Odpady Vysočiny

„O společenské začlenění občanů s mentálním postižením, kteří žijí v ústavech sociální péče, toho bylo napsáno poměrně hodně. V posledních desetiletích minulého století se setkáváme s rozvojem diskuze a s počátky systémového přístupu k začleňování do společnosti. Možná ještě nejsme připraveni tyto lidi přijmout a bez dostatku informací ani být nemůžeme. Až donedávna totiž byli většinou „zavřeni“ v oplocených zařízeních na okraji měst a vesnic, daleko od běžného života. Pokud se dostali za brány ústavu, bylo to jen v jeho blízkém okolí,“ doplnil radní Petr Krčál.

Transformace rezidenčních zařízení v České republice navazuje na zahraniční trendy označované jako „humanizace ústavní péče“. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá podle dostupných informací pro příští rok s dotacemi na sociální služby ve výši 6,1 miliardy korun. Asociace krajů požaduje částku ve výši 8,5 miliardy korun.

Manažerka transformace Tereza Kloučková z ministerstva práce a sociálních věcí podotkla, že na přeměnu sociálních služeb je zajištěna investiční podpora z evropských fondů ve výši 1,3 miliardy korun. Připustila ale, že náklady na provoz sociálních zařízení při přechodu na nový typ služeb vzrostou asi o pětinu. Transformace je nicméně podle Kloučkové proces, který bude podle západoevropských zkušeností trvat 40 let. Cílem je vytvořit v ČR síť služeb, která by byla dostupná pro každého člověka se zdravotním postižením podle jeho reálných potřeb. "Budování nových velkokapacitních ústavů je fakticky past na klienty. Snažíme se podporovat vznik domácností o maximálním počtu šesti osob, které jsou opravdu v přirozené komunitě," uvedla Kloučková.

Přiznala, že v současnosti je nedostatek chráněných bytů nebo malokapacitních domovů pro osoby se zdravotním postižením a pracovních příležitostí pro ně. V ústavech podle Kloučkové stále ještě žijí lidé na několikalůžkových pokojích se společnými koupelnami a toaletami a trpí naprostým nedostatkem soukromí.

• tisk@kr-vysocina.cz