Ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina

Zamýšlím-li se nad prioritami směrování krajského úřadu, nemohu začít jinak, než heslem „Vysočina – náš domov“. Ano, jsou v něm obsaženy potřeby Vysočiny, jejích obyvatel, zde působících firem, institucí, ale i přijíždějících turistů. Jsou to potřeby různých sociálních, profesních a zájmových skupin – například našich dětí, mládeže i seniorů, nemocných, podnikatelů, zaměstnanců i nezaměstnaných, zemědělců, zahrádkářů a chovatelů, ...

 

Co můžeme společně udělat pro to, aby se nám všem na Vysočině žilo lépe?

 

Protože krajský úřad je jedním z orgánů kraje a jako takový má vymezeny okruhy své činnosti a svoji odpovědnost, nemohu jinak, než tyto obecné úvahy přece jen zúžit. Jako ředitel musím však zachovat určitý nadhled a ze všech důležitých věcí vybrat právě takové, které se týkají celého úřadu, všech jeho odborů a oddělení, všech jeho úředníků.

 

Vycházejí mi z toho tyto priority:

 

 

Kvalita práce úřadu a jeho prestiž

 

Úřednická práce je ve své podstatě službou veřejnosti, prací pro kraj a pro stát.

Samozřejmostí by měl být kvalitní výkon přenesené působnosti, tedy toho, čím kraje pověřil stát. Musíme dbát o to, abychom konali nestranně a nezávisle, podle zákonů a dalších právních předpisů. Abychom citlivě vyvažovali často protichůdné zájmy, chránili slušné před neslušnými, právo před bezprávím. Musíme si být vědomi velké odpovědnosti při rozhodování.

V samostatné působnosti jsme zavázáni poskytovat kvalitní servis pro hejtmana, radu a zastupitelstvo kraje.

Bohužel se nevyhneme řešení konfliktních a nepříjemných záležitostí, ve všech situacích však musíme postupovat profesionálně, korektně a zdvořile. Občanská slušnost nechť je nám zákonem stejně jako vstřícnost a důstojné vystupování. Každý úředník by měl usilovat o to, aby byl uznáván veřejností i spolupracovníky nejen jako výtečný odborník, ale i jako dobrý člověk - pro jeho osobnostní kvality. Podle každého z nás bude posuzován krajský úřad i kraj jako celek.

 

Starost o rozvoj Vysočiny, aktivita úřadu v rámci výkonu samostatné působnosti

 

Nám, úředníkům, je vlastní přirozeně inklinovat k preferenci přenesené působnosti, tedy výkonu státní správy. Samospráva územního celku je však často důležitější, často totiž větší měrou určuje kvalitu života v regionu do budoucna.

Především bychom proto měli být společně s volenými, politickými orgány kraje dobrými hospodáři. Měli bychom pracovat efektivně a uvážlivě využívat materiální zdroje, lidský potenciál i čas. Měli bychom myslet více na budoucnost, než na aktuální okamžik, měli bychom usilovat o rovnoměrný rozvoj ve všech oblastech společenského života (o pozitivní posun v materiálních i nemateriálních hodnotách), o dlouhodobě udržitelné zlepšování podmínek pro život v kraji. Při hospodaření s prostředky rozpočtu a s majetkem kraje si musíme uvědomovat, že jde o společné hodnoty, za které však neseme svůj díl odpovědnosti úměrný rozhodovacím kompetencím.

Při výkonu samostatné působnosti je naší povinností respektovat oprávněné politické zájmy, tedy takové zájmy politických subjektů, které našly u občanů oporu potvrzenou volebními výsledky. Úředník se musí při takové činnosti ptát na názor volených orgánů nejen tehdy, předepisuje-li to zákon, ale také vždy, když si není jejich záměry jistý.

V pozici výkonného článku samosprávy se cítíme dobře, úřad však musí umět přijímat také roli iniciační – toho, kdo přichází s vizemi, koncepcemi, návrhy systémových řešení. A to je přece jen složitější.

 

Čerpání a smysluplné využití „evropských“ peněz

 

Možná jsem pro nadpis (pro jeho lepší srozumitelnost) použil nepřesné vyjádření. Ono totiž v podstatě nejde o peníze, které by nám darovala Evropská unie, ale o peníze, které produkujeme my sami, které zaplatí naše podniky a naši zaměstnanci, naši občané. Tyto peníze putují z národních států do pokladny Evropské unie, poté se z větší či menší části vracejí zpět - s reglementem, jak je používat.

My máme nyní to štěstí, že se nám vrací více, než kolik platíme. Za pár let to však bude obráceně. Obecně však platí, že se prostředků vrací méně - cestou jich v průměru ubude, stráví je dílem nezbytná, dílem přebujelá administrativa i organizačně-technické postupy a zázemí.

Konkurenty Vysočiny jsou nejen ostatní členské země Evropské unie jako takové, ale také všechny evropské regiony včetně ostatních krajů České republiky. Je naší povinností usilovat o odpovídající pozici Vysočiny, o její místo na výsluní.

V této oblasti spatřuji dvojí úlohu krajského úřadu. Jednak musíme pečovat o to, aby se do našeho regionu dostalo co nejvíce peněz. Ještě důležitějším zadáním je povinnost starat se o smysluplné využití přidělených prostředků  určených na projekty, které přinesou nové hodnoty, novou kvalitu, které nastartují rozvoj. Souvisí s tím nejednoduché úřadování a velmi odpovědné rozhodování.

 

Vytvoření podmínek pro elektronizaci veřejné správy

 

Rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií přináší nové možnosti i pro veřejnou správu. Budeme aktivními účastníky velkolepého projektu zvaného e-government, tedy zavádění „elektronického vládnutí“. Tento fenomén může zásadním způsobem změnit mnohé procesy a postupy, může přinést nutnost úprav organizační struktury, vybudí nové požadavky na technické vybavení úřadu a především pak na kvalifikaci personálu.

Mění se systém komunikace, systém práce, mění se základna využitelná pro rozhodování. Je na nás, jak otevírajícího se prostoru využijeme. Budeme snadněji a rychleji komunikovat, přenášet a sdílet data, ale také bude snazší data shromažďovat, analyzovat a analýz využívat. Je to moderní a může to být velmi prospěšné. Může to vést k vyšší efektivitě, pružnosti veřejné správy, může to být přijatelnější pro občany, může jim to usnadnit, urychlit, zlevnit a zpříjemnit vyřizování jejich záležitostí.

E-government může přinést řadu výhod, ale pozor i na rizika. Při každém dílčím kroku je nutné přemýšlet o jeho účelnosti, o poměru očekávaného přínosu a na něj vázaných nákladů, a také o tom, zda nemůže dojít ke snadnému zneužití pro soukromé či skupinové cíle či dokonce pro trestnou činnost. Dbejme, abychom pracovali vždy jen s validními informacemi. Abychom se přehnaným využíváním nových možností vzájemně neobtěžovali a nečerpali energii a kapacitu nad nezbytnou míru. Abychom pamatovali na zranitelnost každého systému a dbali o jeho zabezpečení. Abychom nové technologie skutečně ovládali a využívali je se zdravým „selským“ rozumem k obecnému prospěchu. S informačními technologiemi je to stejné, jako v případě ohně - dobrý sluha, špatný pán.

 

 

Myslím, že je účelné tu a tam se vracet k prioritám, k ideovému základu, k podstatě konání. Jen tak je možné korigovat své vlastní počínání a naplňovat jeho základní smysl. Pro nás budiž tím smyslem poselství obsažené v heslu „Vysočina – náš domov“.