Přímá souvislost mezi internetizací obcí a systémem pro řízení krajské komunity

Systém pro řízení krajské komunity, který by měl být vybudován jako reakce na zákon 106/1999 Sb., bude plnit roli informačního a znalostního elektronického (on-line) centra kraje Vysočina. Jak bylo zdůrazněno v předcházejícím materiálu „Projekt realizace zákona 106/1999 Sb. na území kraje Vysočina“, systém pro řízení krajské komunity by měl:

a)      dodávat prostá data a informace o kraji

b)      dodávat informace vzniklé z kontextu a vzájemných vazeb několika měst resp. obcí, tzv. mikroregionů (typu navštívíte-li obec A, je dobré zavítat do obce B a C, tyto obce společně pořádají sportovní akci)

c)      zpracovávat významné akce v kraji a upozorňovat na ně (včetně odkazů na konkrétní město či obec)

d)      podporovat a řídit rozvoj informačního zapojení měst a obcí kraje

e)      dodávat informace z kontextu vazeb mezi kraji

f)        dodávat informace z centrálních úřadů ČR resp. i vyšších struktur jako je EU a poskytovat informace těmto strukturám.

Informační a znalostní elektronické centrum kraje povede k vytvoření komunit kolem lokalit sdílením kontextově obohacených informací a znalostí. Sdílení informací a znalostí vede k  interaktivnímu přístupu do komunity a budování hodnot sounáležitosti.

Internetizace obcí je podmínkou nutnou pro elektronickou komunikaci a interakci občanů s veřejnou správou a rovněž navzájem občanů a pracovníků veřejné správy. Jde o to vybudovat takové podmínky, aby katalyzovaly elektronickou komunikaci a přístup k informacím jak na straně občanů, tak na straně pracovníků veřejné správy.

Jestliže Projekt realizace zákona 106/1999 Sb. na území kraje Vysočina zaměřený na systém pro řízení krajské komunity si klade za cíl vybudovat krajský informační portál a potom trvale řídit především obsahovou stránku tohoto portálu, projekt Internetizace obcí na území kraje Vysočina se soustřeďuje na vytvoření infrastrukturních podmínek pro připojování a elektronickou komunikaci mezi občany, veřejnou správou a subjekty veřejné správy navzájem.  Oba projekty je nezbytné řídit časově, technicky a finančně jako jeden program, tj. projekt přímo synchronizovaných projektů.

Tři hlavní oblasti projektu Internetizace obcí

Projekt Internetizace obcí na území kraje Vysočina musí řešit tři velké oblasti:

1.      Komunikační (přenosovou) infrastrukturu pro pracovníky veřejné správy. Jedná se o zajištění technologií  nezbytných pro připojení.

2.      Softwarovou podporu pro vlastní elektronickou komunikaci pracovníků veřejné správy.

3.      Vytvořením podmínek pro občany kraje k cenově,  technicky, a  obslužně přijatelnému způsobu komunikace s veřejnou správou.

Vazba na komerční poskytovatele infrastrukturních služeb

Řešení výše zmíněných oblastí je vhodné provádět v koordinaci s projekty realizovanými v gesci Úřadu pro veřejné informační systémy, Ministerstva vnitra, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva kultury, Úřadu pro ochranu osobních údajů a s aktivitami České pošty, s.p.  Rovněž je vhodné využívat možností nabízených komerční sférou.

Za klíčové projekty pro realizaci výše zmíněných oblastí internetizace obcí  je možno označit Komunikační infrastrukturu ISVS budovanou Českým Telecomem na základě smlouvy s ÚVISem. Cílem projektu je zajištění bezpečné a ekonomicky výhodné komunikace včetně přístupu k centrálním informačním zdrojům. Součástí komunikační infrastruktury mají být rovněž kontaktní místa veřejné správy.

Česká pošta, s.p., realizuje napojení pošt on-line s tím, že do konce roku 2002 bude napojeno cca 1700 nejvýznamnějších pošt, což by se dalo využít pro elektronickou komunikaci občanů s veřejnou správou nebo i navzájem. Současně nabízí tzv. hybridní poštu umožňující elektronicky posílaný dokument (e-mail) vytisknout pracovníky pošty a doručit adresátovi v tištěné podobě a realizuje rovněž projekt registrované elektronické pošty jako elektronickou obdobu doporučených zásilek s plánem nabízení těchto služeb v druhé polovině roku 2002..

Nahrazení papírové elektronickou komunikací

Současná koncepce administrativy ve veřejné správě neodpovídá moderním technologiím. Zatímco v komerční sféře je použití moderních technologií ke komunikaci již běžné, veřejná správa značně zaostává. Je pouze otázkou času, kdy veřejnost zvyklá na určitý standard komunikace např. ze zaměstnání či ze školy, začne tyto standardy důrazně vyžadovat i po veřejné správě. V takové chvíli se současná koncepce pouze papírové komunikace mezi občanem a úřadem stane neudržitelnou.   

Poskytování veřejných dat elektronicky

Značný tlak v této oblasti lze očekávat i ze strany Evropské unie.V závěrech zasedání Rady Evropy  v březnu 2000 byla vyzvána veřejná správa EU na všech úrovních, aby využitím moderních technologií učinila informace co nejdostupnějšími.V Akčním plánu eEurope Informační společnost pro všechny, přijatém Radou Evropy ve Feiře v červnu 2000, se v programu Government on-line: electronic access to public services proto tato výzva promítla do úkolu zajistit do konce roku 2002 poskytování všech základních veřejných dat elektronicky, včetně informací legislativních, o kultuře, o dopravě a o životním prostředí.                    

Tentýž úkol se stejným termínem potvrdili i vrcholní představitelé asociovaných zemí na summitu v Gotteborgu v červnu 2001, v rámci schváleného Akčního plánu eEurope+ Společná snaha o implementaci informační společnosti v Evropě.

Informační propojení veřejné správy

Přitom podle průzkumu informačních potřeb pracovníků veřejné správy, realizovaného v loňském roce katedrou systémové analýzy VŠE v Praze, pracovníci měst a obcí využívají především ty informace, které jsou v tištěné formě. Při řízení vlastní činnosti a správy majetku obcí nejsou dostatečně využívány informační technologie. Nevyužívají internet pro získávání dat z jiných státních a správních úřadů. Je pozitivní, že si uvědomují potřebnost informací především týkajících se dění v obci - přehled o nezaměstnanosti, o provozovaných živnostech, o struktuře výroby a služeb, o migraci pracovníků a trestné činnosti. Je však zarážející, že toto jsou informace, u nichž respondenti pociťovali jejich nedostatek, to jest, že si je nedokázali zajistit. Proto v analýze bylo doporučeno malým obcím, aby se zaměřily na získávání dat z evidencí jiných správních a státních úřadů využitím internetu. Dále, aby nasazením informačních technologií do správy obcí zefektivnily svá rozhodování, neboť jim to umožní pracovat s nejvhodnější formou prezentace dat vzhledem k řešenému problému veřejné správy.                                                        

Snížení požadavku na dojíždění za veřejnými službami

 Dalším argumentem ve prospěch urychleného zavádění informačních technologií i do malých obecních úřadů je omezování dopravních spojů veřejné dopravy na venkově, omezování počtu poboček bank a  změna v poskytování poštovních služeb, což ve svém důsledku přináší obyvatelům venkova i podnikatelům tam působícím další nároky na dojíždění do vzdálenějších lokalit. Celá řada obyvatel venkova hledá nové uplatnění ve vzdálených větších sídlech.

Vytvoření prostředí pro homeworking

Právě v kraji Vysočina může internet nejenom zefektivnit činnost místní samosprávy, ale může se stát katalyzátorem restrukturalizace venkova a obnovy jeho životních funkcí. Obyvatelé obcí se mohou přeorientovat na jinou činnost, zejména pomocí tzv. homeworkingu, podnikatelé mohou komunikovat nejen na regionální, ale i světové úrovni, všichni mohou využívat služeb homebankingu. Internetizace tak zvýší úroveň života v obcích ( s využitím programu distančního vzdělávání a v budoucnosti poskytováním zdravotních služeb on-line ) a tím pomůže snížit rozdíly mezi městem a venkovem.

Závěr

Zajištění výše uvedených potřeb je v souladu se strategií e-Europe iniciativy přijaté Evropskou Radou v Lisabonu roku 2000, k níž se přihlásily i asociované státy svojí iniciativou e-Europe plus přijatou ve Stockholmu v červnu tohoto roku, v nichž se speciálně uvádí, že je nutné  umožnit všem občanům, domácnostem, podnikatelům, školám a administrativě on-line přístup.

V souladu s těmito cíli jsou i opatření 3.2.l. Zlepšení možností přístupu veřejnosti k informacím prostřednictvím informačních technologií a opatření 3.2.2. Zavedení Informačního systému veřejné správy Programu rozvoje kraje Vysočina. Jednou z aktivit naplňujících opatření je i zavádění internetu na obecní úřady, do škol a na veřejně přístupná místa v městech a obcích.

                                                                                                                                                 Jedním ze základů elektronické komunikace je e-mailová komunikace. Její rozšíření  mezi obecními úřady na území kraje Vysočina je podrobně uvedeno v příloze l. (V okrese Havlíčkův Brod má e-mailovou adresu 13 obcí, v okrese Jihlava 56 obcí, v okrese Pelhřimov 24 obcí, v okrese Třebíč 47 obcí a v okrese Žďár nad Sázavou 54 obcí).

Časová dimenze

Po konzultacích s právníky o výkladu nařízení vlády č.304 ze dne 25.7.2001 (příloha 2), kterým se provádí zákon č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu-příloha 3) ve vztahu k obcím, lze uvést následující výsledek:

V § 1 odst.1 Nařízení vlády č.304 se uvádí:  "Pokud ze zvláštních právních  předpisů  ( Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, Zákon č.71/1967  Sb., o správním řízení,  Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád,  Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním  - ve znění pozdějších předpisů )  vyplývá pro orgány veřejné moci povinnost přijmout podání učiněné v elektronické podobě, podepsané elektronicky, anebo stanoví-li zvláštní právní předpis právo orgánů veřejné moci činit úkony v elektronické podobě, podepsané elektronicky, orgány veřejné moci, včetně územních samosprávných celků provádějících výkon státní správy v rámci přenesené působnosti, přijmou k zajištění postupu podle zvláštních právních předpisů tato organizačně technická opatření..."

 
V tomto textu se hovoří explicite pouze o pověřených obcích (t.j. obcích, které jsou pověřeny výkonem státní správy v rámci přenesené působnosti).
Ve skutečnosti však se povinnost přijímat podání učiněná v elektronické podobě dotýká všech obcí, a to z následujících důvodů:

1) Obce jsou orgány veřejné moci, neboť podle usnesení Ústavního soudu ČSFR ze dne 9.6.1992, sp.zn.ÚS 19/92, uveřejněno ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR č.1, ročník 1992,

"Veřejnou mocí je taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať už přímo, anebo zprostředkovaně.Subjekt, o kterého právech anebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu."

 
2) Obce se zabývají poplatky a platí pro ně správní řád ( m.j. přijímají ohlášení staveb, kde stačí ohlašovací povinnost).Vyplývá pro ně tedy povinnost přijmout podání učiněná v elektronické podobě i další povinnosti ze zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení ( správní řád ), ve znění pozdějších předpisů.

                                                                                                                                                                                                                                      Proto je nutné, aby elektronizace obcí proběhla co nejdříve, nejlépe do konce tohoto roku. I když nařízení vlády nehovoří o žádných sankcích, bude díky mediální kampani velký tlak ze strany občanů i podnikatelů na obecní úřady, aby tuto moderní formu kontaktu zavedly v souladu se zákonem co nejdříve.

Realizace je však vázána ještě na vyhlášku Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 366 ze dne 3.10.2001 o upřesnění podmínek stanovených v § 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu a o  upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu (příloha 4) a na příslušný standard Úřadu pro veřejné informační systémy " Standard ISVS pro náležitosti technického a programového vybavení elektronických  podatelen ve vztahu k používání zaručeného elektronického podpisu", který dosud nebyl vydán. Jeho návrh, tak jak byl zaslán do připomínkového řízení, je uveden  v příloze 5.

Podle oficiálního sdělení předsedy Úřadu pro veřejné informační služby bude standard vydán do jednoho měsíce. Úřad pro ochranu osobních údajů  udělí akreditaci k působení jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb subjektům působícím na území České republiky v průběhu prosince tohoto roku. Tím bude dovršeno vydání všech zákonných norem potřebných k provedení zákona o elektronickém podpisu a pro orgány veřejné moci nastane povinnost postupovat podle nařízení vlády č. 304.

Regionální odbor krajského úřadu rozhodně doporučuje pracovat v etapách a začít s miniregiony, které jsou na okraji kraje a některé z nich mají odstředivé tendence. Tím se prokáže, že kraj o ně pečuje a že právě internet odstraní překážku vzdálenosti obcí od krajského úřadu v Jihlavě. Ve druhé etapě pak internetizovat ty miniregiony, kde je přirozený zájmový přesah do sousedních krajů. Všechny tyto miniregiony jsou vyznačeny na přiložené katastrální mapě (příloha 6) Ve třetí etapě pak ostatní obce kraje Vysočina.

Technická a finanční dimenze

Co se týká technické a finanční dimenze projektu, je nutné využít nabídek komerční, po případě státní sféry a realizovat kraj Vysočina jako pilotní s tím, že bude zachován princip finanční participace obcí  za přispění z případných investičních zdrojů kraje.

Připojení obcí k internetu znamená řešit dva rozměry:

1. Připojení pracovníků veřejné správy k internetu
2. Připojení občanů k internetu.

A. Připojení pracovníků veřejné správy k internetu lze realizovat:

A.1. Občasně přes vytáčenou telefonní linku a modem

Náklady na takové připojení - HW, SW a modem - by neměly převýšit 35 tis. Kč, na provozní částky je nutno počítat cca 500 Kč měsíčně. Toto platí v případě, že obec bude připojena klasickým připojením přes vytáčenou telefonní linku.

A.2. Trvale pomocí pevné přípojky využitím projektu Komunikační infrastruktury ISVS na základě smlouvy s Českým Telecomem

Smlouvu s Českým Telecomem jménem vlády podepsal předseda Úřadu pro veřejné informační systémy dne 23.10.2001.Tato smlouva má být v dohledné době zveřejněna.

Komunikační infrastruktura vybudovaná Českým Telecomem má  umožnit, aby do dvou let  byly  připojeny a vzájemně propojeny všechny subjekty veřejné správy (ministerstva, centrální orgány, krajské úřady, obecní úřady, úřady práce, finanční úřady, školy, knihovny apod.). Cílem projektu má být zajištění bezpečné a ekonomicky výhodné komunikace (datové i hlasové) včetně přístupu k centrálním informačním zdrojům. Součástí komunikační infrastruktury mají být rovněž kontaktní místa veřejné správy.

Připojení samostatným pronajatým pevným datovým okruhem znamená dnes investičně 10-15 tis. Kč (pro přenosovou kapacitu 64 kb/s) jednorázově a pravidelné měsíční paušální platby poskytovateli ve výši cca 1500 Kč. Ceny budou ovlivněny pro veřejnou správu výše zmíněným projektem Komunikační infrastruktury Českého Telecomu. Výhodou tohoto způsobu je možnost být k internetu a tudíž i k elektronické poště, připojen neustále za stejné peníze. Právě pro připojení pevnou linkou platí výhodnost rozložení obou cen na více připojených uživatelů spojených do sítě LAN.

V místech, kde je fungující síť kabelové televize lze navázat s technickým řešením na tyto sítě a využít je pro zajištění dostupnosti informací.

