Přidaná hodnota

Dlouhodobým cílem zapojení měst a obcí do informační společnosti musí být přidaná hodnota pro občany. Ta vznikne:

a)       Prostým přístupem na data a informace vztahující se k dané lokalitě. Lokalitou rozumíme obec nebo město, kraj, republiku.

b)       Zasazováním informací do kontextu dané lokality, který má význam jen pro danou lokalitu.

c)       Vytvoření komunit kolem lokalit sdílením kontextově obohacených informací a znalostí. Sdílení informací a znalostí vede k  interaktivnímu přístupu do komunity a budování hodnot sounáležitosti.

Závěr: Prostý dálkový přístup na data nemůže být smyslem pro zapojení měst a obcí do informační společnosti.

Tři úrovně komunit v ČR

Nejnižší úrovní řízené informační komunity je samotná obec nebo město. Vyšší úrovní je kraj, jehož komunita nevzniká prostým součtem komunit měst a obcí. Jinými slovy, nebude-li vznikat v krajské úrovni přidaná hodnota typu b) a c), tj. bude vznikat jen hodnota a), kterou pro kraj lze vytvořit součtem hodnot a) přes jednotlivá města a obce, nebyl by důvod pro zapojení krajů do informační společnosti. Z geografického a kulturního rozčlenění krajů v ČR však vyplývají odlišnosti, které EU ve studiích vstupu zemí do informační společnosti považuje za kulturní dědictví, které je třeba rozvíjet, nikoliv zmenšovat.

Závěr: Kontextuální hodnotu do těchto komunit nelze dodávat jenom centrálně nebo jenom z atomické úrovně jednotlivých občanů, ale musí vznikat ze všech úrovní. Základ řízení informačních komunit je vhodné položit na krajské úrovni.

Systém pro řízení krajské komunity

Systém pro řízení krajské komunity by měl:

a)       dodávat prostá data a informace o kraji

b)       dodávat informace vzniklé z kontextu a vzájemných vazeb několika měst resp. obcí, tzv. mikroregionů (typu navštívíte-li obec A, je dobré zavítat do obce B a C, tyto obce společně pořádají vinařské slavnosti s ochutnávkou místních vín)

c)       zpracovávat významné akce v kraji a upozorňovat na ně (včetně odkazů na konkrétní město či obec)

d)       podporovat a řídit rozvoj informačního zapojení měst a obcí kraje

e)       dodávat informace z kontextu vazeb mezi kraji

f)        dodávat informace z centrálních úřadů ČR resp. i vyšších struktur jako je EU.

Závěr: Kraj by měl vybudovat systém zpracovávání informací a znalostí a řízení krajské komunity (Knowledge Management & Community Management).

Akce

Realizace

Vazba a spolupráce

Obsluha a správa dat

Vytvoření a správa techniky

Vytváření a řízení krajské komunity jako celku

(Management znalostí a řízení komunity směrem k rozvoji informační

společnosti a k vytváření politiky e-governmentu)

Strategie rozvoje intelektuálního kapitálu kraje

Management znalostí kraje

Strategie rozvoje vazeb na jiné komunity (kraje, stát, EU apod)

Zřizování elektronických podatelen

Portál ISVS, jiné krajské portály, portály jiných měst v Evropě, celorepubliková média

Znalostní pracovník na kraji

Interní www redakční systém

Management informačních systémů měst a obcí kraje

Krajský portál

(krajské informační a znalostní centrum vytvořené jako systém provázaných informací z měst a obcí doplněný o sdílené informace kraje

Dvě podoby: veřejný portál a interní portál pro veřejnou správu kraje)

Krajská média, knihovny

Krajská úroveň správy dat

www portál jako web housting např. u Českého Telecomu (Internet OnLine)

do budoucna postupný přechod na krajský úřad

(v lokální záležitosti města či obce odkaz na její stránku)

Vytváření a řízení informačního obsahu města či obce

Role kraje: Metodické vedení informačního obsahu měst a obcí kraje

Redakční www systém

(lokální informační centrum jednoho města nebo obce)

Lokální média, knihovny

Každá obec sama – vytvoření dovednosti na úrovni předávání dat do redakčního systému,

správa dat outsourcing

Outsourcing u komerčního poskytovatele

Základní údaje od 1.1.2001

Zákon č. 106/1999 Sb. ukládá orgánům veřejné správy zpřístupnit informace o své činnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup (především prostřednictvím Internetu) s účinností od 1.1.2001 s výjimkou obcí, které nejsou městy. Ty mají stanovenu tuto povinnost s účinností od 1.1.2002.  

