O Kraji Vysočina

Jaký byl rok 2017 z pohledu Muzea Vysočiny Třebíč rokem?

Rok 2017 byl dalším rokem činnosti muzea v podmínkách doby udržitelnosti projektů „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“ a „Komplexní propagace zámku Třebíč“. Informace o tom, že kontroly, které se každoročně k těmto projektům konají, neshledaly závad, je pro muzeum úspěchem, a navíc, v rámci daných povinností k druhému z uvedených projektů, byly veřejnosti představeny zcela nové kostýmované prohlídky O hříšném opatu Ignácovi, které byly návštěvnicky velmi úspěšné.

S velkým zájmem veřejnosti se také setkaly další akce, pořádané ve spolupráci s Městským kulturním střediskem Třebíč: zpřístupnění expozice o třebíčském Panorama – přístroji k prohlížení stereoskopických snímků v Malovaném domě na Karlově náměstí, pamětní síně Antonína Kaliny – třebíčského rodáka, který se významně angažoval na záchraně dětí za 2. světové války, v objektu sousedícím se Zadní synagogou, a konečně expozice lapidária s prezentací kamenných prvků shromážděných během rekonstrukce zámeckého areálu v bývalé zámecké ledovně.

V oblasti péče o sbírky se muzeu podařilo získat dotaci a následně restaurovat vybrané sbírkové předměty ze souboru archeologických nálezů, textilií a výtvarného umění.  V rámci pracoviště pověřeného péčí o tradiční lidovou kulturu získalo muzeum finanční podporu Ministerstva kultury ČR, s jejíž pomocí úspěšně realizovalo vydání a distribuci publikace „Zpěvník z Horácka a Podhorácka – výběr písní pro školy“. V oblasti tradiční lidové kultury navázalo muzeum na předchozí rok a ve spolupráci s Odborem kultury, památkové péče cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina uspořádalo již 2. ročník slavnostního udělení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“.

V závěru roku vydalo muzeum 16. číslo neperiodické publikace „Naším krajem“.

Uplynulý rok byl pro Muzeum Vysočiny Třebíč významným rokem při přípravě projektů.

Ve spolupráci s městem Hrotovice byl na základě scénáře muzejních odborných pracovníků vypracován projekt Muzea Hrotovic.

V rámci přeshraniční spolupráce vznikl ve spolupráci s ostatními partnery projekt „Mezinárodní kulturní platforma“, který byl posléze schválen, a bude financován z programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika 2014-2020. Jedná se o spolupráci odborných týmů v oblasti archeologie, etnografie, sklářství a tzv. zprostředkující prezentační činnosti s koordinovanými výstupy.

V pořadí další byl projekt modernizace expozic a návštěvnických prostor v pobočce Muzeu řemesel Moravské Budějovice, k němuž zpracované libreto a scénář dodali odborní pracovníci muzea. Ve spolupráci s Projektovou kanceláří Kraje Vysočina se podařilo podat projektovou žádost na rekonstrukci expozic v Moravských Budějovicích do výzvy Muzea II Integrovaného regionálního operačního programu.

Podle libreta a návrhu scénáře doc. Michala Stehlíka byl vypracován projekt nových expozic Muzea Jemnice, další pobočky Muzea Vysočiny Třebíč.

Do finální podoby se podařilo dopracovat projekt Lidová kultura AT-CZ. Jedná se o projekt přeshraniční spolupráce, jehož cílem je vybudování platformy k ochraně, rozvoji a prezentaci nehmotného kulturního dědictví příhraničních regionů a zahájení spolupráce klíčových aktérů napříč regiony.

Která výstava či akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Určitě to byla opět výstava vánoční, spojená s prezentací betlemářské tvorby.  Výstavu s názvem „Vánoční výstava betlémů z Rakouska a Třebíče“ navštívilo ve vánočním období na čtyři tisíce návštěvníků. Většinu betlémů jsme tentokrát zapůjčili z 1. Dolnorakouského muzea betlémů ve Vösendorfu. Třebíčskou tvorbu reprezentoval na výstavě velký stavěcí betlém autora Eduarda Klause, který betlém vytvořil při svém rakouském pobytu a figurky si posílal do Třebíče poštou. Z akcí se velkému zájmu těšil 22. ročník Veletrhu muzeí České republiky, jeho téma bylo poprvé přírodovědné a pořádali jsme jej ve spolupráci s Ekocentrem Chaloupky o.p.s.

Co zajímavého připravujete v roce 2018?

Začali jsme Tříkrálovým koncertem v Kamenném sále na zámku v Třebíči, kterým jsme symbolicky ukončili vánoční výstavu. Na vystoupení v duchu novoročních vídeňských koncertů se představil dechový orchestr z Vösendorfu.

Krátkodobé výstavy v bývalé zámecké konírně zahájíme muzejní odbornou přírodovědnou výstavou Sopky v geologii Moravy a Slezska, kterou si půjčujeme z Muzea Prostějovska. Následovat bude retrospektivní výstava třebíčského výtvarníka Emanuela Ranného. V hlavní turistické sezóně se připojíme k oslavám výročí „osmičkových“ roků, a to výstavou Vzduch je naše moře – 100 let letectví na Třebíčsku.  Závěr roku bude opět patřit vánoční výstavě betlémů. K tzv. „osmičkovým“ výročím bude patřit také výstava připomínající 120 let činnosti muzea v Třebíči – od založení Muzejního spolku v Třebíči v roce 1898. Galerie Tympanon ožije sérií šesti výtvarných výstavek.

Z dalších akcí budou na již zmíněný koncert navazovat muzejní programy pro děti i dospělé, velikonoční (i vánoční) dílničky, stále více oblíbené prázdninové dny v muzeu, již tradiční Dějepravné soutěžení, Třebíčská a Budějovická muzejní noc, stále plně obsazený muzejní příměstský tábor, tradiční celorepubliková soutěž v pomalém kouření dýmek a v závěru roku opakování loňské novinky – zpívání u slámového betlému. V Moravských Budějovicích připravujeme mimo jiné výstavu Foerstrovi – příběh hudební rodiny, v Jemnici proběhnou opět již oblíbené Muzejní dny.

Na kterou výstavu či projekt se těšíte nejvíce Vy osobně?

Ano, tradičně nejtěžší otázka. Těším se na všechny výstavy a akce našeho muzea. Z výstav si dovolím vyjmenovat výstavu ke 100 letům letectví na Třebíčsku. Zúčastňoval jsem se loňských úvodních příprav, při kterých mne oslovilo velké zanícení spolupořadatelů a také jejich snaha o spolufinancování celé akce. Těším se také na výstavu ke stodvacetileté historii muzea. 

Z projektů se těším na zahájení rekonstrukce expozic v Moravských Budějovicích a také na projekt Lidová kultura AT-CZ, protože pokud bude přijat a finančně podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zahájíme za podpory zřizovatele ve druhé polovině roku rekonstrukci zemědělské usedlosti na Cyrilometodějské ulici v Třebíči. V rekonstruovaném objektu by měl v budoucnu vzniknout další prostor pro prezentaci muzea, odborné semináře i zajímavé akce pro veřejnost se zaměřením na uchování lidových tradic – Centrum tradiční lidové kultury.

Na otázky odpovídal: Ing. Jaroslav Martínek, ředitel Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace

http://www.muzeumtr.cz