Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Dospělí ptáci nemají v přírodě žádného přirozeného predátora, největší hrozbu tak pro ně představuje lidská činnost. V časných fázích hnízdění jsou velmi citliví na vyrušování, takže přítomnost lidí v blízkosti hnízda může vést až k jeho opuštění. Při těžbě dřeva pak může dojít ke zničení hnízdiště. „Vážným problémem také zůstává přetrvávající přímé pronásledování orlů mořských jak formou zástřelů, tak i otrav karbofuranem,“ informoval krajský radní Martin Hyský.

Ze čtyř z deseti hnízd na Vysočině vyvedli dravci v roce 2016 mláďata. Celkem ochránci přírody okroužkovali osm mláďat barevnými odečítacími kroužky, které umožní sledovat vývoj vysočinské populace orlů mořských. Na dvou hnízdech totiž došlo k úhynu mláďat, kdy pitva prokázala otravu karbofuranem. „Jedná se o nebezpečný jed, který je smrtelný i pro člověka, případy otravy by měly být vždy nahlášeny Policii ČR,“ přiblížila Martina Kratochvílová z Krajského úřadu Kraje Vysočina s tím, že karbofuran je látka, která se dříve používala na ochranu rostlin a v zemědělství k hubení hmyzích škůdců. Její používání je ale od roku 2007 v Evropské unii zakázáno.

V ostatních čtyřech lokalitách opustili dospělí orli svá hnízdiště v důsledku lidské rušivé činnosti, převážně se jednalo o lesní práce, a došlo k zastuzení vajec.

Jednání zástupců odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina s ornitology se uskutečnilo už po třetí, a to ve snaze zajistit jednotlivé lokality, kde se orel mořský pohybuje, před rušivou činností člověka. „Právě v období od poloviny ledna do konce dubna je nejzranitelnější z hlediska vyrušení orla a opuštění hnízda,“ doplnila Martina Kratochvílová a zároveň připomněla, že orel mořský je zvláště chráněný druh ve smyslu zákona o ochraně přírody i podle evropské legislativy a jeho rušení nebo pronásledování je zakázáno.

Z nevládních organizací se u nás problematikou otrav ptáků aktivně zabývá Česká společnost ornitologická. Ta by měla získat psa vycvičeného k hledání otrávených živočichů a položených návnad. Psi totiž dokážou dohledat návnady i uhynulá zvířata, která se jinak nenajdou. První psovod se speciálně cvičeným psem by měl na území celé ČR začít otrávené návnady dohledávat od letošního podzimu. Česká společnost ornitologická provozuje od roku 2006 veřejně přístupnou databázi případů otrav (www.karbofuran.cz). Ta doposud eviduje na 160 otrávených jedinců vzácných dravců, orlů, sokolů nebo luňáků, ve více než 120 lokalitách v České republice.

Orel mořský obsazuje přednostně okolí rybníků, přehrad a velkých řek. Jeho hlavní potravou jsou vodní ptáci a ryby, případně i uhynulí živočichové. K hnízdění potřebuje staré stromy v řídkých lesích, v jejichž koruně si staví obrovské hnízdo. Orli mořští vyvádějí jedno až dvě mláďata, občas dokonce tři. Péče o mláďata v hnízdě je velmi dlouhá, například až dva a půl měsíce.

• Martina Kratochvílová, odbor životního prostředí a zemědělství, Krajský úřad Kraje Vysočina

• tisk@kr-vysocina.cz