Zdravotnický portál Kraje Vysočina

Metodou komunitního plánování sociálních služeb se zabývala i pracovní skupina pod vedením radního kraje Vysočina Petra Krčála, která bude připravovat odborné podklady pro další – nový Plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina. Kraj jako zadavatel této studie chce při tomto velice složitém procesu spolupracovat se všemi obcemi s rozšířenou působností a v závěrečné fázi počítá se zapojením všech dalších obcí v rámci kraje Vysočina. Sociální služby jsou jedním z nástrojů sociální politiky České republiky, který se poskytuje v situacích, kdy je sociálně efektnější poskytnout tyto služby místo peněžitých dávek, a kdy si tyto služby sami občané nemohou, a to vzhledem k odbornosti a specifičnosti, zabezpečit sami. Kraj Vysočina, jako koordinační a iniciační orgán, který podle zákona o sociálních službách zodpovídá za rozvoj a organizaci sociálních služeb, zřizuje několik stovek služeb, a to v nejrůznějších kategoriích a pro nejrůznější sociální skupiny obyvatel.

„Do přípravné fáze komunitního plánování lze zařadit všechny aktivity, které se konají před vlastním započetím plánování sociálních služeb. Plánujeme různé druhy seminářů pro krajské a obecní politiky, poskytovatele sociálních služeb a samozřejmě i pro odbornou veřejnost, která bude postupně dopracovávat vlastní podobu nového strategického dokumentu. Naše iniciační a koordinační skupina je velmi dynamickým a flexibilním uskupením a já osobně si od ní slibuji, že zabezpečí skloubení jednotlivých aktivit tak, aby bylo možno konstatovat, že si kraj udělal v některých službách pořáde,“ řekl k práci skupiny radní pro sociální oblast Petr Krčál.

Do celého procesu plánování sociálních služeb chceme zapojit i širokou veřejnost. Budeme organizovat řadu otevřených, veřejných akcí. Chceme seznámit uživatele sociálních služeb s celým procesem plánování, rozvoje, kvality a zejména financování sociálních služeb. Vysočina udělala mnoho dobré práce v posílení kvality sociálních služeb. O tom svědčí i celá řada inspekcí kvality sociálních služeb, přes které zjišťujeme, že dochází k posilování prvků konformity a celkové kvality služeb a seniorského bydlení. Sociální plánování patří mezi jeden z pevných bodů práce krajských struktur a slouží zejména k posílení strategické roviny v oblasti rozvoje a dalšího systémového financování služeb.

„Sociální ekonomika je vůbec jeden velký gordický uzel, který klade v České republice značné nároky na státní rozpočet. Nedořešena zůstává celá řada otazníků nad samotným systémem využívání příspěvků na péči a dále nad celkovou strukturou podílu ve financování služeb z úrovně obcí, krajů a celého státu. Otazníky na tímto gordickým uzlem zůstanou otevřeny vždy při schvalování státního rozpočtu na následující rok, tam se vždy nakumulují problémy z dlouhodobě nesystémového řešení otázek financování služeb,“ řekl Petr Krčál.

Dalším věcným a samostatným tématem by byla i otázka přechodu financování do rozpočtového určení daní, kdy by rozpočty krajů tvořily celou hlavní konstrukci finančních prostředků na provoz sociálních služeb. V celém systému financování však vyvstává řada zásadních otazníků, které jsou stále předmětem jednání expertních skupin na úrovni  MPSV. Jednou z nich jsou i paušální platby za zdravotní úkony, nebo sociální pojišťovna jako stabilizační prvek v oblasti financování služeb.