Odpady Vysočiny

V Domově sociálních služeb ve Slatiňanech, který již desítky let vytváří podmínky pro důstojný život, pocit zázemí, jistoty a bezpečí pro téměř tři stovky klientů s mentálním postižením, si Petr Krčál a Miroslav Macela prohlédli zázemí domova a diskutovali s ředitelem domova Miloslavem Kubínem o změnách v chápání péče pro osoby se zvláštními potřebami péče, výchovy a vzdělávání. Slatiňanský domov začal již před lety s konsolidací situace v oblasti prostorových možností pro své klienty. Pustil se do výstavby domků, které dnes slouží jako domácnosti pro třicítku klientů s menší i vysokou mírou podpory. Kulturní prostředí domků tvoří základ pro celý proces přechodu klientů z ústavního typu do rodinného prostředí. Takzvaná transformace se bude v kraji Vysočina realizovat např. v Jinošově, postupně se má týkat i ústavů Křižanov, Těchobuz a Lidmaň.

„V současné době není sporu o tom, jak tyto lidi dále obstarat. Dnes je zřejmé, že jde o náročný a komplexní úkol, který bude trvat dvě desítky let a bude vyžadovat vzdělání našich sociálních a zdravotních pracovníků a profesní kvalifikaci. Bude preferovat osobu, zaměřený přístup v práci s lidmi s mentálním postižením s klienty vyžadující trvalou péči,“ řekl při návštěvě krajský radní Petr Krčál.

Domov sociální péče ve Slatiňanech byl založen v roce 1926 a postupně se rozvíjel v moderní zařízení zabezpečující komplexní výchovu, vzdělávání a rozvoj základních dovedností osob s mentálním postižením. Zařízení je i klinickým pracovištěm Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Palackého Olomouc. Úzce spolupracuje i s tamním hřebčínem, který je špičkovým pracovištěm pro chov Kladrubských vraníků. Domov ve Slatiňanech má několik koní zapůjčených za účelem léčebné hypoterapie. Transformaci ústavu začali pardubičtí krajští zastupitelé realizovat po zkušenostech z některých míst v zahraničí. Dobré zkušenosti má Velká Británie a Holandsko. Velice dobré zkušenosti načerpali i v sousedním Rakousku a Švýcarsku.