Doprava v Kraji Vysočina

Pavel Sukdolák patří k našim nejvýznamnějším grafikům druhé poloviny 20. století. Je zosobněním introvertního umělce, který se sám příliš neprosazuje a nechává za sebe hovořit hlavně vlastní tvorbu.

Pavel Sukdolák studoval u prof. Cyrila Boudy a poté na grafické speciálce u prof. Vladimíra Silovského, kde působil ještě čtyři roky v aspirantuře. Záhy po odchodu z akademické půdy opustil Pavel Sukdolák ve své tvorbě tradiční popisný přístup a vytváří si vlastní osobitý styl typický barevností, dělením plochy stavby prostoru a duchovního obsahu. Hojně využívá náznaky geometrických útvarů nebo organických struktur. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace mu je krajina rodné Vysočiny, kde začal obdivovat a objevovat tvarovou rozmanitost, barevnost a dokonalost přírody i okolního světa, ale také vzpomínky z dětství na tajemný podmořský svět, který v něm se svou bohatou perleťově třpytivou různorodostí evokovaly různé ulity, mušle a lastury, které ve své dílně zpracovával na knoflíky jeho otec. Tyto vjemy a pocity pak Pavel Sukdolák výtvarně zachycuje ve svých grafických listech.

Grafickou osobní výpověď pak umocňuje zvolená technika barevného leptu. Pavel Sukdolák bravurně zvládá tuto starou a náročnou techniku a sám si vyleptává potřebné tři až čtyři desky, jejichž soutisk spolu s kvalitním podkladovým ručním papírem završuje výsledný efekt. Vedle grafiky se průběžně věnuje od konce padesátých let i ilustrační tvorbě, ilustruje básnické sbírky a knihy, navrhuje poštovní známky, exlibris a novoročenky.

Pavel Sukdolák má pozorné oči, všímá si věcí, jevů, úkazů, živé přírody. Bere si odtud podněty a dovede je transponovat nezaměnitelně osobním způsobem. Estetická originalita a cizelovanost jeho osobitých grafických listů mu přinesly i řadu ocenění hlavně v zahraničí. Jeho tvorbu najdeme ve sbírkách Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Památníku národního písemnictví v Praze, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě a jinde.