Martin Hyský - předseda výboru pro rozvoj strategických projektů, životní prostředí a MA 21

V těchto dnech určitě nepřehlédnete výrazná růžovo – fialová květenství chráněné orchideje prstnatce májového, i bílé květy vachty trojlisté. Pečlivý pozorovatel zahlédne nenápadnou, přesto početnou klikvu bahenní s jejími drobnými růžovými kvítky, i masožravou rosnatku okrouhlolistou. Suchopýrek alpský byť vzrůstem malý, je dobře patrný, protože nyní v době květu tvoří téměř souvislé bílé plošky. Očím běžného návštěvníka pravděpodobně uniknou nenápadné mechorosty poparka třířadá a bařinatka obrovská. Tyto druhy mechorostů i některé vyšší rostliny jsou pozůstatkem dřívějšího velkého rozšíření z doby ledové, tzv. glaciální relikty.

„Této i sousední lokalitě V Lisovech musí být tedy věnována výjimečná ochrana a péče. Ohleduplné hospodaření na chráněném území má např. podobu fázového kosení. Při seči jsou ponechány nedosečky kvůli hmyzu, aby mohl dokončit svůj vývoj,“ popisuje radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

Sousední přírodní rezervace a zároveň evropsky významná lokality V Lisovech je pramennou údolní nivou Doubravského potoka. Vyvinula se zde vegetace nevápnitých mechových slatinišť a přechodových rašelinišť, na ně navazují vlhké pcháčové louky a podhorské smilkové trávníky. Vrstva rašeliny dosahuje mocnosti až 160 cm.

Na této lokalitě přežívá populace perleťovce severního, motýlka, jehož vývoj je vázán na výskyt vzácné klikvy bahenní. Patrně nejpozoruhodnější rostlinou je třtina přehlížená, u které se jedná o jednu ze dvou lokalit výskytu v ČR. Za pozornost stojí také prosperující populace všivce bahenního.

Na  obou těchto lokalitách byly za přispění evropských dotací a pod ochranářským managementem Kraje Vysočina provedeny zásahy na podporu mechorostů, které jsou konkurenčně slabé a neobstojí pod tlakem ostatních rostlinných druhů. Jejich spóry i semínka dalších rostlin jsou uloženy pod svrchní vrstvou zeminy v tzv. semenné bance a v okamžiku příznivých podmínek obnoví svůj vegetační cyklus. „Z toho důvodů jsou prováděny zásahy jako stržení drnu, kácení nežádoucích dřevin. Dále se provádějí drobné úpravy vodotečí a obnovují se tůně, aby vzniklo vhodné prostředí pro vývoj chráněných obojživelníků“, uvedl Martin Hyský.

Na území Kraje Vysočina je nyní 203 maloplošných chráněných území. Kraj Vysočina ročně vynakládá 7 miliónů na péči o lokality ve své kompetenci. 

• Jana Slaninová, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  e-mail: tisk@kr-vysocina.cz