Servis pro novináře

Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče

Pokud to vyžaduje zájem dítěte, může soud rozhodnout o svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče; tato osoba musí poskytovat záruku řádné výchovy a se svěřením do péče souhlasit. Hlavním cílem tohoto institutu je zajistit dítěti osobní péči, kterou mu rodiče momentálně nejsou schopni zajistit. Při výběru osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte (v praxi se jedná většinou o prarodiče dítěte). Rodiče zůstávají i nadále zákonnými zástupci dítěte, pokud o zákonném zástupci nebylo rozhodnuto jinak. 

Osvojení (adopce)

Je formou náhradní rodinné péče pro dítě, které nemůže vyrůstat v biologické rodině. Osvojením vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vztahy příbuzenské. Osvojitelé mají k dítěti rodičovskou odpovědnost, vztahy k původní biologické rodině zanikají.

Nezrušitelnost osvojení 

Dříve byly dva druhy osvojení - zrušitelné (kdy dítě mohlo být celý život zrušitelně osvojeno) a nezrušitelné (bylo možné u dětí starších jednoho roku). NOZ hovoří o zrušitelném osvojení, které automaticky (aniž by musel proběhnout soud) přechází po 3 letech od rozhodnutí soudu o osvojení do nezrušitelné podoby. Pokud je to v zájmu dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout o nezrušitelnosti osvojení i dříve než po uplynutí tří let.

Pěstounská péče

Do pěstounské péče jsou svěřovány děti, jejichž výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyžaduje. Vztah mezi pěstounem a dítětem je státem zprostředkovaný a na rozdíl od osvojení je státem kontrolován a hmotně zabezpečen. O pěstounské péči rozhoduje soud. Rodič může požadovat dítě zpět do své péče, čemuž může soud vyhovět, pokud je to v zájmu dítěte. Pěstounská péče zaniká nejpozději okamžikem, jakmile dítě nabyde plné svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Pěstounská péče je institut zajištění osobní péče o dítě. Nezletilé dítě je svěřeno do péče pěstouna, dochází tak k vytvoření individuálního vztahu mezi pěstounem a dítětem, který můžeme přirovnat k rodině – právnímu vztahu dítěte a rodiče, protože pěstoun při péči o dítě vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodiče. Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo zastupovat a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných záležitostech. Zákonnými zástupci dítěte jsou nadále biologičtí rodiče, pokud nebyli rodičovské způsobilosti soudem zbaveni. Má-li však pěstoun za to, že rozhodnutí zákonného zástupce není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

Jednou ze zásadních rolí pěstounů je pomoci zachovat kontakt dítěte s jeho rodinou.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu představuje model péče o děti, které nemohou být z vážných důvodů krátkodobě vychovávány v původní biologické rodině. Jde o rodinnou, individuální formu péče, státem podporovanou.  Tato forma péče představuje možnost, jak zajistit dítěti péči, která naplní nejen jeho zdravotní a biologické potřeby, ale i veškeré další potřeby a zajistí pozitivní vývojovou a sociální prognózu.

Pěstouni na přechodnou dobu musí být osobami s dobrými předpoklady a schopnostmi pro péči o dítě. Tito pěstouni by měli být odborně připraveni a pečlivě vybráni. Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkodobou péči, která směřuje k co nejrychlejšímu návratu dítěte do jeho vlastní biologické rodiny, hraje podstatnou roli intenzivní spolupráce s biologickou rodinou.

Žádost o zařazení do evidence o pěstounskou péči na přechodnou dobu se podává na obecním úřadě obce s rozšířenou působností.

U krajského úřadu nastává proces posuzování žadatelů, jehož součástí je i příprava na přijetí dítěte do rodiny. Pokud žadatel splní všechna zákonná i osobní kritéria, je zařazen do speciální evidence vedené krajským úřadem - do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

V zájmu dítěte je vyrůstat v rodině; jestliže nemůže vyrůstat ve své původní rodině je jednoznačnou odpovědností státu zajistit těmto dětem péči, která z hlediska své formy naplní všechny vývojové potřeby dítěte. Pěstounská péče na přechodnou dobu v tomto smyslu poskytuje dítěti takový rozvoj.

Institut pěstounské péče na přechodnou dobu je v zákoně upraven již od roku 2006.

Od ledna 2013 má na odměnu pěstouna nárok pěstoun na přechodnou dobu od okamžiku zařazení do evidence osob, které mohou péči na přechodnou dobu vykonávat. Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle rok.

Důvodem umístění dítěte do této formy péče může být například:

•           náhlá krizová situace v rodině (dlouhodobá hospitalizace),
•           výkon trestu odnětí svobody,
•           velmi neuspokojivé sociální podmínky,
•           doba, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením; doba do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení.

S ohledem na zvýšenou náročnost péče o děti v přechodné pěstounské péči musí pěstouni absolvovat přípravu na přijetí dítěte do rodiny ve větším rozsahu než ostatní náhradní rodiče.

Dávky pěstounské péče

Vztah mezi pěstounem a dítětem je státem zprostředkovaná a na rozdíl od osvojení je státem i kontrolován a hmotně zabezpečen dávkami pěstounské péče. Dávky pěstounské péče upravuje zákon o sociálně- právní ochraně a na tyto dávky má nárok pěstoun, osoba, které bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče,  poručník, který o dítě osobně pečuje a pěstoun na přechodnou dobu:

•          Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
•          Odměna pěstouna
•          Příspěvek při převzetí dítěte
•          Příspěvek na zakoupení motorového vozidla
•          Příspěvek při ukončení pěstounské péče

Poručenství

O poručenství hovoříme v situaci, kdy rodiče nezletilého dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, jejich výkon rodičovské odpovědnosti byl pozastaven (například po velmi vážných úrazech) nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Dítěti je soudem ustanoven poručník . Pokud tento poručník o dítě osobně pečuje a naplňuje všechny složky rodičovské odpovědnosti, je pak možné řadit poručenství do forem náhradní rodinné péče a poručník i dítě jsou zabezpečeni dávkami pěstounské péče.

Poručníkem ustanoví soud především toho, koho doporučili rodiče. Funkce poručníka nezakládá poručníkovi vyživovací povinnost k dítěti. Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudem a podléhá jeho pravidelnému dozoru a poručník má povinnost podávat soudu zprávy o osobě poručence (dítěte) a předkládat účty ze správy majetku.

 Zprostředkování náhradní rodinné péče

Zprostředkování náhradní rodinné péče spočívá ve vyhledávání dětí, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení. V České republice zprostředkování náhradní rodinné péče zajišťují příslušné krajské úřady . Osvojení dětí do ciziny zprostředkuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.

Průběh zprostředkování:

1. Podání žádosti

Zájemce o náhradní rodinnou péči (osvojení nebo pěstounskou péči) se dostaví na oddělení sociálně-právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu podle místa trvalého bydliště. Zde od sociální pracovnice obdrží základní informace o formách náhradní rodinné péče a o celém procesu zprostředkování náhradní rodinné péče a obdrží k vyplnění žádost o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče. Formuláře, které žadatel obdrží na oddělení obecního úřadu  jsou  i v elektronické podobě ke stažení na webových stránkách MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo jednotné formuláře žádosti o  zprostředkování osvojení, pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu). K žádosti je nutno doložit zákonem požadované doklady a po jejich shromáždění obecní úřad zašle celou spisovou dokumentaci i se svým vyjádřením příslušnému krajskému úřadu.

2. Odborné posouzení žadatelů

Po shromáždění všech podkladů obecní úřad s rozšířenou působností postoupí kopii spisové dokumentace místně příslušnému krajskému úřadu, který pak na základě odborného posouzení rozhodne o zařazení či nezařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, pěstouny nebo pěstouny na přechodnou dobu.

Posouzení žadatelů zahrnuje:

•          posouzení zdravotního stavu,
•          psychologické posouzení,
•          posouzení bezúhonnosti žadatele,
•          absolvování a zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny.

Po zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo  pěstouny následuje vlastní zprostředkování – tj. hledání vhodných žadatelů pro konkrétní dítě,  kterému  je potřeba zajistit péči v náhradní rodině.

3. Převzetí dítěte

Krajský úřad zašle žadatelům oznámení o vhodnosti stát se pěstouny nebo osvojiteli v případě, že budou vybráni pro konkrétní dítě. Na základě tohoto oznámení se mohou žadatelé ve lhůtě 30 dnů s dítětem seznámit (tuto lhůtu může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit). V případě, že se žadatelé po seznámení s dítětem rozhodnou přijmout dítě do své péče, podají návrh na svěření dítěte k příslušnému soudu.

Náhradní rodinnou péči legislativně především upravuje Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Náhradní rodinná péče v kostce