První
den na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech byl
zaměřen na představení činnosti fakulty, jejího kvalitního přístrojového vybavení,
vědecké činnosti a představení projektů na výzkum akvakultury, hydrobiologie,
toxikologie, nemocí ryb a chovu ryb a raků.
Zástupce jednotlivých krajů zaujal projekt s názvem Nové polutanty
v životním prostředí a jejich vliv na sladkovodní ekosystémy. Cílem tohoto
projektu je komplexní výzkum osudu cizorodých sloučenin ve vodních a půdních
ekosystémech a kritické hodnocení jejich vlivu na exponované organizmy a jejich
společenstva. Nové, dosud chybějící informace mají klíčový význam pro
ekonomicky smysluplné strategické plánování v oblastech čištění odpadních
vod, úpravy pitné vody a managementu hospodaření v krajině.
Další
zajímavý projekt, který probíhá ve spolupráci s Národní agenturou pro
zemědělský výzkum, se nazývá „Osud vybraných mikropolutantů, které se vyskytují
ve vyčištěné vodě a kalech z čistíren odpadních vod, v půdě.“
Pracovníci z Laboratoře environmentální chemie a biochemie na
českobudějovické čistírně pěstují na záhonech s různými typy půd a rostliny,
jako je kukuřice, salát, mrkev nebo cibule. Do některých záhonů umístili
kompost vyprodukovaný v čistírně a část z nich je zalévána vyčištěnou
odpadní vodou. Cílem výzkumu je průzkum osudu vybraných látek v půdě,
případně rostlinách. „Kraj Vysočina financoval v této oblasti projekt
Materiálová transformace čistírenských kalů na registrované hnojivo, kdy zpracovatel
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., divize Žďár nad Sázavou měla v tomto
projektu za cíl využít čistírenský kal jako primární surovinu pro výrobu organického
hnojiva, které je registrované a způsobilé k přímé aplikaci na zemědělskou
půdu,“ doplňuje radní Kraje Vysočina za oblast lesního a vodního hospodářství,
zemědělství, životní prostředí Pavel Hájek.
Závěr prvního dne patřil
představení managementu v přírodní rezervaci Radomilická mokřina, kdy
pozemky rezervace vykoupil Jihočeský kraj v rámci projektu CZ-SK SOUTH
LIFE s názvem Optimalizace zajišťování managementu
lokalit soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku.
Druhý
den byl zaměřen na lesní hospodářství a ukázky praktické výuky Vyšší odborné
školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek.
V roce 2014 byla zřízena příspěvková organizace Krajské školní
hospodářství Jihočeského kraje a doplňkovou činností této organizace je
klasické rybářské, lesnické a myslivecké hospodaření na rybnících a v lesních
porostech, kde souběžně probíhá praktická výuka studentů.
Zástupci pracovní
skupiny Zemědělství a lesnictví byli pozváni na exkurzi do lesního polesí
Hůrky. Zde je nejvíce zastoupenou dřevinou smrk (39 %), dále borovice,
douglaska a pod 10 % je zastoupen i modřín a jedle. Z listnáčů dominuje
dub letní i zimní – 11 %, buk zaujímá 6 %. Krajské školní hospodářství
obhospodařuje 1 400 ha lesních porostů, z toho na polesí Hůrka je 672 ha
v Lesním hospodářském plánu. Na polesí je pilařská výroba, bažantnice,
demonstrační obůrky a uskladněna technika nakoupená z projektu LIFE, která
pomáhá na managementu zvláště chráněných území, ale i v lese a na
rybnících.
Zástupci
krajů si vyměnili zkušenosti s řešením následků kůrovcové kalamity a radní
Kraje Vysočina dodává závěrem: „V celé České republice roste podíl lesů
smíšených s převahou listnáčů. V Kraji Vysočina se v roce 2021
s podporou Ministerstva zemědělství podařilo vlastníkům lesů vysázet 17,1
milionu sazenic lesních dřevin na výměře 2 854 ha s dotační podporou
ve výši 183,6 milionu korun. Z průzkumu u vybraných vlastníků lesů Kraje
Vysočina, kteří mají schválený lesní hospodářský plán, vyplývá, že smrkem
ztepilým je zalesněno méně než 50 % plochy.“
- Více informací Eva Horná, odbor
životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina - tisk@kr-vysocina.cz