Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Pitný režim

Jaké množství tekutin máme vypít?

Voda tvoří podstatnou část lidského těla (u dospělých jedinců cca 60 %); kromě celé řady jiných funkcí pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organismu (úpal).
Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec vypít za běžných klimatických podmínek,  se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l).  

Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek vypít děti:

• od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,
• od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,
• od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin,
• (děti od 14 let jsou považovány za dospělé).

Mimořádné klimatické podmínky:

nejméně 2-3 litry tekutin za den, v menších množstvích a často.

Při tělesné aktivitě 2-4 sklenice každou hodinu (lidé s onemocněním ledvin dle rady lékaře).

Mezi hlavní faktory, které potřebné množství tekutin ovlivňují, například patří:

• náš zdravotní stav,
• běžné aktivity, které během dne provozujeme,
• sportovní aktivity,
• prostředí, v němž se nacházíme (horký suchý vzduch apod.).

Důležité pravidlo

Tekutiny, které ztratíme, bychom měli zase zpátky přijmout!

Musíme také pamatovat, že:

Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin, než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější.

Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody a zároveň vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými také větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla ztrácí.  

Na přehřátí dítěte při aktivním sportování anebo při hře dát pozor, dbát na to, aby se dítě pro velký zápal ze hry nezapomínalo pořádně napít!

Pocit žízně je u některých jedinců oslabený. Zvláště u lidí starších. Nižší pocit žízně mívají často také ženy.

Za běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85–2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé letní počasí, které nás nyní provází, riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeným pocením snižujeme teplotu našeho těla.

Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotnístav jedince či průběh onemocnění.

V souvislosti s tímto se doporučuje:

omezit tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zvýšením vnitřní teploty (zahřátím) organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin,

• nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách, nosit pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku),
• nenechávat děti v autech na parkovištích,
• nenechávat děti nejenom v kočárku na přímém slunci,
• při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit vycházky, zejména pak v poledních a odpoledních hodinách,
• místnosti nejlépe větrat ve večerních, nočních a ranních hodinách.

K nejvhodnějším nápojům, které se mohou využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy.

Vhodnými zdroji tekutin jsou ovoce a zelenina, jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Navíc jimi přijímáme zbytečně velké množství energie, které často ani nevyužijeme.

Bylinné čaje by se měly pít slabé a střídat druhy bylin, z nichž jsou připravovány. Případně je možné volit různé směsi bylin a rozhodně je nepít denně. Důvodem k tomu jsou léčivé účinky bylin, které by mohly negativně ovlivnit náš zdravotní stav. Obzvláště pozor by si měli dát lidé, kteří trpí nějakým onemocněním a pití různých bylinných čajů konzultovat se svým lékařem! Čtěte také pozorně návody k jejich použití!

Pro doplnění příjmu tekutin je možno využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý jedinec by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě o méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vody střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci o tom, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena.

U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet na to, že mohou citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).

V přílohách s názvem Pitný režim a Jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami, naleznete další důležité informace.

Podklady použity ze zdrojů: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Sekce náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavního hygienika ČR.