Rozpočet kraje

„Výrazně se mění jednotlivé priority českých rodin. V našem kraji, pro který byla typická mezigenerační soudržnost, klasické rozdělení rolí muže a ženy, solidarita všech členů širší rodiny, či nízká rozvodovost pozorujeme protirodinné tendence. Stoupající nároky na pracovní výkonnost vyžadují stále vyšší předpoklady vzdělání, jehož nelze dosáhnout při souběžném založení rodiny, která tak u mnoha mladých lidí ztrácí na významu“, říká radní pro sociální oblast Petr Krčál, který má rodinnou politiku ve své gesci a které je v Kraji Vysočina věnována dlouhodobá pozornost.

Průzkum jasně ukázal, jakým problémům musí dnes rodiny čelit. V první řadě jde o otázku financí (25 %). Jedná se především o problematiku rodinných příjmů, které se respondentům jevily jako nedostatečné pro udržení jejich životní úrovně a zajištění a uspokojení potřeb rodiny. Zatímco některé rodiny se prozatím dokáží vyrovnat s klesajícím příjmem, jiné se pohybují na existenční hranici.  

Nedostatečný ekonomický růst má vliv na to, že pětina občanů spojuje největší rodinné problémy s trhem práce (22 %). Nejedná se pouze o případy, kdy občan práci ztratil a marně ji hledá, ale i o situace, kdy se o ztrátu zaměstnání obává. Snaha o udržení si práce ústí ve stres a nedostatek času na rodinu, což je zřejmé zejména u podnikajících osob. Odpovědi každého osmého souvisí s problematikou zdraví (18 %). Opět jsou zmiňovány zdravotní problémy jak samotných dotazovaných osob, tak ostatních příslušníků rodiny.

Každý devátý dotazovaný musí čelit rodinným problémům. Ty jsou spjaty s dětmi, jejich výchovou, nástupem do školy, hledáním dalšího studia, osamostatňováním dítěte, vrcholící s jeho odchodem od rodiny. Na některé obyvatele kraje doléhají také problémy týkající se bydlení.  Jde o jeho zajištění, výměnu, prodej, rekonstrukci a s tím spojené práce.

 „Uvědomujeme si, že i v našem kraji se rodiny potýkají s řadou socioekonomických překážek, společenských tlaků a kulturně hodnotových proměn. Dobrá rodina přestala být symbolem společenského úspěchu. Dítě začíná být považováno za překážku pracovního uplatnění rodičů.  Pozorujeme pro současnost typický nárůst bezdětných manželství, vysoký počet rozvodů, nástup nových alternativních forem soužití, vysoký počet neúplných či doplněných rodin, zvyšující se počet osaměle žijících mladých lidí. Nadále tak chceme zkvalitňovat ekonomické a sociální přístupy směrem k rodinám,“ říká na závěr Petr Krčál.