B. Připojení občanů k internetu

B.1. Prostřednictvím veřejné internetové stanice

Je nutné zdůraznit, že pro zavedení internetu v rámci Programu obnovy venkova či programu VISK je podpora nákupu potřebného hardwaru a softwaru pro knihovnu, školu nebo obecní úřad vázána na garantování veřejné přístupnosti počítačů napojených na internet. Problémem, který však lze jen velmi těžko ošetřit v praktickém provozu, je ochrana dat na malých úřadech, kde se využívá pouze jeden počítač ke všem činnostem. Rovněž na školách zůstává problémem zajištění provozu počítače pod odborným dohledem po skončení vyučovacích hodin. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se ukazuje jako nejlepší zřídit veřejnou internetovou stanici mimo vlastní kancelář úřadu a učebnu školy. Jako logické místo se jeví místní knihovna. Je to přirozené informační centrum s přesně vymezenými úředními hodinami, kam jsou místní lidé zvyklí chodit a počítač se nechá využít i pro vlastní provoz knihovny. V evidenci knižního fondu nejsou většinou žádné důvěrné informace a pokud jsou data pravidelně zálohována, nehrozí ani jejich ztracení nebo poškození zvědavými účastníky internetového provozu. V této souvislosti je potřeba upozornit na Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29.6.2001 o knihovnách a podmínkách provozování knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), kde se v § 4 odst. 1 písm. d) knihovnám ukládá, aby nejpozději do 31.12.2006 umožnily přístup k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup pomocí telekomunikačního zařízení. Podle § 4 odst. 2 je provozovatel knihovny povinen poskytovat tyto informační služby bezplatně. Zákon je uveden v příloze 7.

Dále lze využít iniciativy České pošty, s.p., která hodlá do konce roku 2002 napojit on-line cca 1700 pošt v celé republice z celkového počtu 3400 poštovních úřadů. V mnoha malých obcích dokonce sdílí poštovní úřad stejnou budovu s obecním úřadem.

Jako vhodné se ukazuje realizovat připojení internetu v obci k jednomu bodu (např. na obecním úřadě) a z tohoto bodu zajistit připojení školy, knihovny i podnikatelů a soukromých osob, které o to projeví zájem. Tento princip vytvoření "malé metropolitní sítě" umožní rozložit náklady jak investiční tak provozní mezi jednotlivé uživatele.

B.2. Pomocí vlastního vybavení

Řada občanů je a stále častěji bude samostatně připojena pomocí vlastních prostředků, a to převážně občasně využitím volného přístupu poskytovatelů připojení na internet a vytáčené linky přes modem či dokonce pevného připojení do internetu. Tento trend má trvalou vzrůstající tendenci.

Závěr

Projekt internetizace obcí je potřeba zahájit co nejdříve. Je potřeba jej řešit nikoliv jenom jako připojení pracovníků veřejné správy k internetu, ale i jako podporu připojení občanů k internetu.

Kladná motivace

Motivační systém pro obce by měl vycházet z přínosů, které se bezprostředně obcí dotýkají. Jedná se zejména o:

A. Přínosy pro pracovníky veřejné správy obce:

1.      Rychlejší odbavování a zjednodušení komunikace elektronickou (bezpapírovou) cestou mezi pracovníky veřejné správy a občany (e-mail)

2.      Rychlá a jednoduchá komunikace elektronickou cestou mezi pracovníky veřejné správy navzájem (e-mail)

3.      Zjednodušení zveřejňování informací od veřejné správy směrem k občanům (www portál kraje, elektronickým systémem výměny dokumentů v rámci kraje)

B. Přínosy pro občany:

4.      Rychlejší odbavování a zjednodušení komunikace elektronickou (bezpapírovou) cestou mezi pracovníky veřejné správy a občany (e-mail)

5.      Snížení administrativy a zjednodušení komunikace elektronickou cestou mezi občany a veřejnou správou jako celkem – snížení redundance podávaných informací (zjednodušením předávání informací na úrovni veřejné správy)

6.      Dostupnost aktuálních veřejných dat obce a kraje (www portál kraje).

7.      Úspory s dojížděním občanů na místa kontaktu s veřejnou správou.

      8.  Možnost transparentnější kontroly činnosti veřejné správy

           občany.

Velmi pozitivní zkušenosti např. s vázáním účelové dotace na práci s e-mailem má  Ministerstvo pro místní rozvoj, které navíc na svých stránkách  zveřejňuje jednak Zásady pro poskytování účelových dotací obcím v rámci Programu obnovy venkova, jednak informace o podaných žádostech a jejich vyřízení. Každý starosta tak může prostřednictvím internetu získat nejen formulář žádosti o dotace, ale zjistit i o jakou dotaci žádala jakákoli obec v republice, jak byla tato žádost uspokojena a jaká je celková bilance využívání prostředků programu.

