Kultura a památky Kraje Vysočina

Měření probíhalo v každé lokalitě nepřetržitě celý kalendářní rok a stejně, jako v předchozím roce byly sledovány tyto znečišťující látky: PM₁₀, PM_2,5, NO, NO₂, NO_x, O₃ a PAU (odběry a analýzy pro PAU byly prováděny v Bystřici nad Pernštejnem a Golčově Jeníkově).

O průběhu měření byla zpracována zpráva, která obsahuje kromě srozumitelných závěrů také hodnocení zdravotních rizik. Zpráva navazuje i na závěry ČHMÚ, o tom, že v roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace a regulace a že v roce 2020 poklesly koncentrace všech hodnocených polutantů, a to suspendovaných částic PM₁₀, PM_2,5, přízemního ozonu O₃ i oxidu dusičitého NO₂. Ze závěrů roční zprávy vyplývá, že průměrné roční koncentrace prachových částic, jak PM₁₀, tak PM_2,5, pro které byl od roku 2020 emisní limit zpřísněn na hodnotu
20 μg∙m^–3, nepřekročily na žádné ze sledovaných lokalit imisní limit. Nejvyšší koncentrace pro obě tyto frakce prachových částic byly naměřeny v Golčově Jeníkově a nejnižší v Pacově. Průměrné roční koncentrace NO_x rovněž nepřekročili stanovené imisní limity. Nejvyšší hodnoty pro tuto škodlivinu byly naměřeny v Pacově a i zde naměřené hodnoty dosahují zhruba 1/4 hodnoty imisního limitu. V Golčově Jeníkově byl naměřen nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr koncentrací přízemního ozónu, čímž došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví obyvatel. Přízemní ozón je škodlivinou, která nemá vlastní zdroj, vzniká v atmosféře jako sekundární látka řadou fotochemických reakcí, typicky během letních dní s delším slunečním svitem, kdy jsou v ovzduší zaznamenávány jeho nejvyšší koncentrace.

Zcela opačný průběh koncentrací v průběhu roku je, jak vyplývá také ze zprávy za rok 2020, zaznamenáván u ostatních sledovaných škodlivin. Vysoké koncentrace prašnosti, oxidů dusíku a polycyklických aromatických uhlovodíků byly naměřeny výhradně při nízkých teplotách, v období topné sezóny. Další rok monitoringu kvality ovzduší tak opět potvrdil skutečnost, že nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší v Kraji Vysočina, stejně jako v celé České republice jsou lokální topeniště.

Podrobné informace o projektu, aktuálně měřená data i zprávy z předchozích let monitoringu lze nalézt na webové stránce www.ovzdusivysocina.cz.

• Kateřina Žáková, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz