Rozpočet kraje

„Cílem opatření je co nejvíce omezit předpokládaný nárůst negativních dopadů výskytu bobra v nejrizikovější oblasti, což jsou jihočeské rybniční soustavy (Třeboňská, Českobudějovicko-Hlubocká, Vodňanská, Lnářsko-Blatenská) – tzv. zóna C, kde se nachází tisíce rybníků. Mnohé z nich patří k historickým stavbám a nebyly by schopné odolávat intenzivní činnosti bobra evropského,“ vysvětluje rozhodnutí orgánu ochrany přírody Dana Vacková z krajského odboru životního prostředí a zemědělství. Kromě rybníků a vodních nádrží by aktivitou bobrů mohla být ohrožena také funkčnost a bezpečnost spletité sítě kanálů a přítoků, které rybníky napájejí. Při rozvoji silné populace by však nezanedbatelným problémem byla i stavba bobřích hrází a narušení distribuce vody v rámci rybničních soustav. „Vzhledem k tomu, že druh je schopen urazit až 80 kilometrů za týden, byla zóna povoleného omezování činnosti bobra evropského stanovena v rozsahu, která představuje většinu území Jihočeského kraje i část Kraje Vysočina, Plzeňského a Středočeského kraje,“ doplnila Dana Vacková. Odchyt a usmrcování mohou však provádět pouze osoby oprávněné podle zákona o myslivosti, odstraňování hrází a ničení sídel bobra evropského (nor, hradů či polohradů) mohou provádět vlastníci či správci pozemků, vodních děl a jiných staveb a jimi pověřené osoby v případě dodržení podmínek výjimky.

Naopak v některých částech Česka je populace bobra evropského podporována a její rozšíření žádoucí (zóna A). Jedná se zejména o evropsky významné lokality, například na řece Moravě a Dyji. Většina území Kraje Vysočina patří do zóny B, kde je možno zasahovat do přirozeného vývoje bobrů pouze na základě udělené výjimky. Populace bobra evropského čítá podle odhadů v Kraji Vysočina asi 250 ks, v ČR 3 500 kusů a početnost mírně vzrůstá. Povolovaná výjimka neovlivní příznivý stav druhu z hlediska ochrany – nijak neomezí stávající stav populací, pouze zastaví případný vznik a nárůst populace ve vymezené oblasti jižních Čech.

• tisk@kr-vysocina.cz