Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Okresní národní výbor v Jihlavě

odbor kultury

Č. j. : kult/40/85                                                       V Jihlavě 22. ledna 1985

Okresní národní výbor v Jihlavě, odbor kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče v dohodě s dotčenými úřady a orgány, v souladu s posudkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze a po dohodě s odborem výstavby a územního plánování ONV v Jihlavě ve smyslu § 33, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vydává podle § 5, odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách  a vyhlášky č. 118/1959 Ú. l. o památkových ochranných pásmech toto

rozhodnutí.

Okresní národní výbor, odbor kultury v Jihlavě určuje památkové ochranné pásmo pro historické jádro města Brtnice, zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 4719 - 4768 a navržené ke zvýšené ochraně jako tzv. památková zóna.

1. Vymezení památkového ochranného pásma

Rozsah ochranného pásma se v souladu s vyhláškou č. 118/1959 Ú.l., o památkových ochranných pásmech, vymezuje takto:

hranice vedoucí na severu území – při počátku u silnice na Jihlavu – směrem severovýchodním silnicí a polními cestami k místní části Prachovna(k. ú. Brtnice, p. p. č. 2149, 1357/14, 1354/3, 1354/2), odtud k řece Brtničce (1351/9, 1382/5, 2138/1, 2134/1), krátce po silnici do Bransouz (2135), stáčí se směrem jižním po úbočí vrchu Malín po polních cestách a hranicích pozemků (2127, 1101, 1100, 1166, 1168/5, 2070, 2071/2, 2125) až ke čtvrti zv. Žabárna při ulici Rokštýnské, kterou obtáčí (2063/18, 2122, 990/1, 990/5, 2063/9) a pokračuje dále k jihu po polních cestách a hranicích pozemků po okraj obce (2063/18, 2063/8, 121, 57, 733/1, 733/2, 2101/2, 675/2, 726/2, 675/7, 793/7, 675/8, 675/4) až k silnici na Novou Brtnici (2094/2), na okraji obce se zatáčí k západu (674/3, 674/6, 560, 2089, 577/2), překračuje říčku Brtničku (2253/2), vede kolem obou hřbitovů po hranicích pozemků k severozápadu (104/3, 583, 584, 23, 2082/2, 365/3, 363, 361, 365/3, 336, 337/1, 342), krátce jde po silnici na Jestřebí (2199/1) a dále opět po polních cestách a hranicích pozemků ve svahu nad zámkem (2060/3, 471, 2060/14, 2179/1, 1766/4, 1754/6, 1754/3, 1747/1, 1748) a kolem zahrad v části Za pivovarem (2168, 2166/2, 1727/2, 1726/2, 1719, 1718/5, 570) až k silnici na Jihlavu (2158) a po ní k výchozímu bodu, čímž se obvod ochranného pásma uzavírá.

Hranice ochranného pásma je vyznačena v mapové příloze, která je neoddělitelnou součástí tohoto rozhodnutí.

Hranice ochranného pásma se zaznamenává do odpovídajících mapových a evidenčních (písemných) operátů ve Středisku geodézie pro okres Jihlava a vyznačí ve výkresech územně plánovací dokumentace a v dalších plánech, jimiž se řídí výstavba a přestavba území (zajistí odbor výstavby a územního plánování ONV v Jihlavě)

Rozhodnutí o zřízení ochranného pásma včetně mapové přílohy s vyznačenou hranicí jsou uloženy u:

-         odboru kultury ONV v Jihlavě

-         odboru výstavby a územního plánování ONV v Jihlavě

-         odboru výstavby MNV v Brtnici

-         Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně

-         Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze

-         Geodézie, n. p. středisko geodézie pro okres Jihlava

kde je také možnost do nich nahlédnout

2. Podmínky ochrany

Na území ochranného pásma historického jádra Brtnice je třeba dodržovat tyto podmínky:

1)      Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta historického jádra.

2)      V ochranném pásmu nelze umisťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy historického jádra (zejména znečišťování ovzduší a vod únikem škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy záření, hromaděním odpadu apod.)

3)      Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k historickému jádru.

Jinak vlastnická práva ani dosavadní způsob obhospodařování nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu přecházejí podmínky ochrany i na nové uživatele nebo nabyvatele.

Dohled nad dodržováním podmínek ochrany v ochranném pásmu zajišťuje ONV v Jihlavě, odbor kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče ve spolupráci s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně a okresním konzervátorem. Výjimky z podmínek ochrany, popř. další změny, povoluje ONV v Jihlavě, odbor kultury, v souladu s § 2, vyhl. č. 118/1959 Ú.l., o památkových ochranných pásmech.

Odůvodnění

Historické jádro města Brtnice představuje vzácný soubor měšťanských , zámeckých a sakrálních staveb, navzájem opticky svázaných a vynikajícím způsobem vkomponovaných do přírodního rámce.

Zřízením ochranného pásma kolem historického jádra města Brtnice se sleduje zvýšená ochrana prostředí historického jádra před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem.

Území ochranného pásma je charakterizováno takto:

Na severovýchodě a jihu je tvoří dva obytné celky s převážně drobnou 1 a 2 podlažní zástavbou rodinných domků, na západě rozlehlé návrší nad zámkem a ovocné zahrady v části Za pivovarem, na východě pohledově exponovaný svah vrchu Malín a údolní řeky Brtničky.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k odboru kultury JmKNV v Brně prostřednictvím odboru kultury ONV v Jihlavě. Odkladný účinek se s ohledem na ustanovení § 55, odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, vylučuje, protože jakákoliv činnost odporující tomuto rozhodnutí by mohla způsobit nenahraditelné škody na kulturních památkách a byla by v rozporu s veřejným zájmem.

Vedoucí odboru kultury ONV v Jihlavě

Bohuslav Pavlíšek