Jiří Běhounek - hejtman Kraje Vysočina

Se zájmem posluchačů se setkala hned první přednáška s názvem Využití mramorů Českomoravské vrchoviny jako významných surovin pro zdejší historické stavby. O tom, že se mramor používal již od starověku a jak postupně přibývalo jeho využití, pohovořil významný geolog Stanislav Houzar z Moravského zemského muzea v Brně. Samozřejmě zmínil i jeho využití v současnosti. Zaměřil se zejména na místní horniny a neopomenul ani metody jejich výzkumu.

 

V úterý 25. října sem zavítá Ondřej Kauzál z detašovaného pracoviště Studenec Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky s přednáškou Jak ptáci vnímají okolní svět. Toto pracoviště má velmi dobře vybavené molekulárně-genetické, fyziologické i mikroskopické laboratoře. Víte, že jeho součástí je i moderní chovné zařízení pro drobné savce, ptáky a obojživelníky, které prošlo v roce 2018 kompletní rekonstrukcí? Ondřej Kauzál je zaníceným ornitologem, a proto velmi rád přiblíží fascinující svět ptáků všem příchozím. My lidé vnímáme svět lidským pohledem, ale ptáci oproti nám mají schopnost vidět také ultrafialové spektrum záření a díky tomu vnímají své okolí diametrálně jinak než lidé. Nám například keř splývá jako jednolitá plocha, ale pro ptáky je plná kontrastů – horní strana listí je pro ně jasně světlejší než spodní a díky tomu ostřeji pojímají trojrozměrnou strukturu překrývajících se listů. Díky tomu se mezi větvemi dobře pohybují a nacházejí potravu. Napadlo vás někdy, jak rozdílně může vnímat svět člověk a jak pták?

 

Neméně zajímavou bude přednáška Aleše Hocha z Muzea Vysočiny Jihlava, která je plánována na 8. listopad. Zmizelá Třebíč: výpověď archeologie k dějinám města. V posledních dvou letech probíhal záchranný archeologický výzkum na Karlově náměstí v Třebíči, a to v souvislosti s jeho revitalizací. Tento výzkum přinesl i řadu zajímavých objevů, neboť některé úseky byly bohaté na nálezy. Odkryt byl také pozůstatek původního dřevěného vodovodu z cca 18. století, ale i podezdívka po středověkém krámku, stopy po zaniklé peci nebo pozůstatky zaniklých kůlových staveb. Mezi drobnými předměty figurovaly například předměty denní potřeby, nástroje, mince, šperky, koňské podkovy, hračky i zbytky potravy. Pojďte díky tomuto výzkumu pomyslným okénkem nahlédnout do dávné minulosti města Třebíče.

 

O stovky kilometrů na jih se přesuneme díky předposlední přednášce s názvem Italské hrady – historie, architektura, zajímavosti. Jiří Sladký z Hrotovic si připravil prezentaci na 22. listopad. Když se řekne Itálie, každý si zajisté vybaví pizzu, špagety, espresso, víno, moře, pláže a také temperament a srdečnost místních obyvatel, které si nejde nezamilovat. Ale schválně, znáte nějaký italský hrad? Víte, že i Itálie se spolu s množstvím kulturních památek také pyšní pohádkovými a zajímavými hrady?  Tato země jižní Evropy má i v tomto směru co nabídnout.

 

Letošní podzimní cyklus uzavře v úterý 6. prosince přednáška Rozloučení s Měsícem aneb padesát let po zatím posledním „malém kroku pro člověka“ od Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně. Tento odborník na letectví a kosmonautiku zde působí na pozici kurátora. Prostřednictvím přednášky by rád připomněl letošní kulaté 50. výročí od zatím poslední pilotované výpravy na Měsíc. Mise Apollo 17 byla zároveň posledním letem člověka na Měsíc. Byla nejdelší, nejnáročnější, ale v řadě ohledů také nejúspěšnější. Proč je návrat na Měsíc taková dřina, když se to NASA poprvé povedlo už v roce 1969? Přijďte zavzpomínat na dobu, kdy lidé ještě létali na Měsíc.