Protikorupční strategie Kraje Vysočina

„Věřím, že oceňování mistrů řemesel bude mít v Kraji Vysočina i v budoucnu své nezastupitelné místo. Je skvělé, že můžeme podpořit a slavnostně ocenit ty, kteří svůj volný čas věnují krásným aktivitám souvisejícím s kulturou a tradičními hodnotami,“ uvedla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Jana Fischerová.

Hana Šmikmátorová z Telče maluje kraslice od roku 1973 a malování ji provází celým životem. „Na malování není nic tak těžkého, stačí mít včelí vosk, lihový kahan, tenké redispero a může se začít, velmi ráda naučím malovat každého zájemce, dovednosti by se měly předávat z generace na generaci,“ svěřila se Hana Šmikmátorová na slavnostním předávání. Vajíčko se složitým motivem trvá zkušené malířce až pět hodin, výsledkem je pak originální umělecké dílko, které už se dostalo do celého světa – Japonska, Ameriky nebo Francie.

Druhým dnes oceněným mistrem je Jindřich Toman z Pelhřimova, který vyrábí štípané holubičky ze dřeva, patrně jako jediný v Kraji Vysočina. „Doma mám malou dílničku, kterou mám vybavenou vlastně jen stolem a židlí, nic jiného k práci nepotřebuji,“ prozradil Jindřich Toman, v jehož podání vypadá výroba naprosto jednoduše, ale opak je pravdou. V jeho dílně vznikla i přibližně metrová holubička, která zdobí Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově a jejíž výrobou strávil pan Toman s přestávkami zhruba 20 hodin.

Mistrem tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina se pro rok 2017 stal také Jindřich Holub z Pohledě u Světlé nad Sázavou. Z ruiny Michalova statku postupně a s použitím původních řemeslných postupů a materiálů vytvořil selské muzeum. „Jsem pyšný na to, že se nám podařilo statek obnovit a stal se národní kulturní památkou. Celkový obraz života selského lidu na haberském panství v období po konci třicetileté války až do zrušení poddanství v českých zemích v roce 1848 představuje nejen obytná a hospodářská část statku, ale také chov skotu a jiných zvířat původních českých plemen,“ vysvětlil Jindřich Holub.

Gratulace a drobný dárek přijali i nositelé významných událostí v Kraji Vysočina. Morový průvod v Brtnici byl v roce 2016 zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a Skřipácká muzika na Jihlavsku figuruje od stejného roku v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Kraj Vysočina je nejaktivnějším regionem v České republice. Dosud má na krajském seznamu zapsaných pět tzv. nemateriálních statků tradiční lidové kultury a na národním seznamu najdeme tři významné události a na zapsání čtvrté se čeká.

Seznam Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury vede a zároveň přijímá a hodnotí návrhy na udělení titulu a zapsání na seznam Muzeum Vysočiny Třebíč, pod kterým funguje Regionální pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. První titul Mistr tradiční rukodělné výroby získali v roce 2016 pilnikář Drahomír Smejkal a kolář Aleš Uherka.

Mistři tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina

2017 – Hana Šmikmátorová, Jindřich Toman, Jindřich Holub

2016 – Drahomír Smejkal, Aleš Uherka

Nemateriální statky tradiční lidové kultury

Běh o Barchan (národní i krajský seznam)

Betlémská cesta v Třešti (národní i krajský seznam)

Skřipácká muzika na Jihlavsku (národní i krajský seznam)

Obchůzka královniček na Velkobítešsku (krajský seznam)

Morový průvod v Brtnici (krajský seznam a čeká se na zapsání na národní seznam)

• Monika Brothánková, odbor sekretariátu hejtmana, Krajský úřad Kraje Vysočina, e-mail: tisk@kr-vysocina.cz
• Foto: Ondřej Rázl