Rozpočet kraje

S největší pravděpodobností výstava k šedesátinám Radomíra Dvořáka. Jde o regionálně známého umělce, který má navíc svérázný smysl pro humor. Legrace proto byla i během přípravy. Navíc pojal výstavu jako kontrast se svou výstavou předchozí (nyní kámen, v roce 2008 dřevo) a nazval ji víceznačně „Dvořákovy vylomeniny“. Na vernisáž přišlo tolik lidí, že se mnozí ani do budovy nedostali. Úspěch také slavila výstava k výročí skautingu v Havlíčkově Brodě, především tematicky zaměřená muzejní noc. Tradiční večer se neomezil jen na budovu muzea, ale skauti rozdělali indiánské tee-pee na Smetanově náměstí nebo vozili nadšené děti na lodích po rybníku. Návštěvou nás tehdy poctilo několik stovek lidí. Přesto bezkonkurenčně nejoblíbenější událostí jsou tradičně Houby: za tři dny mít na výstavě 700 návštěvníků zatím nedokázalo nic jiného překonat.

Z výstav půjde o různorodou směs. V lednu otevřeme výstavu volné fotografické tvorby (aktů) od Martina Halamy ze Sobíňova. Poté vystavíme ohromnou akvizici etnografických předmětů od Dušana Naňáka. Získali jsme jí v roce 2018 do muzea a v naprosté většině jde o předměty původem z Havlíčkobrodska. V rámci výstavy pak proběhne i Muzejní noc (5. 6.). Kdo má rád starý svět na vsích, neměl by zapomenout se na jaře do Havlíčkova domu podívat. V létě vystavíme tvorbu světelského sklářského sympozia a na podzim krom tradiční výstavy hub ještě unikátní průřez uměleckou tvorbou tří generací rodu Škrabánků, na které spolupracujeme s Galerií výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Nesmím zapomenout na dva termíny příměstského tábora a popáté (a naposledy) rozzáříme koncem srpna repliku sklářské pece.

Nejvíce rezonovat budou dvě výstavy v rámci projektu I-cult s tématem skla, které zaštiťuje Muzeum Vysočiny Třebíč a naše muzeum realizuje. V jihlavské galerii lidé spatří současné umělecké sklo. Zde se budou prezentovat dnešní umělci a firmy spjatí se sklem. Vysočina stále ukazuje, že je sklářským regionem i dnes a má tvorbu s mezinárodním významem. Na ledečském hradě bude souběžně probíhat prezentace dějin sklářství v kraji s přesahem do Jižních Čech a Dolního Rakouska. Je tu společný středobod: oblast Novohradských hor byla místem, které je pro skláře všech tří oblastí společné. Návštěvníci skrze exponáty a výklad pochopí, proč je Vysočina pro sklářskou výrobu důležitá a jak se vyvíjela. Nikdo by si výstavy neměl nechat ujít, protože pochybuji, že se taková událost bude opakovat.

Na otázky odpovídal: Mgr. Michal Kamp, ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, http://www.muzeumhb.cz/