Kultura a památky Kraje Vysočina

Kůrovec napadá zejména oslabené stromy. První rojení kůrovce obvykle začíná kolem 20. dubna, na horách o několik týdnů později. Pro boj s kůrovcem je důležité zachytit jej do lapáků a lapačů právě při prvním rojení, protože v dalších generacích se množí geometrickou řadou. V nižších polohách se kůrovec během roku dokáže rozmnožit ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou. Pokud již kůrovec strom napadne, musí se ihned pokácet. Když nejde rovnou na pilu a zůstane v lese, musí se kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit.

Vysočina je napadením kůrovcem reálně ohrožena – většinově zastoupený smrkový porost a také velký podíl drobných vlastníků lesů, kteří mají často bydliště hodně vzdálené od svého lesního majetku jsou aspekty, které množení kůrovce spíše nahrávají. „Povinnost preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení kůrovců v lesních porostech je dána lesním zákonem. Vlastník lesa má tuto povinnost i z důvodu možného nebezpečí poškození smrkových porostů na okolních sousedních lesních pozemcích. Důležitou odbornou pomoc zabezpečí vlastníkům lesa v těchto případech spolupráce s odborným lesním hospodářem. Výhodou této spolupráce je, že se vlastník lesa může vyvarovat neodborného či nezákonného konání nejen na svém lesním majetku. Kontakt na odborného lesního hospodáře lze získat na odboru životního prostředí (poznámka autora: státní správa lesů) příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností,“ uvedl radní pro oblast lesního hospodářství Josef Matějek.

 „Kůrovec, co do velikosti nevýrazný hmyz, dokáže způsobit velké škody, což je vidět v současné době zejména na Šumavě a severní Moravě. Ochrana lesa proti kůrovcům je náročná pro všechny vlastníky lesů a je velmi důležité ji nezanedbat. Dřevo z kůrovcem poškozených stromů má horší kvalitu a prodává se za výrazně nižší ceny,“ dodal Petr Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství.

V rámci provádění prací v lesích je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo ke vzniku lesních požárů. Poslední velká kůrovcová kalamita byla v našem regionu v roce 2004 po mimořádně suchém a teplém roce 2003.