Rozpočet kraje

Základním systémem, který umožňuje průběžné sledování radiační situace na území České republiky, je síť včasného zjištění (SVZ), doplněná v okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín teledozimetrickými systémy (TDS). Zařízení SVZ a TDS umožňují kontinuální měření PFDE /příkon fotonového dávkového ekvivalentu/ na 135 místech na území ČR (z toho 51 míst patří do sítí TDS bezprostředně kolem jaderných elektráren a 15 míst v okolí jaderných elektráren). Měřicí místa SVZ jsou vybavena detekční jednotkou, která je většinou umístěna na volném prostranství s přírodním povrchem, v dostatečné vzdálenosti od budov, stromů a podobných útvarů, které by mohly stíněním ovlivňovat kvalitu měření. Čidla (detektory) jsou umístěna na stojanu v úchytu tak, aby geometrický střed měřicího objemu detektoru byl ve výši 1 metr nad úrovní terénu. Každá detekční jednotka většinou obsahuje dva detektory s různým rozsahem měření veličiny PFDE. Lze tak měřit příkon dávkového ekvivalentu v rozsahu desítek nSv/h až jednotek Sv/h /sievertů za hodinu/.

Vybraná měřicí místa SVZ jsou navíc vybavena spektrometry pro zjišťování jednotlivých radionuklidů v okolním prostředí nebo přístroji pro sledování a předávání informací o aktuální meteorologické situaci.

Cílem měření je signalizace a zaregistrování významných odchylek sledované veličiny PFDE od hodnot způsobených především kosmickým zářením a přírodními radionuklidy, tj. tzv. přírodním pozadím. Hodnoty radiační zátěže v  ovzduší zjištěné měřícími stanicemi, jak po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, tak po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011, byly krátkodobě zvýšené, avšak nebyly pro obyvatelstvo v kraji nebezpečné.

Na druhou stranu však obyvatelstvo Vysočiny téměř vůbec neřeší následky nezjišťování /nemonitorování/ a nesnižování nadměrné radiační zátěže z   přírodních radionuklidů, zejména radonu v  ovzduší svého bydlení, ve kterém dlouhodobě, řádově desítky let, pobývá.

Zatímco po havárii v Černobylu činila krátkodobě průměrná radioaktivita zjištěná průzkumem v těle osob 800 Bq (becguerelů) /systém MonRas – monitorování radiační situace/, pohybuje se průměrná objemová aktivita radonu v  obydlích v  našem kraji, zejména v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, způsobující rakovinu plic, řádově v několika tisících Bq/m³. Pro zajímavost, referenční hodnota objemové aktivity radonu v  současnosti činí 300 Bq/m³.

Protože se jedná o vážnou problematiku, je proto správné připomenout, že na snížení této nadměrné radiační zátěže obyvatel stát přes krajské úřady poskytuje už od roku 1991 nemalou dotaci a bezplatný monitoring radonu. V případě zájmu o bezplatný monitoring radonu nebo o dotaci se obraťte na kontaktní osobu Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství pana Jaroslava Šmejkala, email: smejkal.j@kr-vysocina.cz; tel 564 602 520.

• Zdroj: www.sujb.cz – aplikace MonRas
• Jaroslav Šmejkal, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina