Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

V memorandu se Kraj Vysočina, město Třebíč, Římskokatolická farnost Třebíč a Židovská obec Brno zavazují ke spolupráci při zajištění péče o světově výjimečnou hodnotu, zajištění její autenticity, celistvosti i trvale udržitelného využívaní. „Kraj Vysočina se může pyšnit hned třemi památkami zapsanými na seznam UNESCO, což je nejvíce ze všech krajů Česka. Dnes podepsané memorandum je deklarací toho, že se na péči, propagaci a udržitelnosti památek v Třebíči chceme i nadále podílet společně s našimi partnery, respektive správci památek. Je tak vlastně potvrzením už dnes běžné praxe,“ přiblížila náměstkyně hejtmana pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Jana Fischerová. Vedle třebíčských památek mohou návštěvníci obdivovat na Vysočině rovněž historické centrum Telče zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO už v roce 1992, o dva roky později k tomuto unikátu přibyl další skvost, a to poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Také v příštím roce mohou všechna tři města s památkami UNESCO žádat v rámci Fondu Vysočiny o peníze na jejich propagaci, opět až do výše 500 000 korun. Žádosti do grantového programu UNESCO 2019 jsou přijímány od 1. do 28. února 2019.

Pozn.: Statek světového dědictví Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči byl do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsán v červenci r. 2003. Z formálního hlediska je označen jako statek sériový, složený ze tří komponent:

001 Židovská čtvrť

Židovská čtvrť je přirozeně rostlý sídelní útvar, který obsahuje všechny typické znaky židovských stavebních souborů ve střední Evropě. Vyrůstala ve stísněných prostorových podmínkách bez možnosti dalšího plošného rozvoje, sevřena skalním ostrohem a vodním tokem. Komunikační základ čtvrti tvoří dvě hlavní podélné ulice v ose východ - západ, které jsou příčně propojeny, nebo na ně navazuje 14 úzkých uliček. Z hlediska vlastnických vztahů se jedná o území s roztříštěnou majetkovou strukturou.

002 Židovský hřbitov

Areál Židovského hřbitova s obřadní síní z roku 1903 je významným dokladem existence třebíčské židovské komunity. Židovský hřbitov je ohraničen kamennou zdí. Jako místo historické paměti reflektuje hřbitov proměňující se postavení židovské komunity, významných rodin i jednotlivců, a její vzrůstající podíl v kulturních, politických a hospodářských dějinách města Třebíče.

Soubor náhrobků představuje pozoruhodná kamenosochařská díla s plastickou výzdobou           a symbolikou, s rostlinnou ornamentikou doplněnou židovskými symbolickými motivy. Náhrobky představují cenný doklad vývoje židovské funerální plastiky od poloviny 17. století do 40. let 20. století. Přes rozmanitost výtvarných forem od malých barokních přes klasicistní až po velké obelisky z druhé poloviny 19. století a 1. pol. 20. století.

003 Bazilika sv. Prokopa

Bývalý benediktinský klášter byl postupně přestavěn na vrchnostenské sídlo. Klášter byl poničen během husitských válek a následně také uherskými vojsky Matyáše Korvína v  r. 1468. Klášterní kostel, dnes Bazilika sv. Prokopa, byl po opuštění klášterního areálu benediktiny využíván k různým světským účelům. O opravu kostela se zasloužil hrabě Jan Josef z Valdštejna v 1. pol. 18. století. Tuto renovaci provedl architekt František Maxmilián Kaňka. V historii existovala přímá návaznost mezi vrchnostenským sídlem a Židovskou čtvrtí.

• Olga Čermáková a Jaroslava Panáčková, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz