Servis pro novináře

Vítězslav Novák (1870 Kamenice nad Lipou – 1949 Skuteč) - hudební skladatel, pedagog a klavírista

Pamětní deska na fasádě domu č. p. 55 v Kamenici nad Lipou (30013 / 3-3073)nás upozorňuje na to, že se zde narodil hudební skladatel Vítězslav Novák.

Pocházel z rodiny, která se věnovala hudbě. Maminka hrála na klavír a jeho otec, přestože byl lékař zpíval ve sboru v Počátkách, kam se rodina z Kamenice přestěhovala. Po otcově smrti (oba rodiče jsou pohřbeni na počáteckém hřbitově) rodina odchází do Jindřichova Hradce, kde Vítězslav Novák začíná studovat gymnázium. Tady také poprvé vystupuje na veřejnosti jako klavírista a skládá první písně a drobné skladby pro klavír. Ve studiích pokračuje na univerzitě v Praze, kde se současně věnuje studiu práv a hudby na konzervatoři. Tu absolvoval roku 1893 orchestrální ouverturou Korzár jako jeden z prvních žáků Antonína Dvořáka. V té době se mu podařilo přesvědčit matku, aby mu dovolila vzdát se studií práv a plně se věnovat hudbě. Johanes Brahms představuje jeho díla berlínskému vydavateli Simrockovi, a tak byl Novák alespoň na čas finančně zajištěn.

O prázdninách navštěvoval Moravu, Slovácko, Valašsko a poznával lidový folklór, ten se stal východiskem k jeho tvorbě v dalších letech. Ve věku 40 let se oženil se svou žačkou Marií Práškovou, která mu poskytla dokonalé rodinné zázemí. Jejich syn Jaroslav Novák se stal malířem. Později se Novák věnuje výchově nové generace. Vyučoval pozdější významné české a slovenské hudební skladatele na Konzervatoři v Praze v mistrovské třídě (1909–19) i na mistrovské škole (1919–39) a později i soukromě. Byl třikrát zvolen rektorem konzervatoře, dostalo se mu nejvyšších oficiálních uznání. Jeho díla slavila úspěchy jak v domácím prostředí, tak v zahraničí. Během německé okupace prokázal Novák výrazné národní cítění a osobní odvahu. Většinu času strávil ve Skutči, kde také napsal memoáry „Vítězslav Novák o sobě a jiných“. Zemřel náhle ve Skutči 18. července 1949.