Informační technologie Kraje Vysočina

Další zajímavý projekt, který probíhá ve spolupráci s Národní agenturou pro zemědělský výzkum, se nazývá „Osud vybraných mikropolutantů, které se vyskytují ve vyčištěné vodě a kalech z čistíren odpadních vod, v půdě.“ Pracovníci z Laboratoře environmentální chemie a biochemie na českobudějovické čistírně pěstují na záhonech s různými typy půd a rostliny, jako je kukuřice, salát, mrkev nebo cibule. Do některých záhonů umístili kompost vyprodukovaný v čistírně a část z nich je zalévána vyčištěnou odpadní vodou. Cílem výzkumu je průzkum osudu vybraných látek v půdě, případně rostlinách. „Kraj Vysočina financoval v této oblasti projekt Materiálová transformace čistírenských kalů na registrované hnojivo, kdy zpracovatel VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Žďár nad Sázavou měla v tomto projektu za cíl využít čistírenský kal jako primární surovinu pro výrobu organického hnojiva, které je registrované a způsobilé k přímé aplikaci na zemědělskou půdu,“ doplňuje radní Kraje Vysočina za oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životní prostředí Pavel Hájek. 

Závěr prvního dne patřil představení managementu v přírodní rezervaci Radomilická mokřina, kdy pozemky rezervace vykoupil Jihočeský kraj v rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE s názvem Optimalizace zajišťování managementu lokalit soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku.   Druhý den byl zaměřen na lesní hospodářství a ukázky praktické výuky Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek. V roce 2014 byla zřízena příspěvková organizace Krajské školní hospodářství Jihočeského kraje a doplňkovou činností této organizace je klasické rybářské, lesnické a myslivecké hospodaření na rybnících a v lesních porostech, kde souběžně probíhá praktická výuka studentů. 

Zástupci pracovní skupiny Zemědělství a lesnictví byli pozváni na exkurzi do lesního polesí Hůrky. Zde je nejvíce zastoupenou dřevinou smrk (39 %), dále borovice, douglaska a pod 10 % je zastoupen i modřín a jedle. Z listnáčů dominuje dub letní i zimní – 11 %, buk zaujímá 6 %. Krajské školní hospodářství obhospodařuje 1 400 ha lesních porostů, z toho na polesí Hůrka je 672 ha v Lesním hospodářském plánu. Na polesí je pilařská výroba, bažantnice, demonstrační obůrky a uskladněna technika nakoupená z projektu LIFE, která pomáhá na managementu zvláště chráněných území, ale i v lese a na rybnících. Zástupci krajů si vyměnili zkušenosti s řešením následků kůrovcové kalamity a radní Kraje Vysočina dodává závěrem: „V celé České republice roste podíl lesů smíšených s převahou listnáčů. V Kraji Vysočina se v roce 2021 s podporou Ministerstva zemědělství podařilo vlastníkům lesů vysázet 17,1 milionu sazenic lesních dřevin na výměře 2 854 ha s dotační podporou ve výši 183,6 milionu korun. Z průzkumu u vybraných vlastníků lesů Kraje Vysočina, kteří mají schválený lesní hospodářský plán, vyplývá, že smrkem ztepilým je zalesněno méně než 50 % plochy.“

 

• Více informací Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz