Zdravotnický portál Kraje Vysočina

I lidé z Vysočiny mají snahu starat o své staré rodiče, kteří už potřebují pomoc a péči. Jejich snahu však začíná omezovat nedostatek peněz a problémy v zaměstnání. Největší problémy mají podle nejnovějšího zjištění lidé ve věku mezi 40 až 50 rokem, kteří se musí vedle rodičů ještě starat o vlastní dorůstající děti. Kraj proto také každoročně rozděluje finanční prostředky do oblasti dobrovolnické práce a sousedské výpomocí, která pomáhá velmi účelně doplňovat klasickou institucionální podobu sociální péče. V letošním roce se objem dotací na tuto podporu může ještě zvýšit. Kraj také nastavuje jiné parametry u terénních a ambulantních služeb. Chce postupně posilovat  komplexní pečovatelskou službu. Ta bude do budoucna základem péče o staré a nemocné lidi. Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce nám dává prostor přemýšlet o tom, jak péči o staré a handicapované lidi provozovat v dalším období, které nebude jednoduché.

Podle studie se lidé na Vysočině zejména obávají, že budou muset pro péči o své rodiče opustit ať již dobrovolně či nedobrovolně zaměstnání, což radikálně změní jejich ekonomickou situaci. Ti, kdož se starají o seniory, nejsou vždy připraveni nastoupit na mimořádné směny či pracovat přes čas, požadují mimořádná volna, nemohou odjíždět na delší školení či výcviky. To může ohrožovat jejich pracovní pozici.

Česká rodina je ale tradičně dvoupříjmová a také dvoukariérová. Aby rodina zvládla svoje výdaje, včetně hypoték, či vydržování dětí na studiích, musí pracovat i ženy. Ztráta jejího místa, protože o staré rodiče se starají především ženy, může dostat rodinu do neřešitelných problémů. Případy, kdy některé rodiny už nejsou schopné se postarat z ekonomických či zaměstnaneckých důvodů o své rodiče, existují. Potvrzují  to i ředitelé domovů pro seniory z Vysočiny. Platy značné části populace jsou nízké, roste nájemné a další životní náklady. Není ale přitom možné, aby se sociální klima rodin zhoršovalo donekonečna s poukazem, že rodina má držet pohromadě.

Počet seniorů přitom v české společnosti výrazně roste, takže problém pomoci se bude týkat v dalších létech stále většího počtu rodin. Již dnes je podle České správy sociálního zabezpečení přes dva miliony penzistů, prodlužuje se věk jejich dožití. Podle průzkumů většina seniorů si přeje zůstat ve svém bytě za asistence svých blízkých i v případě vlastní bezmocnosti. Na zajištění péče o seniory by se měli podílet společně stát kraje i obce, ale i rodina a zaměstnavatelé. Ti konkrétně tím, že by například ženám, které tuto povinnost mají, umožnili pružnou pracovní dobu.

• Petr Krčál
  radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí