O Kraji Vysočina

Jaký byl rok 2021 z pohledu Muzea Vysočiny Pelhřimov rokem?

Rok 2021 byl opět ve znamení Covid-19, i přesto však nelze říct, že by nebyl rokem úspěšným. Návštěvnost expozic a výstav byla sice o něco nižší než před rokem, ale to lze vysvětlit tím, že se zvýšil počet lidí, kteří již trávili dovolenou v zahraničí.

Zatímco na jedné straně se kolegové – pracovníci muzea i Hradu Kámen – snažili nabídnout návštěvníkům bohatý muzejní program, včetně řady doprovodných či mimořádných akcí, na straně druhé jsme řešili rozvojové aktivity našich objektů, zejména na hradě Kámen v souvislosti s rekonstrukcí kaple Panny Marie Bolestné, budováním nového návštěvnického centra a projektové přípravy stavebních prací na hradě a projektu nových expozic. V případě návštěvnického centra byla realizace stavby zastavena z důvodu archeologických nálezů a nutné změny projektové dokumentace. Úspěšně pokračovaly přípravné práce vybudování nového depozitáře v Pelhřimově, kde úzce spolupracujeme s naším zřizovatelem Krajem Vysočina.

I přes všechna úskalí se Muzeum Vysočiny Pelhřimov snaží pokračovat v přípravě a restaurování mobiliáře jak pro interiérové expozice hradu Kámen, tak pro interiéry kaple Panny Marie Bolestné. V roce 2021 se podařilo s přispěním Ministerstva kultury nechat zrestaurovat dva bloky původních ranně barokních lavic z kaple, pro rok 2022 jsme podali na ministerstvo žádost o dotaci na zrestaurování čtyř párů pohřebních svícnů Jana Kryštofa Malovce z Malovic. Pro obohacení expozice hradu o mimořádné exponáty se nám v roce 2021 s finančním přispěním Kraje Vysočina a Ministerstva kultury podařilo zakoupit motocykl Jawa 350 UŘ/633 z roku 1970, lidově zvaný Bizon, jedná se o mimořádně cenný exponát, neboť byl téměř zcela složen s původních továrních náhradních dílů, motocykl tak zcela odpovídá stavu, v jakém sjížděly hotové výrobky z pásu továrny.

V roce 2021 Muzeum Vysočiny Pelhřimov vydalo Vlastivědný sborník Pelhřimovska 27/2021 ve spolupráci s MZA Brno – SOkA Pelhřimově a také se podařilo vydat doprovodnou publikaci k výstavě Pelhřimovští výtečníci, která přibližuje významné osobnosti Pelhřimova.

Bohužel ani v roce 2021 se nám na základě projektu mezinárodní dobrovolnické služby Erasmus+, s ohledem na opatření vážící se k minimalizaci dopadů pandemie Covid-19, nepodařilo získat nového dobrovolníka. Do budoucna pevně věřím, že se nám po skončení pandemie podaří v projektu pokračovat.

Která výstava/akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Předpokládaným mimořádným úspěchem ve výstavní činnosti muzea v roce 2021 byla výstava „Proč to sbíráš“, která netradičním způsobem připomínala 120. výročí vzniku muzea. Cílem bylo návštěvníkům přiblížit cestu od malé hromádky věcí, které zbyly z příprav na celonárodní národopisnou výstavu v Praze, přes první malou expozici v zámku pánů z Říčan, až po odbornou, sofistikovanou činnost profesionální sbírkotvorné organizace. Ambicí výstavy bylo přispět k poznání návštěvníka, že to co může považovat za tzv. „staré krámy“, jsou doklady činností a schopností našich předků, které je mnohdy lepší darovat do muzea než je nevratně zničit. 

Protože se s velmi kladným ohlasem u veřejnosti setkala publikace o Jaroslavu Zieglerovi a modifikovaná výstava jeho prací za okny muzea v roce 2020, bylo rozhodnuto o uspořádání výstavy v původně zamýšleném formátu ve výstavní síni muzea. Výstava byla veřejností velmi kladně hodnocena a vzrostl též zájem o výše zmíněnou publikaci.

Hrad Kámen, tak jako každý rok, u návštěvníků nejvíc zabodoval nočními oživlými prohlídkami. Přestože jsou v areálu hradu pořádány rozličné akce, které mají u široké veřejnosti úspěch, noční prohlídky hradu se již staly určitým fenoménem, bez něhož si návštěvníci neumí představit hlavní sezónu. Kolegyně z hradu vytvořily několik tematických variant, které v sobě spojují divadelní představení a prohlídku hradu. Jejich kostýmované bytosti návštěvníkům přibližují informace a příběhy, na které při běžné prohlídce není dostatek prostoru.

Co zajímavého připravujete v roce 2022?

Pevně věřím, že rok 2022 bude již klidnější než roky předešlé a muzeum i hrad Kámen budou moci návštěvníkům nabídnout vše, co máme naplánováno. Samozřejmě tak jako vždy se budeme snažit v areálu hradu zrealizovat širokou škálu programů, prohlídek a akcí zaměřených především na rodiny s dětmi.

V samotném muzeu v Pelhřimově se návštěvníci mohou těšit především na tři výstavy. První z nich bude zaměřená na poznání a využití optiky. Výstava „Svět pod lupou“, kterou muzeum pořádá ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně, se zaměří na prezentaci mikroskopů, jejich použití v posledních dvou stoletích. Další výstava s poněkud neobvyklým názvem „Srdce, ruce“ se zaměří na různé druhy uměleckého řemesla nahlížené prizmatem současné diskuse nad užitým uměním. Jaké mají kvality historické předměty řemeslné výroby a jak se vyvíjela jejich výroba? Co současného návštěvníka může na dekorativních či užitých předmětech udivit? Na tyto a mnohé další otázky výstava návštěvníkům odpoví. Poslední výstava roku je nostalgickou vzpomínkou na dětství a mládí mnohých z nás, výstav se jmenuje „Sama šila. Móda 20. století“ a jejím cílem je ukázat fenomén domácké a poloprofesionální výroby oděvů zejména v období druhé poloviny 20. století. Vystaveny budou, kromě oblečení a ukázek ručních prací, šicí stroje a další vybavení pro oděvní tvorbu, módní doplňky, reklamy, návody i časopisy.

Na kterou výstavu/projekt se těšíte nejvíce Vy osobně?

Odpověď na tuto otázku je de facto pokračováním odpovědi na předešlou otázku. Za vrchol expoziční činnosti muzea pro rok 2022 považuji zpřístupnění kaple Panny Marie Bolestné v Kámenu široké veřejnosti. Pobočka muzea Hrad Kámen tak bude obohacena nejenom novou expoziční trasou, ale i prostorem, v němž bude možné pořádat koncerty, přednášky a jiné obdobné akce.

Jako historika mně samozřejmě zajímá i fakt, že v souvislosti s realizací expozice v kapli bude ukončena i hlavní část průzkumu původní podoby a funkce tohoto sakrálního objektu. Budoucí návštěvníci se tak například dozví o existenci menší kaple na půdorysu presbytáře stávající kaple před tím, než se Jan Kryštof Malovec rozhodl vybudovat rodinnou hrobku. Případně si budou moci prohlédnout dobové artefakty vyzdvižené z rakví uložených v kryptě kaple.

Na otázky odpovídal: Mgr. Ondřej Hájek, ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov, příspěvkové organizace

http://www.muzeumpe.cz