Bariéry (negativní motivace)

Mezi základní negativní motivační činitele bude patřit:

1. Možná nedostatečná počítačová gramotnost. Bariéru bude třeba snížit školením a „marketingem“ výhodnosti využívání služeb elektronickou cestou.

Samotné zákony, nařízení vlády, ani vyhlášky centrálních úřadů nezajistí, aby si všechny obce vzaly ihned internetizaci za vlastní. Je nutno překonat bariéru počítačové negramotnosti, obav z přílišné komplikovanosti a cenové náročnosti. Je proto nutné se zaměřit na poukazování přidané hodnoty této formy komunikace občanů a podnikatelské sféry se samosprávou i komunikace orgánů veřejné správy mezi sebou. Prokázat zaváděním vhodně volených služeb pro občany a podnikatele výhodnost této komunikace ve srovnání s dosavadní papírovou praxí.

Zajistit školení starostů resp. pracovníků zpracovávajících data pro rutinní využívání elektronické pošty. V případě starostů se doporučuje školení individuální. Cena školení by měla být  dotována, tak jako výše uvedené vybavování výpočetní technikou.

V obcích, kde je uvolněný starosta či jsou  profesionální zaměstnanci, vázat dotaci na pravidelnou každodenní obsluhu schránky elektronické pošty.

2. Nezajištěná bezpečnost e-mailové komunikace.

Problémem zůstává řešení bezpečnosti zejména ve smyslu autentizace a identifikace komunikujících stran a zabezpečení dat v době jejich přenosu šifrováním. Řešení lze postavit

a)       pro pracovníky veřejné správy komunikující navzájem na projektu IVK (Infrastruktura veřejných klíčů) zajišťovaném Úřadem pro veřejné informační systémy pomocí certifikační autority;

b)       pro pracovníky veřejné správy bude rovněž využitelná registrovaná elektronická pošta, která má být v příštím roce uvedena Českou poštou, s.p. pro garantované předávání elektronických dokumentů jako alternativa doporučené korespondence; 

c)       pro zabezpečenou elektronickou komunikaci mezi občany a pracovníky veřejné správy lze využít některé akreditované certifikační autority (doposud akreditace připravována).

3. Nemožnost doručovat poštu občanům nemajícím elektronickou adresu (e-mailovou adresu)

Pro smíšenou komunikaci vedenou pracovníky veřejné správy elektronicky a doručovanou občanům v papírové podobě lze využít tzv. hybridní poštu od České pošty, s.p., která je již běžně nabízena. 

Závěr

Doporučujeme připravovat obce na příjem elektronicky podepsané pošty. V prvé fázi mohou obce nabídnout svým občanům možnost podávat přes internet podání, která nevyžadují elektronický podpis:

- žádost o informace

- žádost o zahájení kolaudačního řízení (nebytových prostor, přípojek, rodinných domů, bytů)

- žádost o stavební povolení na stavební úpravy v bytovém domě

- žádost o povolení kácení dřevin

- přihlášky a odhlášky místního poplatku ze psů.

Na těchto případech procvičit kontakt občana s obecním úřadem elektronickou cestou.

Dalším námětem pro krajský úřad je poskytování  metodické pomoci starostům při popularizaci internetu v obci se zdůrazněním následujících fakt:

   -Informatizace  vede ke zvýšení efektivity a autority veřejné správy, k posílení důvěry občana ve veřejnou správu a ke zvýšení transparentnosti a rozvoje ekonomického prostředí.

   -Zajištěním dostupnosti informací budou zároveň zajištěny i podmínky pro vytváření pracovních míst, což podpoří svébytnost obcí, možnost pro jejich další rozvoj a bude zamezeno vysídlování obcí.                                                                                                                             

   -Tím, že obyvatelé budou méně dojíždět za prací,bude umožněno  rozvíjet duch venkovského a spolkového života.                                                                                                                                                -  -Tak jako důsledkem průmyslové revoluce bylo stěhování lidí do města, umožní rozvoj informačních technologií naopak efektivní podnikání i mimo tradiční průmyslové aglomerace.

MV

Při přípravě státního rozpočtu a návrhu využívání programů zahraniční pomoci na rok 2002 bylo počítáno s těmito prostředky na programy, z nichž lze na program internetizace obcí čerpat:                                                                                                                                                                                                                                                           

                           MV ČR z programu PHARE 10 mil. Kč.

                           MV ČR plánuje v rámci reformy veřejné správy na informační systémy obcí typu III celkem 300 mil.Kč a na internetizaci všech obcí 30 mil Kč. Vzhledem k tomu, že v návrhu rozpočtu nebylo přiděleno požadovaných 350 mil. Kč na projekt "Informatizace krajů, I. etapa" bude pravděpodobně uvedených 300 a 30 mil. Kč převedeno na realizaci tohoto projektu. (V případě, že takto vůbec bude státní rozpočet schválen a kraj by již byl internetizován, doporučuji postup použitý při internetizaci škol – již vybavené školy rovněž obdrží peníze, ale na upgrade.)

MMR

                           MMR – Program obnovy venkova -Dotační titul 7 „Integrované projekty venkovských mikroregionů“.Program, který obsahuje ještě velké množství jiných opatření, má  na příští rok mít k dispozici 300 mil. Kč. V parlamentu bude diskuse o tom, zda tyto prostředky nemají být převedeny na krajské úřady.

                           MMR – plán SAPARD. Tento program EU je významný pro internetizaci obcí svým opatřením 2.1.“Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury“, kde v opatření 2.1a „Obnova a rozvoj vesnic“ je uváděno zřízení ICT informačních center s veřejně přístupnou internetovou stanicí. Na program je počítáno se 700 mil. Kč. Nutno zdůraznit, že tato částka je určena na velice širokou škálu opatření-viz přehled finančních zdrojů na projekty rozvoje informační společnosti.

MK

                           MK ČR – na program Veřejné informační systémy knihoven, kde již bylo internetizováno 500 knihoven a dalších 500 mělo být v nejkratší době internetizováno, bylo počítáno se 161 mil. Kč. Požadované peníze však nebyly v návrhu rozpočtu přiděleny.

Smlouva na připojení do sítě internet

Doporučujeme uzavřít obcím smlouvu na přípojku do sítě internet. Tato smlouva by měla být v souladu s Komunikační infrastrukturou Českého Telecomu.

Komunikační infrastruktura vybudovaná Českým Telecomem má  umožnit vzájemné propojení všech subjektů veřejné správy včetně škol a knihoven a rovněž připojení této infrastruktury do internetu. Úřad pro veřejné informační systémy připravuje projekt pro propojení ISVS pomocí tzv. referenčního rozhraní, což umožní bezpečnou komunikaci mezi systémy veřejné správy. Součástí projektů ÚVIS je i přístupový portál a portál veřejné správy, který by měl umožnit propojení občanů z centrální adresy až na jednotlivá místa veřejné správy. Technicky se předpokládá propojení tohoto portálu na krajský portál, který by měl sdružovat informační www stránky s komunikačním rozhraním.

Doporučujeme se při realizaci smlouvy na připojení do sítě internet obrátit na Český Telecom, a.s. popř. na Úřad pro veřejné informační systémy, kteří jsou nositeli této smlouvy. V rámci již dohodnutých (a zatím nezveřejněných) podmínek pro datové služby je třeba klást důraz na níže uvedené následující obsahové prvky smlouvy.

Obsah smlouvy

Smlouva by měla řešit:

·        Rychlost datového kanálu (64, 128 nebo 256 kbps)

·        Připojení single počítače nebo LAN sítě

·        Pronájem koncových zařízení sítě (modemy, routery)

·        Parametry datových služeb včetně rychlosti připojení na internet

·        Počet a velikost e-mailových schránek

·        Datový prostor na www serveru poskytovatele připojení do internetu (Internet Provider)

·        Dostupnost připojení (možnost výpadků)

·        Zajištění bezpečnosti (ochrany přenášených dat)

·        Podmínky administrace sítě a hlášení výpadků

·        Cena a platební podmínky

·        Podmínky ukončení smlouvy.