Rozpočet kraje

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., oddělení pěstebních technologií představilo pro účastníky ukázky pěstování netradičních hlíznatých okopanin. Vzhledem k větší zákaznické poptávce se na trh dostávají méně známé druhy okopanin s vysokou nutriční hodnotou a tyto okopaniny lze zařadit mezi tzv. „funkční potraviny“. Jedná se o potraviny vyrobené z přirozeně se vyskytujících složek tak, aby měly kromě prosté výživové hodnoty i příznivý účinek na zdraví konzumenta. V oblasti Vysočiny se již několik let úspěšně pěstují plodiny, které lze zahrnout do skupiny funkčních potravin, a konkrétně jsou to: topinambur hlíznatý, jakon, povijice batátová. V posledním roce díky spolupráci s Národním zemědělským muzeem je to melok hlíznatý a jam čínský. Topinambur hlíznatý pěstuje Výzkumný ústav bramborářský již 30 let a výsledky této tzv. inulinové plodiny jsou hodnoceny velmi pozitivně a může se pochlubit 4 odrůdami. Všechny výše jmenované netradiční plodiny (s výjimkou topinamburu) jsou nejdříve předpěstovány ve sklenících, a potom se sází na pole. V rámci výzkumu se řeší technologie pěstování „funkčních potravin“ a dále se budou zjišťovat i možnosti využití ve zdravotnictví. V současné době je zájem o netradiční hlíznaté okopaniny (převážně o topinambury) ze strany mysliveckých spolků, které je pěstují na políčkách pro lesní zvěř, dále ze strany ekofarem, diabetiků, ale také ze společnosti Kávoviny, a.s. Pardubice na výrobu melty.

„Kraj Vysočina dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem bramborářským a jedním z významných projektů byl projekt s názvem Ověřování účinnosti herbicidních látek při pěstování brambor v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody,“ uvedl Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí. Výstupem projektu byla finanční analýza, podklad pro výpočet újmy hospodaření v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody a účinnost herbicidních látek. Do projektu se zapojili pěstitelé brambor hospodařící v lokalitách s výskytem ochranného pásma II. stupně vodních zdrojů povrchových vod, a to Zemědělské družstvo „Vysočina“ Želiv, lokalita Krasoňov, SENAGRO a.s., Senožaty, lokalita Křelovice a Selekta Pacov, a.s., lokalita Pacov. Z polních pokusů vyplynulo, že na variantách s aplikací herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, byl výnos hlíz nižší o 17 – 35%. Na tento projekt Výzkumný ústav bramborářský navázal novým projektem pro Ministerstvo zemědělství s názvem „Inovace systému pěstování brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů s omezenými vstupy pesticidů a hnojiv vedoucích ke snížení znečištění vody a zachování konkurenceschopnosti pěstitelů brambor.“ Tento 3-letý projekt bude ukončen v roce 2021 a podílí se na něm i další organizace - Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, VŠCHT.

Dalším tématem setkání zemědělců byla kapková závlaha u brambor, kterou porovnával Výzkumný ústav bramborářský v období let 2016 – 2018 u dvou odrůd brambor (rané a polorané). Porovnávaly se výnosy odrůd během zavlažování a u nezavlažovaných odrůd, kvalita hlíz a ekonomika. Celkově byl výnos brambor, u kterých se kapková závlaha prováděla, o třetinu vyšší, dále byla vysoká kvalita hlíz brambor a díky kapkové závlaze se nesmývaly fungicidy. Zároveň je nutné připomenout, že se jednalo o období sucha, vysokých teplot a nedostatku dešťových srážek.

Poslední ukázkou na poli byl stroj Varior 500, což je kypřič brambor, který je technicky a technologicky konstruován pro povrchovou a podpovrchovou kultivaci hrůbků a brázd s cílem zlepšit retenční schopnost půdy, zvýšit infiltraci vody ze srážek, nebo závlahy a vytvořit vhodné podmínky pro efektivní využití živin z aplikovaných hnojiv do půdy rostlinami. Kypřič rozrušuje s využitím hvězdicových válců krustu na povrchu hrůbků na začátku vzcházení rostlin, dále vytváří nebo obnovuje důlky a hrázky v nekolejové brázdě a kypří utuženou půdu na okrajích kolejové brázdy. Na kypřiči Varior 500 jsou uplatněny dva patenty a to jeden na celkovou inovativní konstrukci stroje a druhý na originální aplikaci hnojiv ke kořenům hlíz. Tuto půdoochrannou technologii využívají zatím v Polabí a na Klatovsku, ale Výzkumný ústav bramborářský věří, že se najde další zájemce také na Vysočině. Výzkumný ústav bramborářský představil zajímavou nabídku zemědělcům, a to formu zapůjčení a vyzkoušení stroje Varior 500.

 „Půdoochranné technologie jsou důležitým tématem Kraje Vysočina v oblasti zemědělství a toto téma bylo mimo jiné diskutováno na  jednání pracovní skupiny Zemědělství a lesnictví v minulých letech v rámci Dohody mezi kraji ČR – Jihočeským, Jihomoravským, Vysočinou a Dolním Rakouskem,“ dodává Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina.

• Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• e-mail: tisk@kr-vysocina.cz