Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Arnika už v nadpisu podsouvá čtenářům, že se jednalo o spalovně, přestože ve skutečnosti byl program jednání zaměřen na přípravu integrovaného systému nakládání s odpady – tzn. systému zahrnujícího předcházení odpadům, podporu jejich třídění, rozvoj využívání bioodpadů a jako jednu z koncovek také zařízení na energetické využití odpadů. Dále je na stránkách proti kraji postavena stížnost na to, že se zástupci společnosti Arnika mohli zúčastnit pouze části jednání, nemohli uplatnit své dotazy a v rozporu se skutečností tvrdí, že celý projekt probíhá v utajení před veřejností.

Jaká je skutečnost:

-          zasedání Řídícího výboru projektu ISNOV není veřejnou diskuzí. Jde o PRACOVNÍ jednání, kterého se vedle členů Řídícího výboru (zástupci obcí, kraje a odborníků) mohou zúčastnit i členové poradní pracovní skupiny, a to v části věnované zpracování dokumentace projektu ISNOV. V tomto případě se jednalo o body 1) až 3) – viz. pozvánka, tento postup platí pro všechna jednání Řídícího výboru

-          plnohodnotným členem pracovní skupiny je také paní Jana Vitnerová za sdružení Arnika, která byla jmenována a zastává v rámci skupiny pozici odborníka na problematiku životního prostředí, v rámci skupiny nepracuje jako zástupce sdružení Arnika. I tak bylo možné akceptovat, že pánové Petrlík a Man ze společnosti Arnika zastupují na posledním jednání Řídícího výboru ISNOV paní Janu Vitnerovou. A to i přesto, že ani jeden z nich nepředložil písemné pověření zastupováním, dokonce vůbec nekontaktovali organizátory jednání, zda se mohou zúčastnit. I přesto byl Řídící výbor velmi vstřícný a schválil účast obou pánů jako hostů ve společné části jednání

-          stížnost pana Mana ze sdružení Arnika na to, že nemohl položit svůj dotaz je s odstupem času nepochopitelná. Bodem č. 3 pozvánky na jednání byla diskuze k připravované dokumentaci projektu ISNOV. Diskuzi však stěžovatel pan Man ze sdružení Arnika nevyužil, a to přes moje opakované výzvy jako řídícího zasedání k diskuzi. Tuto skutečnost může potvrdit kterýkoli ze členů Řídícího výboru projektu ISNOV

-          nabídku nového oponentního posudku k ISNOV Řídící výbor neakceptoval právě na základě doporučení zřízené pracovní skupiny, která plní roli připomínkovacího a oponentního místa projektu. Vedle zástupců odpadářských firem jsou v ní i lidé z občanských sdružení, ale právě od NNO jsme dostali k ISNOV pouze minimum připomínek. Řídící výbor proto předpokládal, že neziskové organizace akceptují dosavadní výstupy projektu ISNOV. Pokud je tomu jinak, pak musím konstatovat, že vlastní vinou nevyužily možnost sdělit své představy o ISNOVu,

-          projekt ISNOV neprovází žádné tajnůstkaření. Naopak, od začátku jde o maximálně otevřenou aktivitu vůči veřejnosti. Déle než rok funguje speciální portál na webové stránce kraje, kde najdou zájemci veškeré informace a schválené dokumenty. Dále probíhá informování veřejnosti v novinách Kraje Vysočina, v novinách a zpravodajích měst a obcí, na diskuzních fórech. Už v dubnu 2010 jsem se zúčastnil diskuze na téma spalovny organizované Stranou zelených, kde byl i pan Petrlík a naprosto jasně jsme o těchto věcech hovořili. Škoda, že má tak krátkou paměť.

Z průběhu „návštěvy“ pánů z Arniky a z jejich tiskového vyjádření mám dojem, že jim vůbec nejde o snahu řešit co nejlepším a nejekologičtějším způsobem problematiku komunálních odpadů, ale pouze o ideologické prosazování jednostranných negativních názorů na energetické využití odpadů. Prosazování navzdory pozitivním zkušenostem celé vyspělé Evropy, navzdory kladnému postoji ministerstva životního prostředí, navzdory shodě měst a obcí a koneckonců i navzdory zájmům občanů – obyvatel Vysočiny.

Postoj pánů Petrlíka a Mana mě mrzí o to víc, že Kraj Vysočina i já osobně jsme doposud měli velmi dobrou spolupráci s Arnikou, především s jejich místními zástupci. Podpořili jsme  kampaň za záchranu alejí okolo silnic a jako první kraj jsme omezili kácení a naopak zahájili revitalizaci alejí. Podpořili jsme i kampaň proti omezení informací z registru IRZ atd. Zdá se však, že vedení Arniky jde více o mediální zviditelnění, než o konkrétní práci ve prospěch životního prostředí. Škoda. Na druhé straně jsme si na Vysočině dokázali poradit bez knížecích rad z Prahy v jiných oblastech, dokážeme to i v odpadovém hospodářství.

Zdeněk Ryšavý

radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí