Servis pro novináře

V roce 2016 získali ocenění v oblasti tradiční lidové kultury pilníikář Drahomír Smejkal a mistr kolář Aleš Uherka, v následujícím roce přibyli do rodiny Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina tři jména, a to Hana Šmikmátorová, která se věnuje malování horáckých kraslic, Jindřich Toman vyrábějící štípané holubičky a Jindřich Holub za výrobu šindele tradičním postupem.  Drahomír Smejkal a Aleš Uherka se navíc mohou pyšnit i titulem Nositel tradice lidových řemesel, který je udělován na celostátní úrovni.

Seznam Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina vede krajská příspěvková organizace Muzeum Vysočiny Třebíč, pod kterým funguje Regionální pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. To zároveň přijímá a hodnotí návrhy na udělení titulu a následně zapsání nových mistrů na tento prestižní seznam. Slavnostní předání ocenění se uskuteční na zámku v Třebíči ve středu 18. dubna 2018.

 Marie Žilová (Nové Veselí) – obor: textil

Tradiční techniky a postupy při zpracování zmenšených součástek lidových krojů (přípravné zpracování materiálu a střihu, šití, škrobení, vrapování, úvazy)

Od roku 1997 se věnuje šití a vyšívání krojových součástek a zhotovování zmenšených replik krojů na panenky spolu s dcerou Evou Jurmanovou.

První panenku v horáckém kroji vytvořily podle popisu Vratislava Bělíka. Již u této panenky použily autentický materiál. Na ni navázaly další kroje z Horácka a Podhorácka - Telče, Dačic, Třebíče, Žďáru nad Sázavou. Kroje zpočátku vytvářely zejména podle krojových popisů a předloh etnografky Blaženy Šotkové. Následovaly kroje složitější, co do pracnosti, například litomyšlský, mladoboleslavský nebo kyjovský. Marie Žilová vede širokou dokumentační činnost, zpracovává podklady ke krojům. Krojované panenky vytváří jako repliky, využívá striktně původní materiály a ruční práci, ručně vyrábí i obuv. Při finální úpravě panenky se snaží co nejvíce přiblížit celkovému vzhledu krojované postavy tj. i úpravě hlavy, doplňkům. Kroje šijí dle velikosti panenky tedy většinou v měřítku 1:4, 1:5 nebo 1:10. Nezpracovávají pouze kroje sváteční, ale i pracovní a všední oděv. Každá panenka je originál a má svůj certifikát - obsahuje jméno panenky, údaj o etnografické oblasti, užitém materiálu, o autorkách atd. Rodinný fond krojovaných panenek v současnosti čítá na 300 kusů. Od roku 2003 mají za sebou obě ženy přes 20 výstav. První výstava se konala v Havlíčkově Brodě, na ni navázaly další, z posledních let například v Jindřichově Hradci, Velké Bíteši, Jihlavě, Telči, Ostravě. V roce 2016 byla uspořádána velká výstava v Muzeu Vysočiny Třebíč.

Eva Jurmanová (Nové Veselí) – obor: textil

Tradiční techniky a postupy při zpracování zmenšených součástek lidových krojů (výšivka, zdobení, aplikace, síťování)

S výšivkami se setkávala doma již od dětství díky své mamince paní Marii Žilové. Sama začala s vyšíváním již v dětství, kdy se sestrou Margaretou navštěvovaly zájmové kroužky, které vedla její maminka. Asi v 19 letech začala vyšívat samostatně stylem richelieu. Postupně paní Eva Jurmanová začala sbírat panenky s keramickými hlavičkami a na popud maminky vytvořily společně první krojovanou panenku v horáckém kroji. Inspirací jim byl dochovaný kroj po pratetě, který paní Jurmanová dokonce sama v dětství nosila. Do současné doby vytvořily s maminkou za více než 15 let společné práce již na 300 krojovaných panenek ve věrných zmenšeninách lidových krojů z různých etnografických oblastí, které obdivují návštěvníci a zájemci na výstavách po celé České republice. Vzhledem k obsáhlosti své sbírky nemohou mít všechny panenky vystaveny, značná část jich tak je uložena v depozitáři. Nárazově vyrábějí také krojové součástky v běžné velikosti (např. čepec pro dudačku z Pelhřimovska) a panenky na zakázku, nejčastěji do soukromých sbírek (ČR, Austrálie, Amerika, Kanada, Island, Francie aj.) O mistrovské tvorbě matky a dcery byly natočeny dokumenty a reportáže pro Českou televizi, Český rozhlas a další veřejná média. O jejich práci vyšlo mnoho novinových a časopiseckých článků.

Jaroslav Fieger (Světlá nad Sázavou) – obor: kámen - kamenictví

Jaroslav Fieger je nejen řemeslník, ale i velký znalec historie kamenictví v regionu. Vztah k historii a k archeologii jej přivedl k specifické výrobě. Intenzivně se začal zabývat archeologickými nálezy kamenických výrobků a svoji pozornost zaměřil především na dva typy výrobků – obilné mlýnky a sekeromlaty. Podle původních nálezů začal zhotovovat repliky, zkoušet jejich funkčnost a prezentovat výsledky své práce veřejnosti. Jaroslav Fieger spolupracuje s řadou archeologických, vědeckých a muzejních institucí. Účastní se workshopů, často jako lektor (např. pro Přírodovědné muzeum Semenec podával v roce 2016 v rámci workshopu Co a jak s kamenem přednášku o broušené industrii), pravidelně se účastní akcí pořádaných střediskem experimentální archeologie v Deštném v Orlických horách, svoji práci prezentuje i v rámci Dnů otevřených ateliérů na Vysočině. Spolupracuje s archeoskanzeny, s archeology a kromě přednášek na odborných seminářích prezentuje svoji práci široké veřejnosti i na různých populárních akcích. Pravidelně se na příklad účastní středověkých dní na zřícenině Orlík u Humpolce nebo svátku keltské kultury Beltine, pravěkých táborů aj.   

Pozn: zpracováno z podkladů Muzea Vysočiny Třebíč, p. o.

• Lenka Novotná, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina 
• tisk@kr-vysocina.cz