Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Servis pro samosprávu > Právní předpisy kraje a rozhodnutí hejtmana > Nařízení
Vyberte:
Obce vyjde splnění zákonných povinností levněji
Řada obcí v České republice v současnosti buď vůbec nesplňuje
zákonnou povinnost zřídit a provozovat elektronickou úřední desku nebo ji
nevede v souladu s platnou legislativou. V souvislosti
s účinností nového správního řádu vyvstala řada otázek týkajících se této
problematiky. Zeptali jsme se proto Roberta Sobotky z odboru informatiky
Krajského úřadu kraje Vysočina, jak by měly obce při zřizování a provozování
elektronických úředních desek správně postupovat a co všechno může nastat, když
ji nebudou mít v pořádku.
Robert Sobotka se zabývá problematikou elektronické komunikace
dlouhodobě, a to jak na úrovni národního práva, tak práva evropského. Od roku
2004 intenzivně spolupracuje s ministerstvy informatiky a vnitra na tvorbě
metodik v oblasti elektronické komunikace. Je externím spolupracovníkem
Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR.
Kdy vznikla pro obce povinnost zřídit elektronickou úřední desku?
Mezi laickou i odbornou veřejností
je o těchto věcech poměrně málo přesných informací. Řada obcí se dnes domnívá,
že problematika dálkově přístupných úředních desek, tedy zjednodušeně řečeno
elektronických úředních desek, vznikla až s novým správním řádem. Není to
pravda. Je potřeba zdůraznit, že e-desky souvisí s jedním velmi obecným
pojmem, a to je elektronická komunikace jako taková. Problém elektronické
komunikace není specifikem pouze České republiky – řešil se i v ostatních
zemích Evropské unie a EHP. Například v roce 1999 byla vydána směrnice Evropského
parlamentu a Rady 1999/93/ES o zásadách společenství pro elektronické podpisy.
Jedná se o velmi významný komunitární akt, který kodifikoval, že všechny
členské státy Společenství byly povinny přibližně do poloviny roku 2001
implementovat do svého národního právního řádu takový stav, který umožní
plnohodnotnou elektronickou komunikaci na úrovni všech orgánů veřejné správy.
Jak na tuto směrnici Česká republika zareagovala?
Česká republika musela vést
negociační jednání s ohledem na tuto skutečnost a harmonizovat svůj právní
řád se Společenstvím. Na směrnici bylo bezprostředně reagováno v roce 2000
zákonem o elektronickém podpisu, který poprvé zavedl povinnost elektronicky
komunikovat. Tato povinnost byla o dva roky později vložena i do novely tehdejšího
správního řádu. V této souvislosti však nelze opomenout ani zákon o svobodném
přístupu k informacím, který již v roce 1999 nařídil zveřejňovat
určité informace dálkovým přístupem.
Elektronickou komunikaci ale od 1. ledna 2006 řeší nový správní řád.
Problém byl totiž v tom, že
ani jedna z uvedených norem neobsahovala žádnou sankci ani způsob řešení
situace, kdy orgán veřejné správy nebo orgán veřejné moci tyto zákonné
povinnosti nesplní. A u nás bohužel neexistuje taková právní kultura jako
v některých jiných státech, kde jsou zákony dodržovány z principu, tedy i
když v nich sankce definovány nejsou. V České republice se bohužel
primárně spíše hledá způsob, jak zákony obcházet a v řadě případů nemáme potřebnou míru úcty k právnímu státu.
Z toho důvodu byl do nového správního řádu včleněn text týkající se
elektronické komunikace – a konkrétně také elektronických úředních desek včetně
příslušných opatření pro případy, kdyby ke splnění této povinnosti nedošlo.
Je pravda, že klasická úřední deska se musí zcela shodovat s úřední
deskou elektronickou?
Podle stanoviska Ministerstva
vnitra tvoří elektronická i kamenná deska jeden funkční a nedělitelný celek.
Obdobně jako mince má rub a líc a nevyražením její jedné strany z ní
učiníte minci neplatnou – nezveřejnění na jedné z těchto desek znamená, že
daný právní úkon bude vždy postižen tzv. vadou publikace. Obsah dokumentů se
tedy musí na obou deskách vždy zcela shodovat. Obce si mohou vést elektronickou
úřední desku buď samy, tedy na vlastní technice, nebo mají zákonnou povinnost
uzavřít veřejnoprávní smlouvu o zabezpečení této služby s obcí
s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu patří.
