Mládež a sport

Okresní úřad v Třebíči

referát kultury

 

Č. j.: 113/R 198/1998-JN/No                                                       V Třebíči dne 22. 6. 1998

 

Rozhodnutí

o určení ochranného pásma

nemovité kulturní památky

 

 

Z podnětu Památkového ústavu v Brně, doručeného dne 18. 6. 1998 č.j. 113/1404/1998 a dohodě s dotčenými orgány státní správy – Okresním úřadem Třebíč – referátem regionálního rozvoje, referátem životního prostředí a stavebním úřadem Městského úřadu v Hrotovicích, Okresní úřad Třebíč, referát kultury jako věcně a místně příslušní správní orgán podle zákona 425/1990 Sb., o okresních úřadech, v platném znění a podle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a ust. § 17 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči a v souladu s ustanovením § 46 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění

určuje ochranné pásmo

pro nemovitou kulturní památku

„Zaniklá středověká osada Mstěnice, v k. ú. Hrotovice, rej. č. 7/3039

Zaniklá středověká osada Mstěnice (dále jen ZSO) se nachází v k. ú. Hrotovice na pozemcích s parc. č. 784, 968, 812, 811 a 954 a je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek pod číslem rejst. 7/3039.

 

1. Vymezení ochranného pásma ZSO Mstěnice – seznam parcel ochranného pásma v k. ú. Hrotovice

 

Číslo parcelní	kultura	Katastrální mapa 1:2880 č. mapového listu	poznámka
739	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, de – č. 1
741/1	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1	Část – parcela je rozdělena lesní cestou, součástí OP jsou les. odd. 567 D, 567 F, 567 G
767	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
771	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
772	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
773	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
778/2	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
781	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
782/1	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
782/2	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
785	louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
787	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
788	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
789	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
790	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1
791	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
800	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
808	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1
810	Pole	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1
813	Louka	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
831	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
832	Les	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5	Část – parcela je rozdělena lesní cestou, součástí OP jsou les. odd. 568 E, 568 F
853	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
856/1	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
946	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1
947	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, de – č. 1
949/1	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
949/2	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5
956	Cesta	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5	Část – pouze les. odd. 568 E
966/2	Vodní tok	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5, de – č. 1	Část (jen v areálu OP)
968	Vodní tok	TŘEBÍČ, Z.S. III, 21, df – č. 5	Část v areálu OP, část je součástí KP

 

Hranice ochranného pásma jde převážně po hranici parcel a je vyznačena v kopiích lesní hospodářské mapy v měřítku 1 : 10 000 a Katastrální mapy v měřítku 1 : 2880, které jsou neoddělitelnou součástí tohoto rozhodnutí.

Hranice ochranného pásma se zaznamenává do odpovídajících mapových evidenčních (písemných) operátů ve středisku  Katastrálního úřadu pro okres Třebíč a vyznačí ve výkresech územně plánovací dokumentace a v dalších plánech, jimiž se řídí výstavba a přestavba území (zajistí referát regionálního rozvoje OkÚ Třebíč).

Rozhodnutí o zřízení ochranného pásma včetně mapové přílohy s vyznačenou hranicí jsou uloženy u:

-         referátu regionálního rozvoje OkÚ Třebíč

-         referátu kultury Okresního úřadu v Třebíči

-         referátu životního prostředí Okresního úřadu v Třebíči

-         Městského úřadu Hrotovice, stavebního úřadu

-         Památkového ústavu v Brně

-         Státního památkového ústavu v Praze

-         Katastrálního úřadu v Třebíči

-         Archeologického ústavu AV ČR Brno

 

2. Podmínky ochrany

Pro činnost na území ochranného pásma zaniklé středověké osady Matenice se stanoví tyto závazné podmínky:

1)      V prostoru celého ochranného pásma včetně jeho hraničních parcel se zakazuje:

a)      Měnit přírodní a krajinný ráz a jakkoliv jej poškozovat.

b)      Jakkoliv měnit dochovanou konfiguraci terénu.

c)      Provádět zásahy do stávajícího terénu kromě archeologického výzkumu, s výjimkou uvedenou níže v bodě 2. b

d)      Budovat jakékoliv stavby k rekreačním, komerčním nebo soukromým účelům.

e)      Skladovat odpadky nebo jiný materiál a znečišťovat areál ZSO Mstěnice.