 Zákon v § 5 stanovuje první základní část povinně zveřejňovaných informací:

-          každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a ve svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je obecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace:

a)       důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,

b)       popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí,

c)       místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, které je třeba dodržovat při těchto činnostech, a název příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,

d)       postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů a jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,

e)       přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,

f)        sazebník úhrad za poskytování informací,

g)       výroční zprávu za předchozí kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18).

 V § 21 zákona byla uložena vládě povinnost vydat nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností podle § 5 zákona. Nařízení vydala vláda 22.12.1999 pod č. 364/1999 Sb. V § 1, odst. 6 nařízení je stanovena základní osnova informací, které je stát povinen obcím poskytnout (písmena a) až i)).

 Vláda při schvalování metodického pokynu ke sjednocení postupu orgánů veřejné správy při zajištění práv fyzických a právnických osob na poskytnutí informací podle zákona č. 1O6/1999 Sb. uložila svým usnesením čl. 875 z 6.9.2000 připravit pokyn, který stanoví jednotný způsob zveřejňování základních informací o veřejné správě způsobem, umožňujícím dálkový přístup, především prostřednictvím Internetu. Plnohodnotným systémovým řešením je standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup, vydaný Úřadem pro veřejné informační systémy (viz příloha 1).      

 Tento standard je pro obce závazný podle zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon v § 3, Informační systémy veřejné správy definuje v odstavci 1) pojem ISVS: ISVS jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. A dále v odstavci 7 nařizuje provozovatelům povinnost dodržovat závazná ustanovení standardů: provozovatel je povinen při provozování informačního systému dodržovat závazná ustanovení standardů, zajišťovat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému. Standardy podle §4, odst. 3, písm. c téhož zákona vyhlašuje Úřad pro veřejné informační systémy.

Průzkum informačních potřeb občanů ve vztahu k veřejné správě

Hlavní zjištění výzkumu o informačních potřebách občanů ve vztahu k veřejné správě, který provedla společnost STEM na objednávku Ministerstva vnitra ČR v listopadu až prosinci r. 2000.

1. Zájem občanů o informace veřejné správy je spíše deklarativní než skutečný. Mezi veřejností převažují pasivní občané, míra informovanosti je poměrně nízká a lidé sami většinou nevyvíjejí velkou iniciativu při získávání informací. Pouze pětinu dospělé populace lze v tomto ohledu charakterizovat jako aktivní a informovanou. Jedná se převážně o lidi s vyšším vzděláním, společensko-ekonomickým statusem, nejčastěji ve středním věku. Naopak za pasivní a neinformované, tedy bez zájmu, můžeme ve vztahu k veřejné správě považovat téměř 2/5 občanů.
2. Nově uplatňovaný zákon o svobodném přístupu občanů k informacím zatím příliš nepronikl do povědomí veřejnosti. Dobrou znalost zmíněné právní normy deklaruje pouze každý desátý občan ČR, částečnou pak další třetina obyvatel starších 18 let. Jedinou velmi dobře  informovanou skupinu představují v tomto ohledu lidé s vysokoškolským vzděláním.
3. Při získávání informací potřebných pro jednání s úřady nebo informací týkajících se veřejné správy využívají občané především celostátní média a privátní rodinné zdroje. Naopak v menší míře jsou využívána lokální média. Pouze minimum občanů čerpá informace z internetu. Ukazuje se, že toto dynamické médium zatím není příliš spojeno s aktivním získáváním informací od státních a veřejných institucí.
4. Obecní a městské úřady jsou nejdůležitějším kontaktním článkem v řetězci úřadů veřejné správy. Pětina občanů s nimi udržuje pravidelný měsíční kontakt a více než polovina obyvatel s nimi přijde do styku alespoň jednou za půl roku.
5. Internetové stránky veřejných institucí navštěvuje opakovaně více než polovina internetové populace. Nejčastěji lidé mající přístup k internetu zavítali na www stránky obecních a městských úřadů.

Závěr

Doporučujeme postupovat podle standardu ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup, vydaný Úřadem pro veřejné informační systémy.

Další průzkum souvisí s vytvářením krajské komunity pomocí zavedení systému pro řízení informací a znalostí na úrovni kraje.

Doporučovaná varianta realizace zákona

Způsobů, jak splnit zákon, má samospráva celou řadu. Existuje nabídka několika firem přímo na redakční systémy, které umožňují dokumenty obecních úřadů napsané v textovém editoru, přímo bez programátorských znalostí, umístit na Internet. Tyto redakční systémy lze dnes již zabudovat do stránek měst a je možno, aby část týkající se zákona 106/1999 Sb. spravovali úředníci obecního nebo městského úřadu a grafickou část spravovala specializovaná firma.

 Další možnou variantou je nabídka krajského úřadu těm obcím, které vlastní webovské stránky nemají, zveřejnění těchto ze zákona povinných informací na oficiálních internetových stránkách kraje Vysočina, a to zdarma. Tato varianta samozřejmě přinese požadavek na nárůst pracovníků odboru informatiky krajského úřadu (o 1,5 pracovní síly) a nárůst provozních prostředků.

Outsourcing se jeví vhodnější. Například Česká vydavatelská pro internet s.r.o., Jihlava nabízí umístění stránek obcí na zavedených stránkách http:// mesta.obce.cz, která vykazují vysokou návštěvnost (viz příloha 2).

 Optimální situací by však bylo dosáhnout stavu, byť v delším časovém horizontu, aby si každá obec zřídila a vedla svoje webovské stránky (obdoba psaní kroniky obce). Na nich by měly být nejen oficiální ze zákona vyžadované informace, ale informace o historii, památkách a turistických zajímavostech, ale především informace pro vlastní občany. Ty by měly být zaměřeny jednak na praktické informace o službách, kulturních a sportovních akcích, ale také živě psané informace ze života obce – místních spolků, zajímavých událostech apod. Bylo by vhodné, aby se místní novinky zasílaly na mobilní telefon na SMS nebo e-mailem občanům, kteří vlastní mobilní telefon nebo mají počítač. Rovněž by mohla obec poskytovat svým občanům zdarma ve své doméně e-mailové adresy. Toto řešení může plynule navazovat na outsourcing.

Doporučujeme variantu outsourcingu webovských stránek měst a obcí u komerčních poskytovatelů s tím, že kraj si prověří pro spolupráci jednoho až několik poskytovatelů  a tito budou s obcemi uzavírat přímé smlouvy. Kraj bude vystupovat v roli kontroly kvality a metodického vedení měst a obcí. To umožní zachovat odpovědnost měst a obcí za své vlastní webovské stránky a zároveň jejich stránky budou hovořit o specifikách obce. Výhodou této varianty je nezatížení kraje finančními nároky a zejména administrativou realizace www stránek na vlastním www serveru. Kraj ovšem musí od obcí či měst vyžadovat sdělení http adresy jejich www stránek pro použití v krajském portálu.

Oslovení obcí

Co se týká kvantifikace problémů v kraji Vysočina, který má 73O obcí, je počet obcí s e-mailovou schránkou 9O, s webovskou schránkou 164.

Vzhledem k tomu, že účinnost zákona pro obce začíná již 1.1.2002, bylo by vhodné, aby se krajský úřad obrátil upozorňovacím dopisem na všechny starosty. Těm, kteří dosud zveřejňování povinných informací na Internetu zajištěno nemají doporučí  jeho realizaci u spolupracujících poskytovatelů. Současně je vyzve k oznámení http adresy jejich www stránky a povinnosti při její změně tuto neprodleně oznámit krajskému úřadu za účelem aktualizace adresy v krajském portálu.

Úroveň měst a obcí

Na úrovni obcí či měst je technická realizace v kompetenci komerčního poskytovatele nebo vlastními prostředky.

Úroveň kraje

Na krajské úrovni doporučujeme vytvořit krajský www portál postavený na principu realizace krajské komunity. Portál doporučujeme řešit formou web houstingu nebo vlastními prostředky. Web housting je výhodnější při neznalosti požadovaného prostoru na serveru nebo při strategii postupného rozvoje.

Úroveň měst a obcí

Cena je dána lokálními komerčními podmínkami a základní informace řada poskytovatelů poskytuje zdarma.

Jak již bylo zmíněno, např. Česká vydavatelská pro internet s.r.o., Jihlava nabízí umístění stránek obcí na zavedených stránkách http:// mesta.obce.cz. Zveřejnění základních údajů je pro obce bezplatné. Firma však účtuje globálně jednorázový roční poplatek ve výši cca 60 tis.Kč a dále pak paušální za udržování stránek. Doporučujeme vyjednat převedení poplatků na obce.

Úroveň kraje

Jedná se o čtyři položky:

1.        pracovníci kraje zabývající se správou dat krajského portálu, což představuje trvalý pracovní úvazek pro jednoho pracovníka správy dat.