Jakým způsobem jsou obce postihovány, pokud elektronickou úřední desku
vůbec nemají nebo na ní nezveřejňují stejné dokumenty jako na kamenné desce?
Nejzákladnější postih je ten, že
nezveřejněním na elektronické úřední desce může obec zatížit právní úkon vadou,
přičemž v některých případech tato vada publikace může způsobit až
neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu anebo nedoručení dokumentu.
Z toho vyplývá, že obec tak vlastně dává třetí osobě do rukou možnost
úspěšně napadnout právní akt, který by jinak žádnou právní vadu neměl. Jaké
konkrétní důsledky potom obec ponese závisí na tom, o jaký typ právního úkonu
se jedná. Obce mají například povinnost zveřejňovat na úřední desce záměry
majetkoprávních úkonů. Pokud by určitý záměr obec projednala bez jeho
předchozího zveřejnění na elektronické úřední desce a následně schválila
uzavření smlouvy, může vzniknout velmi vážný problém. Najde se například občan,
který se bude cítit tímto rozhodnutím dotčený, protože nebyla při projednávání
akceptována jeho nabídka. Může pak podat žalobu na to, že pro uzavření dané
smlouvy nebyly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Je potom na obci,
aby prokázala opak – a zde mohou nastat problémy. Pro každou obec je proto
rozumnější povinnosti plnit, než riskovat soudní spor.
Kdo kontroluje, jestli obce správně vedou elektronickou úřední desku?
Plnění zákonných povinností, které
mají obce vykonávat v přenesené působnosti nebo na ni navázané, kontrolují
podle zákona o obcích krajské úřady, a to formou výkonu následného dozoru –
podle kontrolního plánu by měly postupně přezkoumat elektronické úřední desky
všech obcí. V okamžiku, kdy se krajský úřad dozví, že nějaká obec tuto
povinnost neplní, měl by se touto skutečností zabývat takřka bezprostředně,
tedy nad rámec plánu kontrol. Pokud obec ani v dodatečně stanovené lhůtě
nesjedná nápravu, krajský úřad potom v přenesené působnosti musí
rozhodnout o tom, že za danou obec bude vést e-desku obec s pověřeným
obecním úřadem, do jehož správního obvodu daná obec patří.
Jaká je tedy finanční sankce pro obce, které zákonnou povinnost neplní?
Obec de facto platí třikrát. Za
prvé škodu, která může vzniknout nezveřejněním určitého dokumentu na
elektronické úřední desce – takové soudní procesy navíc mohou trvat léta a
částky po celou dobou značně narůstají. Dále obec na základě rozhodnutí
krajského úřadu přijde o část příspěvku na výkon státní správy. Třetím dopadem
je úhrada nákladů řízení, které vznikly porušením právní povinnosti, a to
příslušnému krajskému úřadu. Nový správní řád tedy neobsahuje přesné částky
pokut, tak jak jsme na to zvyklí z jiných právních předpisů, ale obsahuje
dopady, které obec stojí takové peníze, že samotné splnění zákonné povinnosti
ji vyjde levněji.
V praxi mohou existovat obce, které nemají zřízenou elektronickou
desku, protože jim na její provoz chybí finance.
Je pravda, že řada obcí
v současné době nezvládá svoje finanční závazky a obcím samozřejmě
v souvislosti s povinností elektronicky komunikovat náklady dále
vzrostly. To co si dnes představují ministerstva je ideální stav, který
v řadě obcí jistě nastane. Ostatním ale přinese více či méně problémů.
Souvisí to s tím, že stát na začátku neřekl, že u nás vzniká tato a tato
povinnost, nevyčíslil náklady s ní spojené a neposkytl obcím přiměřené
finanční prostředky. Stát by si měl uvědomit, že obec není firma, která má
vytvářet zisk. Ministerstvo vnitra sice navrhuje, aby v příštím roce
dostaly obce do rozpočtu formou navýšení příspěvku na výkon státní správy 200
korun na měsíc navíc – a ty lze použít i na zabezpečení elektronické
komunikace. Ze zkušeností ale víme, že to zdaleka není dostačující.
Musí být kamenná deska v obci řádně označená?
