Životní prostředí Kraje Vysočina

Sgrafito - renesanční módní vlna.

Areál zámku v Červené Řečici náleží mezi nejhodnotnější představitele tzv. české renesance. K jejím typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba fasády, jež se na architektuře řečického zámku bohatě uplatňuje. Stavební aktivity jsou spojené především s pražskými arcibiskupy, kteří zámek drželi od jeho vzniku, s výjimkou necelých 200 let, až do roku 1948.

Proč je Havlíček Borovský a Borová Havlíčkova?

Karel Havlíček Borovský, český básník, novinář, politik, zakladatel české žurnalistiky a literární kritiky, je úzce spjat s obcí, kde se v roce 1821 narodil. Dal jí své jméno a ona dala jméno jemu. Borová dnes nese na počest svého rodáka přídomek Havlíčkova a Karel Havlíček zase naopak začal podepisovat svá díla jako Borovský.

Štáflovu chalupu, objekt, nacházející se v městském prostředí, je možné zařadit do skupiny našich nejstarších dochovaných lidových staveb.

Zámek, kde zněla první česká opera.

V době své největší slávy byl zámek v Jaroměřicích centrem kulturního života, měl velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní orchestr. Kapelníkem orchestru byl český hudební skladatel František Václav Míča, autor vůbec první české opery nazvané O založení města Jaroměřic a složené na objednávku majitele jaroměřického zámku, vzdělaného a osvíceného Jana Adama z Questenberku.

Kostel sv. Jakuba v Jihlavě s výjimečně dochovaným krovem z roku 1539 se řadí k nejvýznamnějším sakrálním památkám. Charakteristická strmá střecha s glazovanou pálenou krytinou patří k dominantám MPR Jihlava.

Haškova Lipnice.

Málokdo ví, že Osudy dobrého vojáka Švejka byly sepsány v malém domku pod majestátním hradem Lipnice. Zde se totiž na sklonku života usadil světoběžník Jaroslav Hašek a vytvořil dílo, které mu přineslo slávu i za hranicemi.

Letní sídlo prezidenta Beneše

Většina lidí si pod pojmem letní sídlo prezidentů představí zámek v Lánech. Málokdo však ví, že prezident Edvard Beneš si nechal architektem Otokarem Oplatkem adaptovat na letní sídlo v letech 1946–1948 i zámek v Náměšti nad Oslavou. Dodnes je možné prohlédnout si v prostorách zámku jeho pracovnu, i když zde strávil pouze krátký čas v létě roku 1946 a 1947.

Původní majitelé – rod Michalů – vlastnili statek již roku 1591.

Na místě nynějšího děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie stál již od 13. století gotický kostel. Koncem 17. století kostel přestal kapacitně vyhovovat a proto majitel panství kníže Leopold Ignác z Ditrichštejna pověřil v roce 1700 stavbou nového kostela, podle plánů italského stavitele Domenica de Angeli, Víta z Nového Veselí.

Sklárnu v Tasicích proslavil televizní seriál Jaroslava Dietla „Synové a dcery Jakuba skláře“.

Kde se procházela pyšná princezna

Romantická atmosféra města vždy přitahovala filmaře. Výčet filmů, jejichž kulisami se město i zámek staly, by byl dlouhý. Malí i velcí si jistě vzpomenou na pyšnou princeznu Krasomilu, která v zámecké zahradě žádala zahradníka, aby jí zavázal střevíček. Část této pohádkové zahrady uvidíte, když navštívíte telčský zámek.

Kousek Francie

Když se díváte na kamennou rozetu v presbytáři kostela sv. Prokopa v Třebíči, můžete nabýt dojmu, že stojíte ve francouzské gotické katedrále.

Symboly židovského života

Jelen, srdce, koruna, vinný hrozen, květina, Davidova hvězda, žehnající ruce kohenů, levitská souprava, kamenné desky desatera, reliéf sloupů – to všechno jsou symboly, které pozorný návštěvník objeví na židovských náhrobcích. Nejsou to jen znaky bez obsahu určené k dekoračním účelům, neboť každý z nich symbolizuje něco ze života zemřelého nebo židovského lidu.

V architektuře i výzdobě zelenohorského chrámu je zhmotněna řada náboženských a historických sdělení, motivů a symbolů (trojice Boží Trojjedinosti, pětice počtu ran Kristových a hvězd sv. Jana Nepomuckého, které se dle legendy objevily na místě jeho utonutí, desatero univerzálního všečísla symbolizující celý kosmos…). Toto vrcholné dílo vzniklo ve spolupráci dvou mimořádných osobností, zaujatých znalců kabalistické symboliky, tvůrce architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla a objednavatele žďárského opata Václava Vejmluvy.

Původně benediktinský klášter, založený v roce 1144 (1139), byl roku 1149 změněn na premonstrátské opatství, které se stalo významným duchovním i hospodářským centrem v kraji.