2.        redakční systém a portál pro řízení krajské komunity. Cena této kategorie software přesahuje 100 tis Kč (viz příloha 2). 

3.        technické vybavení – služba web housting, která závisí od smluvních podmínek. Web housting doporučujeme realizovat např. u Českého Telecomu (Internet OnLine) vzhledem k chystanému podpisu Rámcové smlouvy o poskytování služeb mezi Českou republikou a Českým Telecomem (do 30.9.2001). Podmínky dle této smlouvy nejsou dosud zveřejněny. Vazba na Vismo je uvedena v příloze 2.

4.        pracovník kraje odpovědný za vytváření a řízení krajské komunity jako celku (Management znalostí a řízení komunity směrem k rozvoji informační společnosti), což představuje trvalý pracovní úvazek pro jednoho informačního a znalostního pracovníka. Předpokládá se jeho spolupráce s pracovníky  dalších odborů  krajského úřadu.

Úroveň měst a obcí

Průběžná aktualizace dat www stránek na úrovni měst a obcí ve smyslu odpovědnosti za obsah na těchto stránkách bude v odpovědnosti měst a obcí. Frekvence aktualizace je individuální a závisí od konkrétních potřeb obce.

Pracovníci krajského úřadu budou odpovědni za:

1.        metodická doporučení struktury www stránek a jejich informačního obsahu

2.        kontrolu dodržování metodických doporučení a zjišťování odchylek proti těmto doporučením, pokud budou v přímém rozporu s doporučením  a  za provázanost těchto zjištění s přijetím příslušných opatření např. v oblasti dotační politiky kraje

3.       kontrolu aktuálnosti http adres www stránek měst a obcí (lze provádět automaticky s vypisováním seznamu adres, které nejsou platné).

Úroveň kraje

Na krajské úrovni je třeba vytvořit strategii rozvoje intelektuálního kapitálu kraje a na jejím základě systém pro management znalostí kraje včetně řízení vazeb na jiné komunity (kraje, stát, EU apod).

Systém pro management znalostí a řízení komunity bude systematicky provozován a aktualizován pracovníky kraje a po stránce technické bude realizován redakčním systémem kraje spojeným s krajským portálem. Krajský portál bude obsahovat mimo jiné i odkazy na http adresy všech měst a obcí.

Smlouvy pro realizaci krajského www serveru

Krajský úřad potřebuje za účelem realizace zákona uzavřít sérii smluv:

1.        Smlouva na web housting např. u Českého Telecomu umožňující realizaci technické infrastruktury

2.        Smlouva na zakoupení licencí software  (redakční software s portálovou nadstavbou) nejčastěji formulovaná jako smlouva na poskytnutí práva užití počítačového programu

3.        Smlouva na implementaci krajského redakčního systému a portálu

Obce potřebují uzavírat smlouvy na realizaci www stránek.

Smlouva na web housting

Smlouva by měla řešit:

·         Zvolené doménové jméno

·         Velikost diskového prostoru

·         Podporované databáze

·         Způsob správy účtu

·         Způsob přístupu na server

·         Podporované systémy pro tvorbu dynamických schránek

·         Použitý typ serveru

·         Realizaci připojení serveru do Internetu

·         Způsob zálohování dat

·         Dostupnost serveru.

·         Sankce

Smlouva na poskytnutí práva užití počítačového programu

Smlouva by měla být zformulována jako kupní smlouva a řešit:

·         Forma a rozsah dodání (nosiče, dokumentace, počet výtisků)

·         Rozsah práv užití (počet popř. typy uživatelů)

·         Podmínky rozšíření počtu uživatelů

·         Testovací instalace a záložní kopie

·         Vady a záruka za jakost

·         Autorské právo.

Smlouva na implementaci

Smlouva by měla být zformulována jako smlouva o dílo a řešit:

·         Předmět implementace

·         Termín plnění a postup implementace

·         Předání a převzetí

·         Cena a platební podmínky

·         Vady a záruka za jakost

·         Autorské právo

·         Podmínky ukončení smlouvy.

Smlouva na www stránky obce

Smlouva by měla řešit:

·         http adresu obce

·         Velikost diskového prostoru obce

·         Podporované databáze

·         Způsob aktualizace dat (formáty dat, doba reakce na požadavek změny, eventuelně možnosti dálkového přístupu)

·         Cena a platební podmínky

·         Způsob zálohování a archivace dat

·         Dostupnost www stránek obce

·         Podmínky ukončení smlouvy

·         Sankce.