Servis pro samosprávu

• František Kouřil

Žije v Železných Horkách a věnuje se sklářství. První zaměstnání po absolvování školy ve Světlé nad Sázavou získal ve vyhlášené sklárně ve Škrdlovicích. Zde si prošel posty od baňkaře, jádraře až po prvního pomahače v dílně u mistra Jaroslava Beránka.  Velmi záhy se díky svému umu stal mistrem vlastní dílny. Tvrdou prací a dlouhou zkušeností se vypracoval na vysokou úroveň vyrábění hutního skla bez formy nebo za použití poloforem. Dnes tvoří v ateliéru Valnerglass v Přibyslavi. Je autorem více než tří stovek autorských vzorů, které navazují na tradice škrdlovické sklárny. Jedná se především o metodu volných tvarů bez použití forem anebo s poloformami, při nichž je nutné pracovat precizně a rychle. Každý výrobek je tedy originál, v případě Františka Kouřila jeho dílo nezapře autorova ducha a tradici vzešlou ze škrdlovické sklárny. Ateliér Valnerglass v roce 2013 vyrobil poháry pro Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě, vyváží své výrobky do zahraničí a prezentuje české sklo na prestižních výstavách.

• František Novák

Titul Mistra tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina mu bude udělen v roce jeho životního jubilea. Padesátiletý uznávaný sklář si v roce 1995 otevřel svou vlastní sklářskou dílnu, začínal s výrobou dekorativních předmětů, následovala tvorba replik historického skla. Cestou vlastních zkušeností se dopracoval k produkci skleněných předmětů inspirovaných antickým Římem až po současnost. Na základě archeologických nálezů rekonstruuje původní tvary skleněných výrobků. V minulých letech se aktivně podílel na experimentu tavby skla v replice středověké sklářské pece vytvořené Muzeem Vysočiny Havlíčkův Brod. Je považován za velkého znalce výroby skleněných předmětů, rozumí i teoretické části výroby a je vždy připraven se o své znalosti a zkušenosti podělit s veřejností. „Sklo se vyvíjí pět tisíc let, ale pořád se učíme,“ říká.

• Luděk Žákovský

Ač rodák ze Znojma, žije v Jackově a v Moravských Budějovicích provozuje svou sedlářskou dílnu. Pro různé firmy a následně ve své dílně produkoval kožařské zboží, později na zakázku začal renovovat  a vyrábět sedla, postupně se specializoval právě na výrobu sedlářských potřeb a koňských sedel na míru. Velkým domácím vzorem a člověkem, od kterého načerpal mnoho zkušeností a znalostí, byl sedlář Karel Křížek z Třebíče. Sedlářské řemeslo si osvojil samostudiem. Patří k vyhledávaným dodavatelům pro klienty v Rakousku, Kanadě i USA, ale i v Japonsku, Polsku, Španělsku... Sedlářské umění osmapadesátiletého Luďka Žákovského bylo prezentováno na výstavách, na westernových závodech, na rytířských turnajích, prezentaci oboru a popularizaci tradiční rukodělné výroby věnuje velkou pozornost. Luděk Žákovský je výjimečný svojí precizností, citem pro kožený materiál a pokorou, se kterou ke svým výrobkům přistupuje. Jeho životním koníčkem je country, figuruje jako umělecký vedoucí skupiny Tuláci.

„Seznam Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“ od roku 2015 vede Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace, která je pověřenou organizací k zajištění úkolů tradiční lidové kultury v kraji prostřednictvím svého Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina.

O udělení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“ rozhoduje Zastupitelstvo Kraje Vysočina. V jednom kalendářním roce mohou být uděleny maximálně tři tituly „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“. Titul se uděluje na dobu neurčitou. Udělení titulu se osvědčuje listinou (diplomem) a je spojeno s předáním věcného daru.

Předání titulů „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“ se uskuteční u příležitosti Slavnostního předání ocenění v oblasti tradiční lidové kultury udělovaných Krajem Vysočina, a to v Muzeu Vysočiny Třebíč 17. dubna 2019.

K systému vlastního oceňování v podobě udělování titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“ přistoupil Kraj Vysočina v roce 2015. Tímto krokem veřejně uznává a podporuje řemeslné výrobce, kteří dokonale ovládají postupy, dovednosti, popř. technologie v daném oboru tradiční rukodělné výroby, prezentují je na veřejnosti a přiměřeně svým možnostem své znalosti a zkušenosti předávají dalším generacím. Způsob předkládání a hodnocení návrhů a udělení titulu upravují Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro udělení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“.

Péče o lidová řemesla a lidovou uměleckou výrobu, jejich ochrana, uchování, dokumentace, prezentace a předávání dalším generacím je jedním z prioritních témat v péči o tradiční lidovou kulturu.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina dosud obdrželi:

1. Drahomír Smejkal, obor: výsek pilníků a rašplí

2. Aleš Uherka, obor: tradiční kolářství

3. Hana Šmikmátorová, obor: malování horáckých kraslic

4. Jindřich Toman, obor: výroba štípaných holubiček

5. Jindřich Holub, obor: výroba šindele

6. Marie Žilová, obor: textil – zmenšené repliky krojů a krojových součástek

7. Eva Jurmanová, obor: textil - zmenšené repliky krojů a krojových součástek

8. Jaroslav Fieger, obor: kámen, kamenictví

Foto:

1) František Kouřil (foto: ateliér Valnerglass), 2) František Novák (foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod), 3) Luděk Žákovský (foto: Muzeum Vysočiny Třebíč)

• Lenka Novotná, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  e-mail: tisk@kr-vysocina.cz