Rozpočet kraje

Josef Hoffmann byl univerzální talent, který se snažil každému předmětu propůjčit svou představu krásy. „Byl tvůrcem nového pojetí životního stylu a dosud je inspirací pro řadu umělců. Dokladem toho jsou v expozici třeba žardiniéry a košíky na ovoce od afrického designéra Heatha Nashe, dále křeslo Kubus od Jana Plecháče anebo sofa Club od firmy Wittmann Möbelwerkstätten, do které se návštěvníci budou moci i posadit,“ zmiňuje za Moravskou galerii některá díla kurátor výstavy Rostislav Koryčánek. Ve výstavě si zájemci budou moci přečíst také knížky, které se zabývají pojmem Hoffmann a byly vydané v posledních třiceti letech.

Nová expozice umocňuje atmosféru domu i s jeho zahradou a stodolou. Vystavené exponáty jsou organickou součástí interiéru, jenž upoutá originální výmalbou, kterou Hoffmann pro adaptaci svého rodného domu na letní rodinné sídlo navrhl. Návštěvníci budou mít nově možnost si expozici projít i bez průvodce, přičemž rozšířené informace o vystavených dílech načtou přes QR kódy. V zahradě zase uvidí nové herní prvky od tvůrců Herrmann & Coufal, kteří dávají vědět o potřebě vytvářet design z recyklovaných materiálů.

Moravská galerie historicky poprvé vydala k expozici leporelo pro nečtenáře. Další novinkou je naučná stezka, která vede Brtnicí a jejím okolím. Jedním z jejích zastavení je brtnický hřbitov, kde lidé uvidí náhrobky, které Hoffmann navrhl pro své rodiče. Dalším místem je Jihlavské gymnázium. To připomíná jeho studijní neúspěchy, které ho nasměrovaly na cestu architekta.

Na projektu spolupracuje Moravská galerie v Brně s Muzeem užitého umění ve Vídni MAK, New Design University v Sankt Poltenu a Městem Brtnice s podporou programu INTERREG Rakousko – Česká republika za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Rodák z Brtnice u Jihlavy Josef Hoffmann (1870–1956) patří k nejvýznamnějším představitelům architektury první poloviny 20. století. Absolvent brněnské Státní průmyslové školy (1887–1891) a vídeňské Akademie výtvarného umění (1892–1895, prof. Otto Wagner) vyučoval od roku 1899 na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, byl členem vídeňské Secese a podílel se na založení umělecko-řemeslných dílen Wiener Werkstätte. Jeho tvorba, rozprostřená po celé Evropě, se rozvíjela v rámci secese, radikální moderny, nového klasicismu i věcnosti vždy s vysoce originálním přínosem. K jeho nejúspěšnějším stavbám na klíč bezesporu patří Palais Stoclet v Bruselu (1905–1911), postavený v duchu geometrické secese pro manžele Adolfa a Suzanne Stocletovy, příslušníky slavné finanční rodiny, kteří Hoffmannovi poskytli naprosto neomezené koncepční a realizační možnosti a napomohli tak vytvoření skutečně vrcholně osobitého uměleckého díla.  Palác vybavil svými nejslavnějšími nástěnnými malbami Gustav Klimt. Stavba se v původním stavu zachovala dodnes a v roce 2009 byla prohlášena památkou chráněnou organizací UNESCO.

• Ladislav Seidl, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz