Tabulka 29 – Rozdíl v hmotnostních tocích mezi SAKO Brno, a.s. a použitým výpočtem pro ZEVO Jihlava

§     V rámci studie byl připraven modelový výpočet pro 4 vybrané lokality za účelem umístění budoucího zdroje. Pro výpočet imisní charakteristiky byla vytvořena pro zájmové území síť referenčních bodů v počtu 1404 (36 x 39) s krokem 500 m (síť pokrývá území 18 km x 19,5 km ® 351 km²).

§        Hodnocení bylo provedeno jednak formou vyhodnocení zátěže v referenčních bodech lokalizovaných na území města (tabulka 25) a dále vyhodnocením zatížené plochy z vytvořených map v kapitolách 3.4.1 - 3.4.4. Vzhledem k tomu, že k vyhodnocení byly použity nestranné nástroje, a to Excel a Symos, jsou dosažené výsledky naprosto objektivní.

§        Z uvedených dat (Tabulka 25) vyplývá, že jako nejlepší se jeví lokalita 4 Bedřichov – průmyslová zóna díky nižšímu maximálnímu příspěvku k průměrným ročním koncentracím. V ostatních charakteristikách je lokalita 4 shodná s lokalitou 2 (U vysílačky). Lokality 1 a 3 mají shodně po dvou nejhorších charakteristikách – lokalita 1 (Pístov – psinec) je nejhorší pro území města Jihlava a lokalita 3 (Pávov – překladiště) je nejhorší z hlediska maximálních dosažených příspěvků.

§        Z vyhodnocení map, uvedených v kapitolách 3.4.1 - 3.4.4, vyplynuly následující poznatky. Z hlediska vhodnosti umístění zdroje se nejlépe osvědčily lokalita 2 U vysílačky a lokalita 4 Bedřichov – průmyslová zóna. Lokalita 4 byla mírně lepší z hlediska dopadů maximálních příspěvků k průměrné roční koncentraci z hlediska celého území (351 km²). Naopak lokality 1 a 3 se vyznačovaly nejhoršími výsledky v testovaných charakteristikách – lokalita 1 (Pístov – psinec) je nejhorší pro území města Jihlava a lokalita 3 (Pávov – překladiště) je nejhorší z hlediska maximálních dosažených příspěvků.

§        Vzhledem k vyrovnanosti emisních charakteristik pro lokality 2 a 4 z hlediska samotného zdroje by pak o nejvhodnější lokalitě měla rozhodnout co nejlepší dopravní dosažitelnost – aby bylo vypouštěno co nejméně emisí z dopravy při svážení odpadů. Z tohoto hlediska vypadá vhodnější lokalita 4 - Bedřichov průmyslová zóna, která je zavlečkovaná, navíc leží nedaleko dálnice D1 v průmyslové zóně.

§        Po vytipování definitivní lokality ze studie vyplývající Bedřichov - průmyslová zóna je vhodné s ohledem na veřejnost vybudovat 1 - 2 referenční stanice imisního monitoringu, které budou monitorovat kvalitu ovzduší před výstavbou, během výstavby a po spuštění energetického zdroje (podobně bylo postupováno v Brně při rekonstrukci SAKO Brno, a.s.). V ideálním případě by jedna ze zmiňovaných stanic reprezentovala lokální maximum na území Statutárního města Jihlavy a vhodně tak doplňovala pozaďovou stanici AIM Jihlava a dopravou ovlivněnou stanici Automotive Lighting. Druhá lokalita by pak mohla být umístěna v místě absolutního maxima ke krátkodobým koncentracím – zde např. mezi obcemi Popice a Salavice pro lokality 1 a 2, nebo poblíž obce Smrčná pro lokality 3 a 4. Definitivní umístění stanic by však měla potvrdit až rozptylová studie provedená na základě specifikovaných reálných technických parametrů budoucího zdroje