O Kraji Vysočina

Ochranu před povodněmi upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů v hlavě IX v ustanoveních § 63 - § 87.

 

Dne 23.1.2004 nabyl účinnosti zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem mimo jiné došlo i ke změně povodňových orgánů, kterými se místo povodňových komisí ucelených povodí nově staly  povodňové komise krajů. Podle § 80 vodního zákona  hejtman kraje zřídil Povodňovou komisi kraje Vysočina a stal se jejím předsedou.

 

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány (§ 77 vodního zákona).

 

V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

• orgány obcí
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• krajské úřady
• Ministerstvo životního prostředí (zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra)

 

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

• povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí
• povodňové komise obcí s rozšířenou působností a hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy
• povodňové komise krajů
• Ústřední povodňová komise

 

Vzhledem ke své poloze území kraje Vysočina spadá do čtyř ucelených povodí: Dyje, Horní Vltavy, Dolní Vltavy, Labe.

 

Stupně povodňové aktivity (§ 70 vodního zákona)

Stupněm povodňové aktivity (SPA) se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech ve vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.

Rozsah opatření prováděných pří řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:

a)      první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Při 1. SPA je třeba věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí. Zpravidla zahajuje činnost hlásná povodňová služba a hlídková služba.

b)      druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Při 2. SPA se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

c)      třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti. Při 3. SPA se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

 

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

 

 

Informace o aktuálních stavech a průtocích na vodních tocích lze získat na internetových stránkách www.povodi.cz

Důležité informace týkající se předpovědní a hlásné povodňové služby lze získat přes server ČHMÚ www.chmi.cz. Zde je možné získat informace o počasí, aktuální radarová data, aktuální snímky z družice Meteosat, aktuální informace z družice NOAA, meteopress online atd.