Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Rozpočet kraje > Rozpočty a střednědobé výhledy PO


 

Poutníkem v Muzeu Vysočiny Třebíč při příležitosti roku baroka

Poutníkem v Muzeu Vysočiny Třebíč při příležitosti roku baroka
Letošní rok je agenturou Czech Tourism vyhlášen Rokem českého baroka, protože v naší zemi zůstalo po tomto uměleckém slohu nepřeberné množství krásných a zajímavých stop, které každoročně obdivují domácí i zahraniční turisté z celého světa. „S cílem přiblížit barokní stavby a poutní místa se vztahem nejen k třebíčskému regionu vytvořilo Muzeum Vysočiny Třebíč výstavu s názvem Klobouk, hůl a růženec,“ informovala kurátorka výstavy Božena Kabelíková z třebíčského muzea s tím, že k vidění jsou i výjimečně vystavované babické korouhve od Františka Bílka.
 

 
 

Tyto dvě jedinečné korouhve, které na zakázku kněze a spisovatele Jakuba Demla v roce 1904 zhotovil sochař a grafik František Bílek, byly až do roku 2015 ve sbírce Muzea Vysočiny Třebíč. Poté byly navráceny původnímu vlastníkovi, a to Římskokatolické farnosti Babice u Lesonic. Korouhve jsou vyrobeny z červeného sametu a na něm jsou připevněny originální temperové malby. Jedna znázorňuje Kristovu tvář a druhá jeho matku, Pannu Marii. S ohledem na citlivost použitého materiálu není možné trvalé vystavení, a proto tyto korouhve bývají k vidění jenom ojediněle. Ostatně i v minulosti se korouhve používaly převážně při slavnostních příležitostech. Na zámku v Třebíči budou prezentovány do 15. října 2017, kdy bude celá výstava ukončena.

 

Dále jsou k vidění barokní plastiky světců, lidové plastiky, modlitební knížky, devocionálie nebo kněžské ornáty. Zajímavé je též porovnání vybraných barokních sakrálních objektů zachycených na fotografiích ze třicátých let minulého století a v současnosti. Vše je navíc doplněno poutavými texty a dalšími obrázky. Dozvíte se zde o drobných sakrálních stavbách, jako jsou kapličky, boží muka, pamětní a kamenné kříže, kterými ožila barokní krajina. Opomenuty nejsou ani prameny a studánky opředené pověstmi o zázračných uzdraveních nebo o zjeveních Panny Marie, se kterou je spjat mariánský kult. Zmíněna jsou též poutní místa v sousedním Rakousku.

 

Hned od vstupu na výstavu se návštěvník může vydat na pouť, díky níž snad lépe pochopí barokní společnost. Ačkoliv poutě se staly kulturní tradicí již během středověku. Z věšáku je možné si půjčit hůl, klobouk a brašnu a vyrazit napříč výstavou. Hraví a soutěživí návštěvníci zajisté ocení hrací kartu, za jejíž vyplnění a následné odevzdání na pokladně muzea obdrží sladkou odměnu. Během putování na poutníka čeká několik interaktivních stanovišť, například od pradávna posvátné Hluboké Mašůvky s křížovou cestou, poutní kostel v Kostelním Vydří s poznávačkou barokních kostelů, poutní kaplička v osadě Dobrá Voda u Kdousova s hmatovou bednou, Kostelíček v Třebíči s patronem sv. Janem Nepomuckým a další.

 

„Naše země je plná dynamických a zdobných barokních staveb. Mnohdy si je ani v krajině neuvědomujeme, ale rozhodně stojí za naše povšimnutí. Přijďte blíže poznat svůj region a nechte k sobě promluvit umělecko-kulturní směr, který hýbal Evropou v 17. a 18. století,“ uzavřel Ladislav Seidl, vedoucí krajského odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu.



  • Jana Komínová, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
    Krajský úřad Kraje Vysočina
  • tisk@kr-vysocina.cz
 
 
Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová
Vytvořeno / změněno: 13.7.2017 / 13.7.2017

Počet návštěv: 5123
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek