Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Zdravotnický portál Kraje Vysočina > Zdravotnictví v Kraji Vysočina > Projekty


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Psychosociální klima porodnic: Výzkum potvrdil vysokou spokojenost žen s péčí krajských porodnic na Vysočině

2012 Vysočina - první miminko
Všech pět krajských nemocnic na Vysočině spolupracovalo na pilotním projektu hodnocení porodnic, který provedli odborníci z Katedry psychologie FF UK v Praze a Lékařské fakulty UK v Plzni. Z výsledků jasně vyplývá, že maminky jsou s péčí v porodnicích Kraje Vysočina velmi spokojeny. Úplnou spokojenost s porodní péčí na Vysočině vyjádřilo 62 % žen, s péčí na oddělení šestinedělí 54 % žen. „Příznivě hodnotím fakt, že 83 % žen vyjádřilo jasnou ochotu vrátit se do téže porodnice a doporučit ji přátelům. To je pro naše porodnice obrovské pozitivum. Z výzkumu je patrný i prostor pro zlepšování. Maminky chtějí více informací, emoční podporu ze strany zdravotníků, je pro ně důležitý vzhled prostor porodnice a nepřejí si neustálé vyplňování formulářů,“ vyjmenoval základní výsledky průzkumu hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
 

 
 

Podle hlavních autorek výzkumu psycholožky Ley Takács a lékařky Jitky Mlíkové Seidlerové byla celková spokojenost s péčí na odděleních šestinedělí porodnic v Kraji Vysočina dokonce významně vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Významně vyšší než v rámci celé ČR byla i ochota žen vrátit se do téže porodnice a doporučit ji přátelům, pouze 1 % žen by se do téže porodnice nevrátilo či danou porodnici nedoporučilo. Vyšší byla i spokojenost žen ve všech dílčích oblastech péče (platí pro porodnická oddělení i oddělení šestinedělí) ve srovnání s výsledky zjištěnými pro celou ČR. Hodnocení jednotlivých porodnic na Vysočině bylo srovnatelné, rozdíly se ukázaly pouze u fyzického pohodlí a služeb a porodnice se lišily rovněž v tom, do jaké míry se ženy mohly podílet na rozhodování o způsobu vedení svého porodu a poporodní péči.

 

Ze sledovaných oblastí péče byly ženy nejvíce spokojeny s fyzickým pohodlím a službami na porodnickém oddělení: „Celkově se vysoká spokojenost týkala zejména čistoty prostor, většině žen vyhovovalo i uspořádání prostor porodnice, měly v dostatečné míře k dispozici relaxační pomůcky pro první dobu porodní a mnohé z nich měly při svém porodu soukromí,“ uvedly autorky výzkumu. Dodávají však, že se v tomto ohledu jednotlivé porodnice na Vysočině liší: spokojenost s fyzickým pohodlím a službami na porodnických odděleních v Jihlavě a Třebíči byla 96 %, v Havlíčkově Brodě 93 %, v Novém Městě na Moravě 89 % a v Pelhřimově 87 %.

 

Na odděleních šestinedělí byly ženy zase nejvíce spokojeny s tím, do jaké míry se mohly zapojovat do rozhodování. „Matky mohly ve většině případů rozhodovat o kontaktu se svým dítětem po porodu, a pokud od nich bylo jejich dítě po porodu odděleno, měly od zdravotníků informace o tom, kde jejich dítě je. Většina žen byla předem informována o chystaných zákrocích a vyšetřeních týkajících se jich samotných i jejich dítěte,“ píše se ve zprávě. I v této dimenzi však byly mezi jednotlivými porodnicemi rozdíly, přičemž nejlépe byla hodnocena porodnice v Jihlavě (spokojenost 98 %). Ze sledovaných ukazatelů byla dále pozitivně hodnocena ochota lékařů odpovídat na otázky a vysvětlovat postupy, srozumitelnost podávaných informací, dostupnost zdravotníků, jejich celková ochota, laskavost a vstřícnost.

 

Položky s nižším hodnocením poukazují na některé oblasti, které by bylo možné do budoucna zlepšovat: „Ženám se relativně často nedostávalo od zdravotníků emoční podpory, často byly žádány o to, aby během bolestivých kontrakcí vyplňovaly formuláře nebo se jinak podílely na administrativních úkonech. Nezanedbatelná část žen uváděla i to, že byly vyrušovány při kojení - musely např. přerušit kojení kvůli příchodu vizity apod.. Ačkoli byly ženy velmi spokojeny se srozumitelností podávaných informací, ochotou zdravotníků vysvětlovat postupy a odpovídat na otázky a s informacemi o tom, jak pečovat o novorozence, uvítaly by, kdyby od zdravotníků dostávaly celkově více informací, a to jak v průběhu porodu, tak i v rámci poporodní péče. Určité rezervy byly zjištěny i v podpoře kojení: nezanedbatelná část žen uvedla, že jim zdravotníci nenabídli radu a pomoc s kojením, ačkoli u těchto dílčích otázek je třeba vzít v úvahu výsledky pro konkrétní porodnici,“ uvedly autorky výzkumu.

 

Speciální průzkum probíhal v krajských porodnicích na Vysočině od října 2013 do září 2014. V tomto období rodilo 4709 žen, evaluační dotazník vyplnilo 1366 z nich. Nejvíce se do průzkumu zapojovaly rodičky v Havlíčkově Brodě a v Třebíči, nejméně v Novém Městě na Moravě. Účast na výzkumu byla dobrovolná. Tým řešitelů využil k šetření Dotazník psychosociálního klimatu porodnice, který byl vyvinut na Katedře psychologie FF UK v rámci výzkumného projektu „Psychosociální klima porodnice očima rodičky – teorie a diagnostika“. Dotazník obsahoval 71 položek rozdělených do dvou samostatných částí – ženy hodnotily zvlášť svou spokojenost s porodnickým oddělením a zvlášť s poporodní péčí.

 

Rodičky hodnotily porodnici až po ukončení období šestinedělí, a nikoli přímo během svého pobytu ve zdravotnickém zařízení. Důvodem pro tento postup je zjištění četných studií, že v prvních dnech po porodu mají ženy tendenci péči v porodnici spíše nadhodnocovat – do jejich hodnocení se promítá i úleva, že mají porod za sebou, a radost z narození dítěte. Procházejí navíc výraznými hormonálními změnami, což může spolu s tendencí k sociálně žádoucím odpovědím a obavou ze ztráty anonymity v porodnici vést k dalším zkreslením v jejich hodnocení péče.

 

Výsledkem studie jsou dílčí zprávy pro jednotlivé porodnice obsahující adresná doporučení. Ta se s největší pravděpodobností promítnou do dalšího vzdělávání zdravotníků. „Například vzhledem k rozporuplným informacím, které ženy dostávaly od personálu o kojení, by bylo vhodné proškolit sestry v otázkách kojení tak, aby se jejich rady udílené nedělkám sjednotily. Bylo by též vhodné zajistit pro zdravotníky kondiční kurzy o komunikaci s rodičkou, vedené v ideálním případě psychologem se znalostí nemocničního prostředí. Odborníci dále doporučují zajištění některé z forem supervize zdravotníků, v níž by bylo možné zaměřit pozornost k určitým problémovým situacím a jejich řešení,“ shrnul závěry a doporučení hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

                                                                                                                                     

  • Kontaktní osoba pro média za FF UK: Hana Bednářová (Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK), e-mail: hana.bednarova@ff.cuni.cz, tel.: +420 221 619 377, +420 734 367 963
  • Více informací Jitka Svatošová, oddělení tiskové, Krajský úřad Kraje Vysočina, tel.: 724 650 123

 

v
 
 
Zodpovídá: Ing. Jitka Svatošová
Vytvořeno / změněno: 8.4.2015 / 8.4.2015

Počet návštěv: 3512
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek