Servis pro novináře

„Udělování nejvyšších ocenění kraje Vysočina se stalo součástí regionálních dějin. Z historického hlediska nejde o dlouhou tradici. Kronikáři a historikové ji však pro naše potomky zachytí jako ocenění osobnostem, které vynikly v rámci regionu i mimo něj ve svém oboru. Zastupitelstvo kraje rozhodlo ocenit záslužnými medailemi osobnosti, jejichž aktivity v oblasti kultury, sportu nebo vědy významným způsobem Vysočinu obohatily, často i proslavily. Tito lidé rozličného věku i profesí jsou vybraným vzorkem tisíců schopných činorodých občanů Vysočiny,“ uvedl k významu akce hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Kamenná medaile

Václav Miláček, lékař

Svou profesní dráhu spojil s Nemocnicí Havlíčkův Brod, kde v posledních třinácti letech zastával pozici dětského oddělení. Pod jeho vedením se dětské oddělení stalo vyhlášeným a oblíbeným místem, kam přicházejí maminky se svými dětmi z celého kraje i mimo spádovou oblast nemocnice. V nemocnici pracoval plných 42 let. Od roku 1970 je členem Spolku českých lékařů J. E. Purkyně.

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za celoživotní přínos v oboru pediatrie s přesahem krajské úrovně.

Skleněné medaile

Miroslav Marek, spoluzakladatel Agentury Dobrý den

Před 20 lety byl spolu s dalšími přáteli u myšlenky založit Agenturu Dobrý den. Originální nápad umístit a rozšiřovat v okresním městě Pelhřimov sbírku rekordů a kuriozit nemá v České republice a svým uceleným rozsahem i ve světě obdoby. Je jednou z osob, která spolupracuje i na now how kraje Vysočina, spoluautorem knihy Česká kniha rekordů.

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za budování a podporu patriotismu, realizaci originálního know how, které stojí za posilování turistické atraktivity kraje.

Stanislav Neveselý, sportovec a trenér

V hokejové Dukle Jihlava působil 23 let a získal s ní 11 titulů mistra ligy, spolu s Luďkem Bukačem pak dovedl Československo v roce 1985 k zisku zlatých medailí na mistrovství světa. Poslední funkci u reprezentace zastával v letech 1993-94, kdy byl pomocným trenérem Ivanu

Hlinkoví. Se stejným nasazením, se kterým hrál a trénoval, se později věnoval výchově hokejové mládeže, nezapomínal ani na své bývalé svěřence, které vždy podporoval v jejich dalších sportovních aktivitách. Jeho rukama prošly desítky špičkových hokejistů, mnoha z nich rozhodujícím způsobem pomohl k oslnivé kariéře.

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za sportovní reprezentaci kraje, jeho výjimečný přínos regionálnímu sportu a posilování patriotismu.

Zdeněk Geist, člen PTP

V roce 1951 byl povolán do základní vojenské služby, kvůli politicky nespolehlivému původu narukoval na převýchovu k PTP do 60. praporu. Po vykonání výcviku beze zbraně byl poslán na převýchovu do dolů, konkrétně k 55. praporu PTP na Kamčatku. V roce 1958, v době politických prověrek, byl opět označen za politicky nespolehlivého. Po roce 2000 se začal formovat Svaz PTP, Zdeněk Geist byl jedním ze zakladatelů jihlavské územní organizace. Byl zvolen předsedou ústředního orgánu a předsedou Jihlavského regionu, je členem zemského výboru Moravskoslezského svazu VTNP – PTP. Připravuje a aktivně se účastní seminářů na základních a středních školách, kde studentům přibližuje dobu, kdy lidé jako on byli společností perzekuováni.

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za stále aktivní připomínání nezákonností minulého režimu a šíření odkazu PTP mezi mladou generací.

Zdeněk Vyhlídal, prozaik, novinář, pedagog a osvětový pracovník

Protože nebyl doporučen na vysokou školu, musel nejprve pracovat jako pomocný dělník ve slévárně, od roku 1953 studoval na Filozofické fakultě brněnské univerzity češtinu a polštinu s literárněvědnou specializací. Po škole pracoval v Českém rozhlase, roku 1963 odtud musel na základě rozhodnutí krajského výboru KSČ odejít; přešel do funkce vedoucího kulturní rubriky brněnské redakce Svobodného slova, vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V 80. letech byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu a čtyři měsíce vězněn. Je autorem rozhlasových her a pohádek, televizních her, knih (Bílá velryba, 1981, Láska kvete v každém vědu, 1982...) a nespočtu novinářských článků.

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za celoživotní přínos v oboru literatury se zaměřením na pověsti a lidová vyprávění z Českomoravské vrchoviny.

Michal Stehlík, děkan Filosofické fakultě University Karlovy

Michal Stehlík se narodil v Třebíči, od roku 1977 má trvalé bydliště v Dačicích, profesně působí v Praze od roku 2001. Byl klíčovou postavou při přípravě Dolnorakouské zemské výstavy 2009,

Odbornými i politickými českými i rakouskými kruhy je velmi ceněn jeho zásadní přínos, kterým

on a jeho tým přispěli k úspěchu první přeshraniční zemské výstavy.

Michal Stehlík významným způsobem přispěl k propagaci i zvýšení prestiže nejen Telčska,

ale celé Vysočiny.

Nejvýznamnější aktivity, jichž je Michal Stehlík autorem:

1999 - založení občanského sdružení Krasohled

2001 - založení tradice Dačických barokních dnů, http://www.krasohled.cz/

2004/2005 - koordinoval první i druhou Pražskou muzejní noc http://www.muzejninoc.cz/

2007/2008 - připravil pro Muzeum Slavonice novou expozici dějin města Slavonic ve 20. století

2009 - vedl odborný tým výstavy - Rakousko. Česko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni.

Dolnorakouská zemská výstava 2009, Telč, http://www.dolnorakouska-vystava.cz/

Nejvyšší krajské ocenění mu bylo uděleno za mimořádný odborný přínos při přípravách i realizaci největší kulturní aktivity – Dolnorakouské zemské výstavy.