Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Jaký byl rok 2016 z pohledu Muzea Vysočiny Třebíč rokem?

Rok 2016 navázal na sérii předchozích úspěšných let našeho muzea a právě zpráva o zisku nominace do soutěže o nejlepší evropské muzeum roku EMYA 2016 od mezinárodního Evropského muzejního fóra byla úžasným zahájením tohoto roku. Následná účast zástupců muzea na slavnostním ceremoniálu v San Sebastianu v dubnu byla vysoce prestižní událostí, a i přesto, že jsme nakonec neobdrželi ocenění nejvyšší, je nepopiratelným úspěchem již to, že se můžeme nadále prezentovat logem nominovaných institucí pro rok 2016.

Co se týče prezentační činnosti, podařilo se rozšířit provoz naší pobočky v Jemnici a nově zavést školní edukační programy v Muzeu řemesel v Moravkách Budějovicích. Pro muzeum v Třebíči připravila naše lektorka zcela nový edukační cyklus Do muzea za…, kdy je především malým návštěvníků s rodiči představen zajímavou formou vždy některý z méně obvyklých či známých předmětů.

Mimo vlastní expozice bych také rád zmínil muzeem autorsky připravenou novou expozici „Za řemesly minulosti“ v areálu předzámčí, která nyní doplňuje návštěvníky atraktivní interaktivní expozici Cesty časem.

V oblasti péče o sbírky se muzeu podařilo získat dotaci na restaurování významných malířských děl z muzejních sbírek. Výsledkem odborné činnosti našich spolupracovníků je vydání reprezentativní fotografické publikace „Poklady světa kamenů, minerály západní Moravy ve sbírce Muzea Vysočiny Třebíč“ a hudebního nosiče CD „Lidové písně z Podhorácka“, které navazuje na trojdílnou knižní edici „Lidové písně z Podhorácka“.

V rámci pracoviště pověřeného péčí o tradiční lidovou kulturu proběhlo poprvé v našem muzeu slavnostní udělení titulu "Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina" dvěma nositelům tradice lidových řemesel – pilnikáři Drahomíru Smejkalovi z Hruškových Dvorů u Jihlavy a koláři Aleši Uherkovi z Nyklovic. Akci doplnila prezentace nemateriálních statků tradiční lidové kultury, které byly v roce 2015 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina – Obchůzka královniček na Velkobítešsku.

Těch úspěchů je samozřejmě mnohem víc, ale já bych rád připomněl ještě jeden počin, k němuž muzeum v letošním roce přistoupilo, aniž by to přímo souviselo s hlavní muzejní činností – a tím je úspěšná záchrana historického stromu, lípy velkolisté, která se nachází na nádvoří zámku. Na jaře došlo nejprve k ošetření kořenového systému lípy a následně pak k instalaci dynamických vazeb v koruně stromu. Na příští rok zbývá ještě předepsaná redukce koruny stromu. Věřím, že díky těmto zásahům se více než stoletá lípa navrátí do kondice a bude mít šanci na další plnohodnotný růst i v příštích letech.

Která výstava či akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Skutečně se potvrzuje stále enormní zájem Třebíčanů o betlémy. Výstavu z přelomu loňské sezóny navštívilo za necelé dva měsíce více než 5 tisíc návštěvníků. A podobný ohlas očekáváme i pro letošní vánoční sezónu, kdy na výstavě prezentujeme vedle třebíčských betlémů jejich možnou inspiraci z regionu Ústeckoorlicka. Již loni jsem mluvil o tom – a jsem stále více přesvědčen, že po zrušení zastaralé stálé expozice třebíčského betlemářství byl krok k současnému prezentování betlémů během krátkodobých vánočních výstav tím nejlepším rozhodnutím.

V souvislosti s ostatními výstavami určitě nelze pominout velmi úspěšnou výstavu Krojovaných panenek E+M, pocházející ze soukromé sbírky, a dále letní autorskou výstavu muzea W-W – ze života na valdštejnském zámku, která díky řadě fotografií velmi živě doplnila informace ke stálé muzejní expozici Valštejnové na Třebíči.

Z dalších akcí vzbudil opravdu obrovský ohlas 21. ročník Veletrhu muzeí ČR, a to díky výborně zvolenému tématu Muzea, galerie a multimediální prezentace, které v současné době zaměstnává řadu muzejníků. Dvoudenní akce přinesla rekordní účast – na 120 hostů.

(Foto vánoční výstava, panenky, W-W, veletrh)

Co zajímavého připravujete v roce 2017?

Pro veřejnost připravujeme opět zajímavé sezónní výstavy v zámecké konírně. Jmenujme například výstavu díla Františka Mertla. Současný tvůrce vystupující pod pseudonymem FRANTA se narodil roku 1930 v Třebíči, od roku 1958 žije ve Francii a patří ke světově uznávaným umělcům. Ve svých obrazech a sochách reaguje na znepokojující události a napětí projevující se v dnešní společnosti, na slepé násilí, lidskou krutost, ničení a odcizení se od harmonie a klidu, na které se tímto naopak snaží ukázat. Výstava představí Frantova díla ze sbírek českých soukromých sběratelů. Další sezónní výstavou se připojíme k projektu Baroko na Vysočině ve spolupráci s organizací Vysočina Tourism. 

Naše putovní výstava betlémů bude již od poloviny roku prezentována v Muzeu betlémů (Krippenmuseum) ve Vösendorfu na jižním předměstí Vídně. Naopak výběr betlémů z Rakouska bude součástí naší příští vánoční výstavy.

V přípravách je opět Veletrh muzeí ČR, 22. ročník tentokrát reflektuje přírodovědné téma a proběhne ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy Chaloupky, o. p. s.

Ve spolupráci s MKS Třebíč otevřeme expozici o třebíčském Panorama, historickém přístroji, který sloužil k prohlížení stereoskopických snímků. Spolupracovat budeme také na zpřístupnění pamětní síně Ant. Kaliny, třebíčského rodáka, který se významně angažoval na záchraně dětí za 2. světové války.

K významným akcím bude určitě patřit i zpřístupnění lapidária kamenných prvků v zámecké lednici, opět ve spolupráci s MKS Třebíč a za finanční podpory Fondu Třebíč, o. p. s.

Na kterou výstavu či projekt se těšíte nejvíce Vy osobně?

To je opravdu velmi těžké říct, protože se těším na všechny naše akce, protože si k nim člověk dlouhodobě tvoří vztah. Ale pokud mám alespoň stručně jmenovat, pak mezi ty pro mě úplně nejzajímavější jistě bude patřit zpřístupnění expozice panorama, otevření lapidária, přírodovědný veletrh a výstava z díla Františka Mertla.

Na otázky odpovídal: Ing. Jaroslav Martínek, ředitel Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace

http://www.muzeumtr.cz/