Pavel Hájek - radní Kraje Vysočina

Jaký byl rok 2018 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě rokem?

Spontánní nadšení předchozích tří let položilo základy řadě nových aktivit měnících obraz a funkci instituce galerijního typu směrem k více vrstevnatému pojetí a koncepční otevřenosti. Hledání nové tváře výstavních a publikačních realizací vykrystalizovalo z dřívějších náznaků a tušení v uvědomělé mapování výrazových a komunikačních možností nastoupených trendů. V plné síle se také projevili personální posily v oblasti edukačních programů, public relations i v týmu kurátorek a technické realizace výstav.

Výstavy byly koncipovány jako vstupní brány k dalšímu programu, který se snažil dané téma vytěžit co nejvíce, ať už přímým setkáním s umělci, komentovanými prohlídkami, tvorbou novin, besedami, promítáním filmů, přednáškami či čtením poezie. Díky neuvěřitelnému nasazení edukačního týmu se program animačních aktivit k výstavám rozšířil několikanásobně, od programů pro mateřské, základní a střední školy přes dílny pro rodiče s dětmi, tvůrčí akce pro seniory až třeba po narozeninové oslavy v kultivovaném prostředí umělecké inspirace. Kromě pravidelných středečních přednášek z témat dějin umění běžely také kurzy výtvarných technik a procházky po jihlavské architektuře.

Z realizovaných výstavních projektů bych vyzdvihl letní výstavu na aktuální téma ekologické krize s názvem Jak lesy myslí, která napříč všemi médii současného umění prezentovala téma v regionálním i mezinárodním aspektu (byli zde zastoupeni též umělci finští, estonští, rumunští, umělkyně z Polska a umělec z Velké Británie). Výstava navíc tematicky souzněla se souběžnými projekty ve zvukové galerii IGLOO a Alternativě.

Současnému umění se věnovala také například výstava Lubomíra Typlta či Crewní obraz, regionálnímu umění pak výstavy Zdeňka Šplíchala, Gustava Kruma a Milady Schmidtové, jíž galerie vydala i monografii, která je prvním vědeckým zpracováním jejího života a díla. V prostoru galerie Alternativa byly prezentovány různorodé projekty současných mladých umělců od konceptuálního pojetí či zapojení přírodních živlů až po graficky estetizující tendence.

Která výstava/akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

V roce 2018 bylo skóre nejnavštívenějších výstav znatelně vyrovnanější. Podle očekávání v čele stojí letní projekty výstav Otakara Lebedy a Jak lesy myslí, v těsném závěsu se však drží také výstavy Lubomíra Typlta a Milady Schmidtové.

Co zajímavého připravujete v roce 2019?

Na tento rok jsme se rozhodli pro představení díla českého malíře inspirovaného impresionismem, Miloše Jiránka. Proslavil se nejen svým výtvarným dílem renoirovského stylu, ale znám je také jako sečtělý literát a překladatel. Ze známých osobností české výtvarné scény se v Jihlavě představí například světlem barev prozářená Dana Puchnarová či magicky tajemný Jan Hísek. Pozornost budeme věnovat i umění regionálnímu a to historickým ohlédnutím výstavou telčského Františka Mořice Nágla a pohledem do současného umění Spolku výtvarných umělců Vysočiny.

Na kterou výstavu/projekt se těšíte nejvíce Vy osobně?

Asi nejvíce se těším na letní tématickou výstavu s názvem Jaké hranice? a to proto, že se budeme opět snažit nastíněné téma nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Několik měsíců intenzivního přemýšlení, objevování, spolupráce a rozhovorů se snad poštěstí opět otisknout do podoby dalšího čísla galerijních novin O-kraj. Osobně se velmi těším také na všechna inspirativní setkání s umělci a odborníky, s nimiž budeme v tomto roce spolupracovat.

Na otázky odpovídal: Mgr. Daniel Novák, ředitel Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

http://ogv.cz/