Toto je přímo nezbytná náležitost
každé úřední desky. Nesmí vzniknout žádná pochybnost o tom, že se jedná o
úřední desku. Pokud obec kamennou desku nemá žádným způsobem označenou,
porušuje zákon a jsem přesvědčen o tom, že takovou desku nebude považovat za
„úřední desku“ ani správní nebo občanskoprávní soud.
Je obec povinna zveřejňovat na internetu informace o času vyvěšení a
sejmutí jednotlivých dokumentů?
Občan musí mít z jakéhokoliv
místa na světě přístup k úřední desce a musí se dozvědět, kdy bylo dané
oznámení na desku vyvěšeno a kdy došlo k jeho sejmutí. V opačném
případě by občan nemohl účinně realizovat svá ústavní práva. Pokud dokument
obec skenuje, informace o času vyvěšení se pravděpodobně objevuje už přímo na
daném dokumentu a není nutné jej uvádět ještě na jiném místě.
Jak je to s archívem dokumentů na internetu?
Pokud někdo zpochybní nějaký
právní úkon, musí obec jednoznačně prokázat, že splnila všechny zákonné
povinnosti, tedy například že vada publikace nenastala. Jestliže tedy obec nemá
na internetu vytvořený archív dokumentů, nemá reálně jak prokázat, že dokument
v danou chvíli skutečně na internetu zpřístupněn byl. Dnes se už můžeme
setkat s tzv. ověřenými snímky webu, které provádějí za velmi rozumnou
úplatu subjekty odlišné od dané obce. Ty náhodně snímkují internetové stránky
obce a opatřují je časovým razítkem. Když potom skutečně dojde k nějakému
soudnímu sporu, mohou tyto třetí subjekty skutečnost nejenom svědecky potvrdit,
ale i určitým způsobem doložit. Zjednodušeně se dá říct, že pokud si obec
takovou službu platí, je to jako kdyby si platila „pojistku“. Z té také
ještě automaticky neplyne, že pojistná událost nastane.
Existují nějaká pravidla v souvislosti s formátem dokumentů na
e-deskách?
Co se týká formátu dokumentů
zveřejňovaných na elektronické úřední desce, je to opět na zvážení obce, jak
bude investovat do svého zabezpečení, jestli chce být chráněná a vytvoří si tak
prostor pro úspěch v případném sporu nebo jí to bude jedno. Dnes už
existují formáty, ve kterých se dokumenty nedají dále editovat, a které by tedy
obce měly využívat především. Při vyvěšování dokumentů na internet by ale obce
měly určitě pamatovat také na to, že pro občana nesmí znamenat prohlížení
dokumentu nějakou finanční zátěž spojenou například s nákupem speciálního
programu sloužícího k přečtení daného formátu.
Můžou se na úředních deskách obcí objevovat reklamy?
Reklamy na úřední desce nemají co
dělat a viset tam vůbec nesmí – to vyplývá ze samotné podstaty úřední desky.
Obce mohou najít přibližný výčet činností, které musí zveřejňovat,
v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Dalším vodítkem pro obce
je nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém
podpisu. Pak ale existují desítky jiných právních předpisů stanovujících další
dokumenty, které musí být zveřejňovány. V České republice existuje asi 200
správních agend, takže pokud by obec chtěla úplný seznam dokumentů, které mají
na deskách viset, musela by takový výčet vytvářet důsledným projitím jedné
agendy po druhé. V současnosti se Ministerstvo vnitra pokouší takový výčet
vytvořit, ale není to jednoduché.
Co by se dalo zlepšit ve stávající legislativě v souvislosti
s elektronickou komunikací orgánů veřejné správy?
Bylo by toho určitě mnoho. Za
zásadní považuji tu skutečnost, že současné právní prostředí v České republice
neumožňuje u orgánů veřejné správy hovořit o elektronických agendách v pravém
slova smyslu. Na rozdíl například od sousedního Rakouska nemá česká veřejná správa dosud
k dispozici „elektronický správní řád“, tedy jinak řečeno zákon, který by
upravoval vedení správního řízení a správních agend výlučně elektronickou
formou. Stále se upjatě držíme modelu „věcné“ a „místní“ příslušnosti
z doby císařského Rakouska-Uherska.
Barbora Mertová
Rozhovor vyšel v časopise „Obec
a Finance“, č. 4/2006, příloha Veřejná správa on-line
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Zpět do intranetu, Přihlásit se