Servis pro novináře

Expozice Příběh města a zámku přibližuje historii Moravských Budějovic a jejich významné osobnosti včetně osudů šlechticů a samotného zámku až do druhé poloviny 20. století. Zámecké interiéry jsou instalované do podoby, kdy je obývali poslední majitelé z rodu Salmů na přelomu 19. a 20. století. Trasa je pojatá jako kombinovaná muzejní s památkově interiérovou instalací za doprovodu průvodce s výkladem.

 

Otevřeny budou i tzv. masné krámy, které se nacházejí nedaleko v Purcnerově ulici. Jedná se o objekt postavený ve tvaru podkovy s dvanácti krámy. Ty od roku 1839 až do konce 30. let 20. století skutečně sloužily jako krámy. Následně byly využívány jako klubovny pro různé spolky a postupně po stavební stránce chátraly. Jejich záchranou byla oprava v 70. letech 20. stol. V roce 1975 zde tehdejší Západomoravské muzeum v Třebíči otevřelo expozici mizejících či zaniklých řemesel. Ta zde byla po různých opravách a inovacích k vidění až do uzavření muzea v roce 2018. A nyní se opět po úpravě otevírají tyto masné krámy veřejnosti jako součást expoziční trasy řemesel a živností jihozápadní Moravy. Ta představuje 26 řemesel, živností a průmyslových provozů, a to již od 16. století až po druhou polovinu století minulého. Věděli byste, jaké činnosti vykonával hřebenář či perleťář? Aby expozice zaujala i děti, jsou pro ně připravena hrací stanoviště s haptickými a interaktivními prvky. Ty však ocení i zvídaví a hraví návštěvníci. Zde si mohou vyzkoušet například skládání bouraného masa, otevírání zámků apod. V prostoru takzvané Staré radnice stojí za zhlédnutí krátký film o řemesle, které si divák vybere z přednastavené nabídky.

 

Muzeum řemesel na základě dlouhodobé spolupráce s městem sídlí v budově zámku. Ten vznikl v 17. století přestavbou z několika domů na náměstí. Zámek koupil v roce 1736 rod Wallisů. Z nich se neslavně proslavil Josef Wallis, který zastával ve správě rakouské monarchie řadu vysokých státních funkcí a v letech 1810 až 1813 byl ministrem financí. A právě tehdy podepsal císařský patent, který vyhlašoval v roce 1811 státní bankrot. V roce 1945 byl majetek neteři posledního mužského potomka Anně Marii Salmové-Wallisové zkonfiskován. Po opravách se už 5. října 1947 v budově zámku otevřelo prvních osm místností muzea. Jeho formální počátky však jsou o několik desítek let starší – už z roku 1893, neboť jsou spjaty se sběrem předmětů na Národopisnou výstavu v Praze konanou roku 1895, jak tomu bylo u řady českých i moravských muzeí. Oficiální Krajinské muzeum v Moravských Budějovicích fungovalo od roku 1922. V sezóně roku 1951 bylo veřejnosti přístupné už celé přízemí i první patro zámku. Po celorepublikové reorganizaci muzejní sítě 1965 došlo k začlenění moravskobudějovického muzea pod Západomoravské muzeum v Třebíči. A zde je dodnes, avšak od roku 2003 třebíčské muzeum nese název Muzeum Vysočiny Třebíč a jeho zřizovatelem je Kraj Vysočina. Symbolické je, že se nové expozice otevírají téměř po 100 letech od zřízení Krajinského muzea v Moravských Budějovicích, které vzniklo koncem dubna 1922, jak připomněl vedoucí moravskobudějovické pobočky Petr Beránek. Na stavebních úpravách se finančně podílelo město Moravské Budějovice, které je vlastníkem objektu. Samostatná realizace expozic probíhala v rámci projektu spolufinancovaného z Integrovaného regionálního operačního programu a celkové náklady se vyšplhaly k 19 miliónům korun.

 

Zároveň návštěvníci mohou zavítat na sezónní výstavu Křížem krážem depozitářem, která je sestavená z přírodovědných zajímavostí. K vidění budou ukázky práce přírodovědných pracovníků, kuriozity a zajímavosti ze zoologických, entomologických, botanických a mineralogických podsbírek muzea. Dále je v muzeu k dispozici modernizovaná knihovna a badatelna pro odbornou veřejnost. A samozřejmě návštěvnické centrum s multifunkční místností pro edukační programy a další činnost. Nechybí ani relaxační zóna, jak je v moderních muzeích už běžné.  Proto neváhejte a přijďte na prohlídku. Ve dnech 2. a 3. dubna je navíc vstup do expozic zdarma.