Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

„Příběh lze pochopit a uchopit teprve po zprostředkování osobních zážitků. V současné době bezprostřední známky po rozdělení Evropy již neexistují. Z dnešního pohledu Evropské unie je tak nyní možné na celé období nahlížet téměř bez omezení. Po dramatických událostech na konci druhé světové války, přes rozdělení Evropy na západní a východní, až po pád „železné opony“ se na cestě časem mohou návštěvníci seznámit s pozadím událostí, které předcházely rozdělení. Mají možnost si uvědomit, jak se žilo na východě a jak na západě, seznámí se s metodami a útlakem diktatury a pluralismem demokracie, jakož i s vítězstvím svobody v roce 1989 a znovu zažijí sjednocení Evropy v podobě Evropské unie,“ zmínil kurátor výstavy Armin Laussegger z Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum následků válek.

Železná opona utvářela déle než čtyřicet let tvář Evropy a ovlivňovala život celých generací. Je součástí našich bezprostředních dějin, hlavně dějin pohraničí, tedy také dějin Dolního Rakouska i České republiky. V tehdejší ČSSR bylo vytvořeno hraniční pásmo široké 4 až 10 km (šlo o 1,5 % rozlohy státu) a tato část naší republiky se stala pro normálního člověka nepřístupnou (vstup pouze na povolenku). Většina vesnic v hraničním pásmu byla vysídlena a jejich zbytky byly zničeny, aby stojící opuštěná stavení nemohla uprchlíkům přes hranici poskytovat úkryt. Hraniční pásmo bylo přísně střeženo příslušníky Pohraniční stráže. Železnou oponu tvořil systém plotů a ostnatých drátů. Tento systém plotů nestál přímo na hranici, ale v dostatečné vzdálenosti od ní (cca 2 km), aby i v případě jeho překonání stihli pohraničníci narušitele chytit dříve, než se dostal až na hranici.

Československá železná opona za sebou nechala během let 1948–1989 celou řadu obětí. Civilistů bylo 390, ne vždy šlo přitom o narušitele. Pohraničníků při výkonu služby zemřelo celkem 648, z toho většina nehodou, sebevraždou či zastřelením kolegou. Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 12 z nich. (zdroj Wikipedia).

Otevírací doba: 1. května až 31. října, od středy do pondělí od 10.00 do 17.30. Skupinové prohlídky jsou možné po nahlášení předem.

Informace: Schloss Weitra, Tel: 0043-2856-3311, e-mail: schloss.weitra@aon.at, www.schloss-weitra.at  

• Ladislav Seidl, odbor sekretariátu hejtmana
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  e-mail: seidl.l@kr-vysocina.cz