2)      V prostoru celého ochranného pásma ZSO je možno se souhlasem OkÚ Třebíč – referátu kultury a po vyjádření Památkového ústavu v Brně a Moravského zemského muzea v Brně v odůvodněných případech provádět tyto práce, aniž by byl ohrožen probíhající archeologický výzkum:

a)      Provádět opravy inženýrských sítí a opravy technických zařízení zahloubených do země, popřípadě další nezbytné zásahy do terénu.

b)      Měnit kulturu pozemků.

c)      Sázet jednotlivé stromy a keře s výjimkou pozemků, které jsou lesní půdou.

3)      V případě zásahu v rámci archeologických výzkumů, které by mohly narušit krajinný ráz, vodní toky, hnízdiště chráněných živočichů, výskyt chráněných druhů rostlin a rostoucí zeleň, je nutno tyto projednat v dostatečném předstihu s OkÚ Třebíč, referátem životního prostředí.

4)      Pokud dojde k dotčení půdy, náležející do zemědělského půdního fondu, je třeba žádat o souhlas s trvalým vynětím ze ZPF dle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, případně o souhlas dle § 7 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb. (v případě výstavby komunikace či vedení na ZPF). Žádost včetně příloh dle zákona se podává na pověřeném úřadě.

5)      Lesní porosty v ochranném pásmu budou obhospodařovány podle těchto obecných zásad:

a)      Nebude prováděna celoplošná příprava půdy při obnově lesa

b)      Nebude devastován půdní povrch při jakékoliv činnosti v lese

c)      Veškerá lesnická činnost týkající se půdního povrchu a vodního režimu bude projednána s OkÚ Třebíč, referátem kultury a Památkovým ústavem v Brně.

6)      Dohled nad dodržováním stanovených podmínek pro činnost na území ochranného pásma „Zaniklé středověké osady Mstěnice“ zajišťují orgány státní památkové péče, Městský úřad Hrotovice – stavební úřad, Památkový ústav v Brně a Okresní úřad v Třebíči - referát životního prostředí.

Jinak vlastnická práva ani dosavadní způsob obhospodařování nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu přecházejí podmínky ochrany i na nové vlastníky a uživatele.

 

Odůvodnění

Z podnětu Památkového ústavu v Brně, doručeného dne 18. 6. 1998 č.j. 113/1404/1998 a dohodě s dotčenými orgány státní správy – Okresním úřadem Třebíč – referátem regionálního rozvoje, referátem životního prostředí a stavebním úřadem Městského úřadu v Hrotovicích, Okresní úřad Třebíč, referát kultury jako věcně a místně příslušní správní orgán podle zákona 425/1990 Sb., o okresních úřadech, v platném znění a podle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a ust. § 17 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči a v souladu s ustanovením § 46 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění, určil ochranné pásmo pro nemovitou kulturní památku „Zaniklá středověká osada Mstěnice, v k. ú. Hrotovice, rej. č. 7/3039.

Zřízením ochranného pásma kolem nemovité kulturní památky „Zaniklá středověká osada Mstěnice, v k. ú. Hrotovice, se sleduje:

-         zvýšená ochrana prostředí památkové zóny před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem.

-         Zajištění potřebné péče o zachovaní a prezentaci této významné archeologické památky tak, aby sloužila kulturním, vědeckým a vzdělávacím potřebám

Území ochranného pásma je charakterizováno takto:

Zaniklá středověká osada Mstěnice se nachází v jižní části katastrálního území Hrotovic, 3600 m J od obce. Lokalita leží v údolí na soutoku potoka Mocly a Mlýnského (Bačického) potoka, v nadmořské výšce 350 m. Na lokalitě probíhá od roku 1960 systematický archeologický výzkum, prováděný Moravským zemským muzeem v Brně, který odkryl již větší část areálu ranně a vrcholně středověké osady. Nejstarší osídlení je doloženo keramickými nálezy časně slovanské a středohradištní keramiky. Větší rozsah osídlení je doložen pro období 10. – počátku 13. století. Objevy časně středověkého sídliště byly rozptýleny po celé ploše dosavadního výzkumu a v řadě případů byly překryty stavbami vrcholně středověké vesnice.

