Kultura a památky Kraje Vysočina

Sociálně-právní ochrana dětí má oproti jiným agendám vykonávaným obcemi v přenesené působnosti nespornou výhodu. Zatímco ostatní úseky výkonu státní správy jsou zahrnuty v souhrnném státním příspěvku, financování činnost orgánů sociálně-právní ochrany je zajištěno samostatnou položkou v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ta již několik let činí cca 740 milionů korun. Garance ze strany státu je zakotvena v § 58 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon“), podle něhož nese veškeré náklady spojené s ochranou práv dětí stát.

Novela zákona přináší do činnosti orgánů sociálně-právní ochrany řadu novinek. Jak je tomu u každé významné změny, jsou tato opatření spojena s obavami z nárůstu pracovní a administrativní zátěže úřadů obcí a krajů. Vyhodnocování situace dítěte a rodiny, individuální plány ochrany dítěte nebo případové konference jsou však běžnými nástroji moderní sociální práce. Řada úřadů je již dnes v nějaké formě využívá. Jejich zavedení a především věcné a metodické sjednocení by mělo činnost orgánů sociálně-právní ochrany naopak zpřehlednit a zefektivnit. Předpokladem pro naplnění tohoto cíle je intenzivní vzdělávání (či spíše trénink).

Mnohem zásadnější změnou, kterou novela přináší, je standardizace. Činnost orgánů sociálně-právní ochrany bude první úřední agendou v zemi vykonávanou na základě standardů kvality práce. V sociální oblasti jsou v současné době poměrně zažité standardy kvality u poskytovatelů sociálních služeb. Hovoří-li se proto v sociální sféře o standardech, objevuje se názor, že jde o prostý přenos již existujících standardů sociálních služeb do činnosti obecních a krajských úřadů. Jde samozřejmě o něco jiného, standardy kvality poskytovatelů služeb a práce úřadů nelze směšovat.

Další velkou oblastí úpravy je náhradní rodinná péče, především péče pěstounská. Nově budou při výkonu tohoto typu péče uzavírány dohody o výkonu pěstounské péče, které specifikují bližší podmínky zajištění zákonných nároků a povinností pěstounů. Mezi zákonné nároky patří například možnost využívání odborných služeb, včetně služeb odlehčovacích (právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě např. v době nemoci pěstouna). Dohody budou primárně uzavírat obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pěstoun však bude mít práv volit uzavření dohody s obcí, krajem, či jimi pověřenou osobou. V rámci přípravy zákona byl na úhradu této agendy koncipován nový státní příspěvek na výkon pěstounské péče, a to ve výši 60 tisíc korun na jednu rodinu na rok. Příjemce příspěvku by byla obec (kraj, pověřená osoba), která s pěstounskou rodinou uzavřela dohodu. Předpokládá se, že toto téma bude předmětem diskuse v parlamentu a případně i pozměňujících návrhů.

Činnost orgánů sociálně-právní ochrany by měl podpořit také nový Informační systém ochrany práv dětí, který by měl mnohé z věcných i administrativních úkonů elektronizovat. V tomto směru lze čerpat zkušenosti z téměř desetileté existence Systému včasné intervence, který v současné době funguje ve čtyřech desítkách měst a obcí. Jednou z velmi významných funkcí tohoto systému je podpora mezioborové spolupráce a komunikace mezi subjekty, které jsou z hlediska řešení situace dítěte klíčové – sociálních pracovníků, školy, zdravotnických zařízení, případně i policie a dalších orgánů.

• Petr Krčál
  radní Kraje Vysočina pro oblast sociální péče
  
  
• tisk@kr-vysocina.cz