Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Miroslav Vrtěna, Štěpánov nad Svratkou

Obor: dřevo, bednářství

Miroslav Vrtěna je zástupcem čtvrté generace bednářů ve své rodině. Bednářskému řemeslu se vyučil v plzeňském pivovaru Prazdroj, po několikaleté praxi v bednářské provozovně se osamostatnil a v devadesátých letech založil vlastní bednářskou dílnu. V současnosti mu v soukromém řemeslném provozu pomáhá manželka a jeden ze synů, který prezentuje bednařinu na různých předváděcích akcích, workshopech a jarmarcích u nás i v zahraničí. Bednářské výrobky Miroslava Vrtěny se několikrát uplatnily i v českém filmu. Bednář Vrtěna specializuje svoji výrobu na malolitrážní soudky (do 15 litrů) a na korbele. Pro své výrobky používá tvrdé dřevo z hustoletých dubů nebo akátů, které je řádně a přirozeně proschlé. Obruče z nerezu, mosazi nebo mědi si tvaruje na vlastnoručně vyrobeném stroji. K opracování dřeva i kovu na výrobu soudků disponuje velkým množstvím nářadí, které zdědil po svém dědovi nebo které odkoupil ze zrušených bednářských provozoven. K bednářským produktům, které je potřeba vysmolit, používá smůlu uvařenou s potravinářským parafinem. Miroslav Vrtěna patří v celorepublikovém měřítku k malé hrstce bednářů, kteří toto běžné a žádané řemeslo našich předků dokázali přenést a udržet až do současnosti.

Výjimečnost a význam bednářství dokládá i skutečnost, že technologie pivovarnického bednářství byla roku 2018 zařazena na prestižní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Rudolf Hupka, Ledeč nad Sázavou

Obor: dřevo, vybíjení dřeva kovem

Techniku vybíjení a zdobení dřevěných výrobků kovovým drátkem si vyučený elektromechanik Rudolf Hupka osvojil na Slovensku u svého strýce, který pracoval pro Ústředí lidové umělecké výroby v Bratislavě. V sedmdesátých letech se Rudolf Hupka s touto dovedností přestěhoval do Ledče nad Sázavou, kde se již téměř půl století výrobou dřevokovových dekoračních předmětů zabývá. Sám se přihlásil do Ústředí lidové umělecké výroby v Praze, kde připravoval kolekce svých výrobků pro každodenní nebo slavnostní užití - misky, vázy, svícny či šperky. Třešňové či ořechové dřevo, které je pro tento typ výrobků vhodné, soustruží do požadovaného tvaru a následně do něj jemně kladivem probíjí zvlněné mosazné či měděné drátky velmi malého průměru. Pracuje podle předem promyšleného a načrtnutého dekoru, vycházejícího z lidových vzorů. Pro snadnější probíjení drátků si dřevený výrobek vlhčí vodou. Při finální úpravě pak každý hotový originální kus vybrousí a vyhladí a následně jej natírá vrstvou šelakové politury.

Fenomén vybíjení dřeva kovem je  doložen v českém prostoru již v 18. století,  zejména se však tato technika uplatňovala v 19. století, kdy dřevo bylo snadno dostupným a tedy hojně využívaným materiálem pro výrobu předmětů každodenní potřeby. Z důvodu velké časové náročnosti bylo zdobení dřeva vybíjením postupně stále méně používáno a kolem poloviny 20. století bylo téměř zapomenuto. V současné době je Rudolf Hupka v regionu Vysočiny jediným, kdo tuto techniku náročnou na čas i na jemnou manuální zručnost ovládá.

„Titul Mistr tradiční rukodělné výroby uděluje Kraj Vysočina už od roku 2015. Naší snahou je ocenit šikovné a zručné lidi, kteří vynikají ve svém řemesle, dokonale ovládají postupy a technologii výroby, a tím pomáhají uchovávat tradice a předávají svůj um dalším generacím,“ přibližuje náměstkyně hejtmana pro oblast kultury Jana Fischerová. Titul se uděluje na dobu neurčitou a v jednom kalendářním roce může být prestiží titul udělen nejvýše třem řemeslným výrobcům. Seznam držitelů titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina vede  Muzeum Vysočiny Třebíč prostřednictvím svého Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina dosud obdrželi:

1. Drahomír Smejkal, obor: výsek pilníků a rašplí

2. Aleš Uherka, obor: tradiční kolářství

3. Hana Šmikmátorová, obor: malování horáckých kraslic

4. Jindřich Toman, obor: výroba štípaných holubiček

5. Jindřich Holub, obor: výroba šindele

6. Marie Žilová, obor: textil – zmenšené repliky krojů a krojových součástek

7. Eva Jurmanová, obor: textil – zmenšené repliky krojů a krojových součástek

8. Jaroslav Fieger, obor: kámen, kamenictví

9. František Kouřil, obor: sklářství

10. František Novák, obor: sklářství

11. Luděk Žákovský, obor: zpracování kůže, sedlářství

• Iva Schallnerová, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina 
• tisk@kr-vysocina.cz