Areál zaniklé středověké osady tvoří: návesní ves typu obilnice se základy kamenné tvrze, panského dvora a 17 usedlostí, hrádku s příkopy a valy, severně od vsi a dvě předsunutá opevnění s příkopy a valy, jižně od vsi.

Dosavadní výsledky archeologického výzkumu na lokalitě Mstěnice představují významný přínos k poznání vesnice vrcholného středověku a vzhledem k tomu, že středověká ves statigraficky překrývá osídlení malohradištní, středohradištní a starohradištní, je tato lokalita prvořadým pramenem pro sledování vývoje osídlení a jeho proměny v období 8. – 15. století.

V areálu ochranného pásma se nachází několik sídlišť, z nichž se systematický archeologický výzkum zaměřil na období slovanského osídlení a jeho přerůstání ve středověkou vesnici. Archeologický výzkum byl zahájen v roce 1959 a dosud nebyl ukončen.

Nejstarší doklady osídlení v ochranném pásmu jsou spojeny s obdobím mladšího paleolitu. Z tohoto období se nacházejí pazourkové patinové čepele. Nejbohatší doklady z pravěkého osídlení vykazuje mladší doba kamenná (neolit), kdy tam vzniklo sídliště lidu s kulturou moravské malované keramiky. Toto sídliště se rozkládalo v západní části údolí. Povrchovou dokumentací bylo zjištěno 8 objektů. Několik dokladů pochází rovněž z období eneolitu.

Slovanské osídlení je doloženo od 8. století a pokračuje nepřerušeně až do 15. století, kdy vesnice byly spálená a již nebyla obnovena. Geofyzikální prospekcí byly zjištěny další základy středověkých usedlostí na severozápadním okraji středověké osady. Kromě toho byly zjištěny základy vodního mlýna při Bačickém potoce. Z tohoto období jsou v areálu ochranného pásma a kulturní památky zachovány:

1)      pozůstatky neolitického sídliště

2)      doklady malohradištních sídlišť

3)      valy a příkopy hrádku – nejstarší doklad na Moravě

4)      valy a příkopy předsunutých opevnění

5)      základy středověké tvrze, dvora a sušárny na obilí, jedná se o jediný komplex tohoto druhu na území ČR

6)      základy středověkých usedlostí

Objekty uvedené pod č. 4 a 5 jsou konzervovány a patří k archeologickému památníku budovanému v tomto areálu.

Předmětem ochrany nemovité kulturní památky „Zaniklé středověká osada Mstěnice“ jsou parcely č. 784, 811, 812, 954, 968 v katastrálním území Hrotovice, okres Třebíč.

Dle dokumentace (viz přílohy) není celý areál zaniklé středověké vsi předmětem ochrany podle § 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k významu lokality z hlediska kulturně historického a vědeckého je nutno zabezpečit ochranu celého areálu ZSO formou ochranného pásma ve smyslu § 17 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Návrh na vymezení ochranného pásma pro nemovitou kulturní památku !Zaniklou středověkou osadu Mstěnice“, byl zpracován Památkovým ústavem v Brně (PhDr. Lubomír Kundera), ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně ( PhDr. Rostislav Nekuda, CSc.), v Brně v roce 1998.

Po posouzení všech předložených grafických a písemných materiálů, situace na místě samém, kulturního a historického významu lokality a po obdržení souhlasných stanovisek v předmětné věci od Okresního úřadu Třebíč – referátu regionálního rozvoje dne 22. 6. 1998 č. j. 113/1425/1998, Okresního úřadu Třebíč – referátu životního prostředí dne 19. 6. 1998 č. j. 113/1424/1998,  Městského úřadu v Hrotovicích - stavebního úřadu dne 19. 6. 1998 č. j. 113/1421/1998 a Města Hrotovice dne 19. 6. 1998 č. j. 1113/1421/1998 a projednání s Moravským zemským muzeem v Brně, vymezil Okresní úřad Třebíč, referát kultury ochranné pásmo výše uvedené archeologické lokality.

 

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání podáním učiněným do 15 dnů ode dne jeho doručení k referátu kultury Okresního úřadu v Třebíči. Odvolacím orgánem je Ministerstvo kultury ČR.

 

 

Vedoucí referátu kultury

PhDr. Katina Lisá