Rozpočet kraje

Vzhledem ke skutečnosti, že právě v okolí kostela sv. Víta je doloženo nejstarší osídlení Pelhřimova, se tento objekt řadí k nejvýznamnějším stavbám města. Původně gotický kostel pocházející z poloviny 13. století byl v průběhu století několikrát stavebně upravován. Na počátku 17. století přestavbu ovlivnila renesance, což je dnes patrné zejména na ochozech a v lodi kostela. Po ničivém požáru v roce 1646 byl kostel přestavěn v tehdy módním barokním stylu. Od přesunutí farní správy na kostel sv. Bartoloměje do centra města, fungoval objekt jako hřbitovní kostel a to až do roku 1787, kdy josefínské reformy výrazně omezily pohřbívání na hřbitovech nacházejících se přímo v centrech sídel.

Samostatně v blízkosti kostela stojící věž pochází z roku 1575 a sloužila nejen jako zvonice ale také jako vstupní brána na hřbitov. V polovině 18. století byla věž zvýšená o jedno patro a získala nynější podobu.

Skvostem mezi vnitřním vybavením a zároveň nádherným solitérem v interiéru kostela sv. Víta je hlavní oltář pocházející z roku 1687. Jedná se o raně barokní portálový sloupcový oltář zasvěcený sv. Floriánovi, jenž je na oltářním obraze také znázorněn. Po obou stranách obrazu stojí zlacené plastiky biskupů a v nástavci oltáře je umístěna zlacená socha zemského patrona sv. Václava, který drží palmovou ratolest mučednictví a královské jablko. Oltář sv. Floriána v kostele sv. Víta v Pelhřimově je ze šesti podpořených projektů z FM EHP/Norska jedinou movitou kulturní památkou. V rámci restaurování byly sňaty nevhodné novodobé povrchové úpravy, následně byly doplněny poškozené části a bylo provedeno zlacení soch a oltářní architektury. Mimořádná pozornost byla věnována restaurování centrálního obrazu.

Zrestaurovaný oltář je dnes ozdobou nedávno kompletně zrekonstruovaného kostela, který v současnosti slouží jako výstavní síň, místo pro konání slavnostních obřadů a pro pořádání koncertů vážné hudby.