Servis pro novináře

Prvním okruhem jednání byl projekt INTERREG „ConNat“, do kterého je Kraj Vysočina zapojen a který se zabývá společným vymezením ekologické sítě a migračních koridorů volně žijících živočichů a tvorbou přeshraničního akčního plánu pro zajištění propojení stanovišť volně žijících živočichů mezi Vysočinou, Jihočeským a Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem. Kolegové z uvedených krajů a země Dolní Rakousko a další projektoví partneři, zejména z vídeňské univerzity BOKU (Univerzita přírodních zdrojů a věd o živé přírodě Vídeň), z dolnorakouské regionální agentury (NÖ.Regional.GmbH), Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a kolegové z měst Kraje Vysočina se na včerejším setkání zaměřili na možná řešení propojení stanovišť volně žijících živočichů a to zejména velkých savců mezi Českem a Rakouskem. Jedná se o umožnění života losa evropského, jelena evropského, medvěda hnědého, vlka euroasijského a rysa ostrovida, jejichž populace potřebují mj. migrovat po velké části Evropy, bez možnosti migrace populace slábnou a hrozí vymření uvedených druhů v našem prostoru.

Součástí setkání byla i ukázka velmi inspirativní moderní zoologické expozice Muzea Vysočiny v Jihlavě, kde je uchováván exemplář vlka euroasijského, který předloni na jaře putoval z Karpat, z Ukrajiny (což prokázaly genetické analýzy jeho tkáně), takže mladý samec vlka při hledání partnerky urazil z místa svého narození několik set kilometrů, avšak jeho život byl ukončen pod koly automobilu na dálnici D1 na Vysočině poblíž obce Skorkov. Osud vystaveného vlka ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Na dálnicích a silnicích nehynou jen vlci, ale i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat. Otázky, jak řešit problém fragmentace biotopu takovýchto vzácných zvířat mj. dálnicemi bylo proto předmětem včerejšího jednání.

Dalším okruhem, který se na setkání pracovní skupiny řešil, byl stav ovzduší a změny klimatu v našich krajích a možnosti jeho zlepšování. Partneři z Dolního Rakouska představili velmi inspirativní projekt INTERREG „Klimagrün“, projekt mj. řeší přeměnu „neživých“ ploch v obcích (zpevněných asfaltem a betonem) na živou zeleň (parkové úpravy, výsadby stromů), projekt zjišťuje, které dřeviny ve změněném klimatu jsou pro výsadbu v obcích vhodné ad. Na setkání byla prezentována i aktivita Kraje Vysočina na měření kvality ovzduší s názvem Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina (ISKOV II), kde v roce 2018 probíhalo v rámci projektu ISKOV II sledování kvality ovzduší v lokalitách Lukavec, Přibyslav, Rantířov a Velká Bíteš. Na setkání byla prezentována zpráva, která obsahuje kromě srozumitelných závěrů také hodnocení zdravotních rizik a ze které vyplývá, že průměrné roční koncentrace prachových částic ani oxidů dusíku nepřekročily na žádné ze sledovaných lokalit imisní limit. Pouze u koncentrace benzo(a)pyrenu, které byly sledovány krátkodobě v Lukavci a Rantířově, došlo k překročení imisních limitů. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší ve vztahu ke sledovaným škodlivinám jsou, jak vyplývá ze závěrů zprávy o měření kvality ovzduší v roce 2018, lokální topeniště. Partneři z Dolního Rakouska prezentovali též své aktivity, kde vyhodnocují zejména účinnost opatření ke zlepšování kvality ovzduší. Z jejich prezentace nás zaujalo, že dokáží přijatými opatřeními dobře snižovat znečištění ovzduší z místních zdrojů znečištění, problémem se pak stává dálkový přenos znečištění, pro jehož řešení bude nutná mezinárodní spolupráce.

• Jan Joneš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz