Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kulturní a přírodní dědictví Kraje Vysočina


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Nemovité národní kulturní památky

V Kraji Vysočina se nachází 15 nemovitých národních kulturních památek.

 
 
  • Červená Řečice - Zámek (3.7.2014)
    Zámek Červená Řečice

    Sgrafito - renesanční módní vlna.

    Areál zámku v Červené Řečici náleží mezi nejhodnotnější představitele tzv. české renesance. K jejím typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba fasády, jež se na architektuře řečického zámku bohatě uplatňuje. Stavební aktivity jsou spojené především s pražskými arcibiskupy, kteří zámek drželi od jeho vzniku, s výjimkou necelých 200 let, až do roku 1948.

     
  • Havlíčkova Borová - Rodný dům Karla Havlíčka Borovského (27.6.2008)
    Rodný dům KHB

    Proč je Havlíček Borovský a Borová Havlíčkova?

    Karel Havlíček Borovský, český básník, novinář, politik, zakladatel české žurnalistiky a literární kritiky, je úzce spjat s obcí, kde se v roce 1821 narodil. Dal jí své jméno a ona dala jméno jemu. Borová dnes nese na počest svého rodáka přídomek Havlíčkova a Karel Havlíček zase naopak začal podepisovat svá díla jako Borovský.

     
  • Havlíčkův Brod - Štáflova chalupa (15.2.2010)
    Štáflova chalupa

    Štáflovu chalupu, objekt, nacházející se v městském prostředí, je možné zařadit do skupiny našich nejstarších dochovaných lidových staveb.

     
  • Jaroměřice nad Rokytnou - Zámek (30.1.2007)
    Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

    Zámek, kde zněla první česká opera.

    V době své největší slávy byl zámek v Jaroměřicích centrem kulturního života, měl velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní orchestr. Kapelníkem orchestru byl český hudební skladatel František Václav Míča, autor vůbec první české opery nazvané O založení města Jaroměřic a složené na objednávku majitele jaroměřického zámku, vzdělaného a osvíceného Jana Adama z Questenberku.

     
  • Jihlava - Kostel sv. Jakuba Většího (27.6.2008)
    Kostel sv. Jakuba v Jihlavě

    Kostel sv. Jakuba v Jihlavě s výjimečně dochovaným krovem z roku 1539 se řadí k nejvýznamnějším sakrálním památkám. Charakteristická strmá střecha s glazovanou pálenou krytinou patří k dominantám MPR Jihlava.

     
  • Lipnice nad Sázavou - Zřícenina hradu (18.6.2007)
    Hrad Lipnice

    Haškova Lipnice.

    Málokdo ví, že Osudy dobrého vojáka Švejka byly sepsány v malém domku pod majestátním hradem Lipnice. Zde se totiž na sklonku života usadil světoběžník Jaroslav Hašek a vytvořil dílo, které mu přineslo slávu i za hranicemi.

     
  • Náměšť nad Oslavou - Zámek (30.1.2007)
    Zámek Náměšť nad Oslavou

    Letní sídlo prezidenta Beneše

    Většina lidí si pod pojmem letní sídlo prezidentů představí zámek v Lánech. Málokdo však ví, že prezident Edvard Beneš si nechal architektem Otokarem Oplatkem adaptovat na letní sídlo v letech 1946–1948 i zámek v Náměšti nad Oslavou. Dodnes je možné prohlédnout si v prostorách zámku jeho pracovnu, i když zde strávil pouze krátký čas v létě roku 1946 a 1947.

     
  • Pohleď - Michalův statek (3.7.2014)
    Michalův statek

    Původní majitelé – rod Michalů – vlastnili statek již roku 1591.

     
  • Polná - Kostel Nanebevzetí Panny Marie (27.6.2008)
    Kostel NPM v Polné

    Na místě nynějšího děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie stál již od 13. století gotický kostel. Koncem 17. století kostel přestal kapacitně vyhovovat a proto majitel panství kníže Leopold Ignác z Ditrichštejna pověřil v roce 1700 stavbou nového kostela, podle plánů italského stavitele Domenica de Angeli, Víta z Nového Veselí.

     
  • Tasice - Sklárna (3.7.2014)
    Sklárna Tasice

    Sklárnu v Tasicích proslavil televizní seriál Jaroslava Dietla „Synové a dcery Jakuba skláře“.

     
  • Telč - Zámek (10.8.2007)
    Zámek Telč

    Kde se procházela pyšná princezna

    Romantická atmosféra města vždy přitahovala filmaře. Výčet filmů, jejichž kulisami se město i zámek staly, by byl dlouhý. Malí i velcí si jistě vzpomenou na pyšnou princeznu Krasomilu, která v zámecké zahradě žádala zahradníka, aby jí zavázal střevíček. Část této pohádkové zahrady uvidíte, když navštívíte telčský zámek.

     
  • Třebíč - Zámek s bazilikou sv. Prokopa (30.1.2007)
    Zámek s bazilikou sv. Prokopa

    Kousek Francie

    Když se díváte na kamennou rozetu v presbytáři kostela sv. Prokopa v Třebíči, můžete nabýt dojmu, že stojíte ve francouzské gotické katedrále.

     
  • Třebíč - Židovský hřbitov (30.1.2007)
    Židovský hřbitov Třebíč

    Symboly židovského života

    Jelen, srdce, koruna, vinný hrozen, květina, Davidova hvězda, žehnající ruce kohenů, levitská souprava, kamenné desky desatera, reliéf sloupů – to všechno jsou symboly, které pozorný návštěvník objeví na židovských náhrobcích. Nejsou to jen znaky bez obsahu určené k dekoračním účelům, neboť každý z nich symbolizuje něco ze života zemřelého nebo židovského lidu.

     
  • Žďár nad Sázavou - Kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (30.1.2007)
    Kostel na Zelené hoře

    V architektuře i výzdobě zelenohorského chrámu je zhmotněna řada náboženských a historických sdělení, motivů a symbolů (trojice Boží Trojjedinosti, pětice počtu ran Kristových a hvězd sv. Jana Nepomuckého, které se dle legendy objevily na místě jeho utonutí, desatero univerzálního všečísla symbolizující celý kosmos…). Toto vrcholné dílo vzniklo ve spolupráci dvou mimořádných osobností, zaujatých znalců kabalistické symboliky, tvůrce architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla a objednavatele žďárského opata Václava Vejmluvy.

     
  • Želiv - Klášter premonstrátů (15.2.2010)
    Klášter Želiv

    Původně benediktinský klášter, založený v roce 1144 (1139), byl roku 1149 změněn na premonstrátské opatství, které se stalo významným duchovním i hospodářským centrem v kraji.

     
 
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Kultura a památky > Památky > Památkový fond > Národní kulturní památky > Nemovité národní kulturní památky

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

Počet návštěv: 71391

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek